Článek
Ceny elektřiny na velkoobchodním trhu klesají v letních měsících do záporných hodnot stále častěji. Majitelé solárních elektráren za svou nespotřebovanou elektřinu prodávanou za tržní ceny moc nedostanou, v některých případech za přetok dokonce zaplatí. Nezbohatnou, ani když elektřinu posílají do sítě za oficiální ceníkové ceny. Právě soláry mají významný podíl na tom, že ceny elektřiny jdou ve slunných dnech do záporu.
„Odprodej obchodníkům bude za velmi nízkou až nulovou cenu až do doby, dokud v daných časech nevzroste z nějakého důvodu poptávka. To může být časem třeba poptávka po nabíjení v rámci elektromobility, ale na významnější objemy v této oblasti si počkáme ještě přibližně 15 let. V zimních měsících je mimochodem situace mnohem příznivější, ale výroba FVE je zase jen zhruba čtvrtinová,“ popisuje problém ředitel strategie firmy EGU Michal Macenauer.
Fotovoltaických elektráren v tuzemské energetické soustavě stále přibývá, za letošní půlrok jich bylo zapojeno 13 000 o výkonu 357 MWp, což je i tak o 10 900 elektráren méně než v prvním pololetí 2024.
A s vyšším počtem solárů přibývá každý rok i počet hodin, kdy ceny elektřiny klesají pod nulu. Loni počet hodin v záporných hodnotách dosáhl 314, což bylo meziročně o 134 procent více. Analytici předpokládají, že v roce 2025 počet mínusových hodin ještě poroste a dosáhne 400. Ve slunných měsících loni (od dubna do srpna) dokonce záporné ceny představovaly 15 procent produkce ze solárních elektráren.
„Energetický trh se chová jako gigantický zesilovač. Každý sebemenší přebytek nebo nedostatek výroby vede ke skokovému cenovému extrému. Přitom stále chybí potřebná flexibilita, a to navzdory rostoucím investicím do bateriových systémů,“ upozorňuje Martin Pacovský, investiční ředitel fondu ARETE Energy Transition.
Letos 11. května se dokonce na velkoobchodním trhu cena MWh propadla na –224 eur (více než –5000 Kč). Červenec však zatím zaznamenal o 44 záporných hodin méně než loni, celkem jich letos bylo 17.
V takových chvílích by výrobce solární elektřiny musel zaplatit za to, že elektřinu nevyužije a pošle ji do sítě. Naopak trh platí odběratelům elektřiny za to, že ji spotřebují, takže ti, kteří v tu dobu uloží výrobu do baterie, zapnou spotřebiče (například nabijí elektromobil), mohou dostat zaplaceno.
„Současná situace jasně ukazuje, že obnovitelné zdroje nemohou existovat izolovaně. Bez flexibilních technologií pro akumulaci a regulaci spotřeby se jejich potenciál nejen nevyužije, ale začne vytvářet významné ekonomické ztráty,“ vysvětluje Pacovský.
Na tyto situace však existuje řešení. Lidé se budou muset naučit přizpůsobovat výrobu a potřebu méně flexibilním a hůře předvídatelným energetickým zdrojům, mezi které fotovoltaika patří spolu s větrnými elektrárnami a jinými obnovitelnými zdroji. Jinak se bude křivka cen elektřiny prohlubovat.
„Bude to tak do doby, dokud se společnost nenaučí s fotovoltaikou lépe žít – spínat ji, kdy je třeba, a nesnažit se zužitkovat špičky výroby, kterých je jen několik desítek až stovek hodin za rok,“ dodává Macenauer.
Odborníci začali cenovou křivku, ve které se ceny dostávají tak nízko, přezdívat kachní, neboť prohlubeň kolem poledne a naopak nárůst v ranních a večerních hodinách jsou podobné tvaru sedící kachny.
Kachna se na trhu ukazovala i v červenci, kdy patřily k nejdražším částem dne právě večery kolem 20. hodiny, kdy cena dosáhla až 465,7 eur za MWh. Nejméně elektřina stála mezi 10. až 17. hodinou, kdy ceny často klesaly pod 20 eur za MWh, někdy až na nulu.
Jak vydělat na solárním proudu
Zejména v létě fotovoltaika vyrobí tolik elektřiny, že ji domácnost nemusí zvládnout všechnu spotřebovat. Pokud má tu možnost, může ji nasdílet jinému odběrnému místu, které ji však musí během 15 minut spotřebovat, což se nemusí vždy potkat.
Elektrárna by sice měla být dimenzovaná tak, aby výrazné přetoky nevznikaly a elektřinu primárně využívala pro vlastní spotřebu. „Pokud přesto vysoké přetoky vznikají, doporučujeme zapojit se do flexibility, ve které ČEZ Prodej může na dálku přetoky omezit a zákazník za to dostává finanční benefit. U sdílení je potřeba zvážit, zda protistrana zvládne přetok využít v dané čtvrthodině, ve které vznikl – v tomto případě je přínos tedy hůře předvídatelný,“ popisuje Filip Jelínek, odborník z ČEZ Prodej.
