Článek
Dlouhodobě politicky výbušné téma zdanění vína se původně projednávalo v rámci konsolidačního balíčku. I za přispění lidovců se ale ocitlo mimo soubor opatření, která mají vylepšit stav rozpočtu. Ve hře je víc možností, jak z vína vybrat více peněz.
„V tuto chvíli máme čtyři variantní řešení spotřební daně na tiché víno, ale také na cidery a medovinu. Vedle toho vinařský sektor přinesl úplně jinou cestu, která nejde cestou spotřební daně, ale zavedení minimální ceny za obsah etanolu ve víně. Tím se dál budeme zabývat,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Ministerstvo financí vneslo do diskuze návrh na zavedení spotřební daně ve čtyřech odstupňovaných sazbách, které by se pohybovaly od 25 % ze současné daně na šumivé víno, která je 23,40 Kč, sazbu 50 procent, 75 procent a plnou sazbu.
Předseda Svazu vinařů Martin Chlad označil jako absolutně nesystémové přicházet se spotřební daní bez úpravy evropské legislativy. Místo toho navrhl, jak ze zdanění vína „vyklouznout“ tak, aby si státní rozpočet polepšil. Nové řešení Svazu vinařů spočívá v zavedení minimální ceny na obsah etanolu ve víně. Svůj návrh předložil mezivládní pracovní skupině ke zdanění vína a i když nejsou známy detaily, v praxi by znamenal zavedení minimální ceny na víno. Není zatím vůbec jasné, zda by nejlevnější „sedmička“ začínala na 50 korunách nebo výš.
„Byli bychom tím schopni efektivně reagovat na rizikovou konzumaci v kritické kategorii nejlevnějších vín. Jsou to ta nekvalitní vína. Jsme přesvědčeni, že by to pro stát znamenalo efekty ve výběru, protože nejlevnější vína by zdražila, tak i na výdajové stránce díky úsporám za alkohol u skupin, které ho konzumují,“ řekl Chlad.
Výborný řekl, že se pracovní skupina bude návrhem zabývat. Zasedají v ní zástupci vládní koalice, Ministerstva zemědělství, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí, zástupci Celní správy, vinařských sdružení a hejtman Jihomoravského kraje.
Dopady na rozpočet nejsou zatím jasné. Měly by být údajně pozitivní, protože ta nejlevnější vína na trhu za pár desítek korun zdraží na minimální stanovenou úroveň a vybere se víc na DPH. Podle Svazu vinařů se do ČR dováží i pochybná vína za 30 eurocentů za litr.
Ministr zemědělství neřekl, kterou variantu preferuje. Uvedl však, že nikdo nechce zachovat současný stav, kdy je víno zvýhodněno tím, že má nulovou spotřební daň. Návrhu na minimální cenu vína vyjádřil jisté sympatie. Podle něj vláda chce především bojovat se spotřebou alkoholu. A zopakoval, že dovozová vína jsou často pochybné kvality. „Mohla by to být věc, která splní cíl Ministerstva zemědělství najít spravedlivý model pro české producenty vína,“ uvedl s tím, že by institut zavedení minimální ceny na etanol mohl eliminovat šedou zónu. Do detailů jej má rozpracovat Ministerstvo financí.
Podobný model minimální ceny na obsah lihu aplikuje například Irsko a Skotsko. Podle Výborného je reálné nějaké řešení schválit ještě touto vládou.
Nejlevnější moravská vína se v supermarketech prodávají za cenu kolem 100 Kč, nejlevnější dovozová kolem 70 korun za litr. Výhodnější mohou být ceny ve slevových akcích.
„Démonizují dovozové víno, kde je už dnes několik kontrol na každou cisternu,“ hodnotí nápad Radek Kalousek, jednatel velkoobchodu s vínem Krobelus. „Ve vinotékách je už dnes pokles prodejů, lidé se obracejí k levnějším vínům. Toto by přineslo další propad, více na daních se však podle mě nevybere,“ dodal.
Souboj studií
Svaz vinařů také zástupcům pracovní skupiny předložil novou dopadovou studii, která přináší další argumenty, proč víno nezdanit. Studie, kterou na objednávku Vinařského fondu zpracovala agentura Focus ve spolupráci se společností Ernst & Young, odhadla výnos ze zdanění tichého vína na 3,43 miliardy korun, uvedl server iDNES.cz. Fakticky by však měl být mnohem nižší.
Podle studie totiž s poklesem spotřeby vína v důsledku zavedení spotřební daně klesnou i další příjmy – z DPH či odvodů na zaměstnance, zároveň se zvýší nezaměstnanost a zvětší se prý i černý trh. Celkový přínos zdanění vína tak studie vyčíslila pouze na 1,45 miliardy korun. To je nejméně ze všech studií, které v poslední době na toto téma vznikly.
A mnohem méně, než s čím počítal resort financí. Jeho šéf Zbyněk Stanjura (ODS) na jaře letošního roku odhadoval, že daň na tiché víno přinese do státního rozpočtu 4,2 miliardy korun. Podle vinařů je číslo nesmyslně vysoké.
Tiché víno je jediný nápoj, u kterého výrobci neodvádějí spotřební daň. Šumivé víno je zatíženo daní 23,40 Kč na litr. Do státní kasy to v roce 2019 přineslo 400 milionů korun.
„Nízký“ výběr daně není jedinou argumentací vinařů, proč nechat nulovou sazbu. Tvrdili, že se tím zvýhodní levná vína z dovozu, která tvoří až 70 procent vín v obchodních řetězcích, a také že krok poškodí především menší vinaře, které bude zatěžovat administrativa, jako je povinné zřizování celních skladů.
Z okolních zemí má zavedenou daň na víno jen Polsko, a to minimální. Podle studie Global Excise Tax Application and Trends to bylo v roce 2021 0,29 eura (sedm korun) za lahev 0,75 litru. Nejvíce je víno zdaněno ve Skandinávii. Naopak téměř všechny vinařské regiony ve středu a na jihu Evropy uplatňují nulovou daň na tiché víno, případně jen minimální, jako například Francie (0,03 eura za 0,75 litru).
