Hlavní obsah

Horší než v Itálii. Slováci si půjčují nejdráž v eurozóně

Foto: Evropská rada

Slovenský premiér Robert Fico.

Reklama

Slovenský dluh ztrácí mezi investory na přitažlivosti, což se projevuje nárůstem výnosů na nejvyšší úroveň v rámci eurozóny.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Slovenské státní dluhopisy se co do přitažlivosti pro investory na trhu ocitly na posledním místě mezi členskými zeměmi eurozóny. Slovenské dluhy ztrácejí atraktivitu již několik měsíců, tento trend se časově shoduje s nástupem nové slovenské vlády, které předsedá staronový premiér Robert Fico.

Výnosy z desetiletých státních dluhopisů vydaných slovenskou vládou tento týden vzrostly na nejvyšší úroveň mezi 20 zeměmi, které používají jednotnou měnu, když překonaly i výnosy italských dluhopisů.

Výnos desetiletého slovenského dluhopisu ve středu dosahoval ve čtvrtek dopoledne 3,624 procenta, zatímco u obdobného dluhopisu Itálie činil výnos 3,563 procenta.

Itálie je přitom druhým nejzadluženějším členem eurozóny při pohledu na poměr státního dluhu k ekonomickému výkonu – italský dluh představuje 140,6 procenta hrubého domácího produktu. Vyšší údaj vykazuje už jen Řecko – 165,5 procenta. Slovensko je s 58,6 procenta hluboko pod průměrem eurozóny, který činí 89,9 procenta.

Jak funguje ocenění dluhopisů

Vydáním dluhopisů si stát půjčuje na trhu. Dluhopisy nesou „kupon“, který stanovuje úrok, který stát zaplatí věřiteli při vracení půjčených peněz. S dluhopisy se však zároveň obchoduje na trhu podobně jako s akciemi nebo měnami. Pokud je o daný dluhopis na trhu zájem, roste jeho cena, a zároveň klesá výnos. V opačném případě cena klesá, a výnos roste.

Pro stát je cena již vydaných dluhopisů na trhu důležitá proto, že pokud bude vydávat novou emisi, při jejím umisťování na trh se bude muset řídit podmínkami, které na trhu jsou. To znamená, že aktuální situace již vydaných dluhopisů určuje, za kolik si stát bude půjčovat, až se opět vydá na trh.

Premiér Robert Fico se 25. října loňského roku vrátil do premiérské funkce, kterou předtím zastával už třikrát. Předchozí pobyt v křesle předsedy vlády ukončil 15. března 2018, když podal demisi pod tlakem mohutných protestů vyvolaných vraždou novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.

Od říjnového nástupu Ficovy vlády se například výrazně posunula pozice Slovenska vůči válce na Ukrajině, kde Fico volá po okamžitých jednáních mezi napadenou zemí a Ruskem, a vyslovil se také opakovaně proti další vojenské pomoci Kyjevu.

Ficův kabinet také razantně vystoupil proti domácím veřejnoprávním médiím nebo neziskovým organizacím, vůči kterým navrhuje obdobný postup, jaký volí ruský prezident Vladimir Putin.

Ke konci února činila nominální hodnota slovenských státních dluhopisů 63,75 miliardy eur (1,61 bilionu korun).

Reklama

Doporučované