Nevyužitou elektřinu mohou domácnosti či firmy poslat i do sítě a prodat ji obchodníkovi s energiemi. To se ale v těch nejslunnějších dnech, kdy je výroba nejvyšší a elektřiny je dostatek až přebytek, nemusí vyplácet.
Záporné ceny
Záporná cena elektřiny značí, že je elektřiny v distribuční síti tolik, že její výrobce dokonce někomu ještě rád zaplatí, aby elektřinu odebral a spotřeboval. Jedná se zejména o ty, kteří nedokážou výrobu regulovat, což jsou typicky obnovitelné zdroje, slunce a vítr.
Přetoky, které vznikají, když solární elektrárna vyrobí více proudu, než jí domácnost spotřebuje, řada obchodníků vykupuje. Pokud si u něj výrobce dohodne spotové ceny, které určuje denní trh, může sice více vydělat v době nedostatku proudu, ale ve chvílích přebytku se dostane na záporné ceny. Pokud si vybere pevný tarif, většinou dostává za přetok méně peněz, ale i v době přebytku elektřiny nemá zápornou cenu a nemusí za odběr platit.
„Za mínusovou cenu určitě doporučuji neprodávat, nevyplatí se to. Brzy uvedeme na trh produkt spojený se sdílením pro naše klienty, kde bude výhodné sdílet přetoky do našich fyzických energetických zařízení, baterií, kotelen. A pro klienta tak bude vyšší přidaná hodnota z přetoku do sítě,“ říká jednatel společnosti Electree Lubomír Káňa.
Obchodníci zatím větší přetoky do sítě nepozorují ani přes vyšší instalovaný výkon elektráren. Od dubna do května 2025 však vidí menší poptávku po elektřině, a to i díky počasí, kdy nebylo potřeba ani topit, ani chladit.
„Současné počasí je ideální pro maximální výkon FVE, kdy se nepřehřívají a neklesá jim výkon o cca 15 procent. Pozorujeme i větší počty FVE, které jsou ovládány ať už naším řízením nebo třetích stran, a tím se vypínají při předpokladu záporné ceny na denním trhu,“ popisuje Káňa.
Ceny výkupu elektřiny ze solárních elektráren
| Dodavatel | Cena |
|---|---|
| Centropol | 650 Kč pro zákazníky Centropolu, 500 Kč za MWh pro ostatní, 900 Kč za MWh pro zákazníky Centropolu (500 Kč pro ostatní) v produktu Chytrý výkup s flexibilitou s bonusy za plnění požadavků dodavatele. |
| ČEZ | Virtuální baterie |
| E.ON | 300 až 600 Kč za MWh při smlouvě na výkup na dobu určitou s prolongací (+ měsíční poplatek 39 Kč), nebo produkt Virtuální baterie |
| Electree | Výkup za spotovou cenu |
| MND | 500 Kč za MWh v základní sazbě za přetok, za první 2 MWh přetoků cena 2000 Kč za MWh (+ měsíční platba 60 Kč) |
| PRE | 1300 Kč za MWh jako sleva za platby za elektřinu |
| Pražská plynárenská | 1200 Kč za MWh pro zákazníky Pražské plynárenské, 600 Kč pro ostatní |
Zdroj: Ceníky dodavatelů
Podmínky výkupu elektřiny ze solárů má každý dodavatel jiné – většinou je cena za odkup MWh přetoku nižší, než za kterou obchodníci elektřinu prodávají, některé společnosti vykupují proud z FVE za spotové ceny. Někdy částku za přetoky zákazníkovi pošlou rovnou, jindy ji odečtou z jeho měsíčního vyúčtování. Někteří také nabízejí tzv. virtuální baterii, díky které se zákazníkovi vrátí ve vyúčtování za elektřinu to, co poslal do sítě.
ČEZ, E.ON nebo třeba Centropol už nabízejí produkty využívající tzv. flexibilitu, kdy jim zákazník „půjčí“ svou výrobu i spotřebiče a nechá je řídit obchodníkem. Mohou tak dostat zaplaceno za to, že elektřinu spotřebovávají v době, kdy je jí hodně díky výrobě z obnovitelných zdrojů, a naopak elektřinou šetří, když je jí málo.
„Služba ČEZ FlexiEnergie je koncipovaná tak, že zákazník dostává garantovaný benefit, i když se zařízením v daném měsíci vůbec nemanipulujeme. Zapojeným zákazníkům se tedy vyplatí,“ popisuje Jelínek. Zákazník tak vydělá i na tom, že elektřinu spotřebuje sám, nebo ji uloží do baterie.
