Článek
Návrh novely energetického zákona, tzv. Lex Plyn, na první pohled zužuje okruh solárníků, kteří by měli povinně hlásit výnosnost svých zdrojů postavených v letech 2009-2010. Podle samotných majitelů solárů však výraznou změnu nepředstavuje.
Návrh snižuje hranici, podle které mají individuálním kontrolám podléhat jen výrobny z roku 2010 s výkonem nad 145 kW a zdroje z roku 2009 nad 115 kW místo předchozích 30 kW. Snižuje se tak počet kontrolovaných solárů z 2800 na 1500. Většinu z nich tvoří malé a střední podniky.
Pro vysvětlení: Od roku 2006 vyplácí stát dotace na obnovitelné zdroje energií, do roku 2023 tak vyplatil v souhrnu přes 538 miliard korun a další miliardy zaplatili odběratelé v rámci plateb za dodávku elektřiny.
V rámci šetření se může současné výnosové procento ve výši 8,4 procenta pro elektrárny uvedené do provozu v letech 2006 až 2012 snížit až na 6,3 procenta. Vláda ve středu rozhodla o zvýšení státních výdajů na podporované zdroje energie o 20 miliard korun. Celkem tak stát na jejich provozní podporu vynaloží 28,57 miliardy korun.
A právě individuální kontrolou výnosnosti uvedených elektráren, zjištěním jejich výnosu a případně snížením podpory, chce stát ušetřit. Řada velkých provozovatelů solárů hrozí žalobami, protože do byznysu šli právě díky slíbené výnosnosti.
Podle Solární asociace je navíc prezentované ulehčení v přísnosti kontrol jen kosmetická úprava. „Základní problém nebyl počet subjektů, ani hranice výkonu. Ten základní problém podle nás je retroaktivita toho opatření, změna pravidel hry a její dopad na projekty,“ říká předseda asociace Jan Krčmář.
Například majitel kozí farmy Josef Pulíček má na farmě fotovoltaiku z roku 2009 o výkonu 66,6 kW, tudíž povinnosti unikl. „Konec splátek úvěru je v šestém měsíci roku 2026. Zákon o účetnictví říká jednoznačně: plátci DPH musí archivovat účetní doklady 10 let - takže ty z roku 2009 až 2014 jsou již skartovány. Toto zná nejen každá účetní, podnikatel či daňový poradce, ale i studenti středních škol,“ popisuje Pulíček.
Má však také několikaprocentní podíl na jiné solární elektrárně o výkonu 630 kW, kde povinnost kontrol zůstala. Zpětnou změnu zákona vnímá jako podraz na podnikatele, kteří se dříve kvůli stavbě fotovoltaiky zadlužili a nyní přispívají k výrobě elektřiny z čistých zdrojů.
„Mně nezbývá než se těšit na nové volby a dát svůj hlas těm politikům, kteří chtějí respektovat právní stát, dodržovat, co se jednou stanoví, a používat zdravého rozumu a ne přímo podrážet poctivé podnikatele a záměrně jim škodit,“ domnívá se Pulíček.
Změny se podle Krčmáře projevují už nyní, protože firmy musely některé solární projekty pozastavit. Zasekly se už v přípravě a investoři vyčkávají, jaký bude mít opatření dopad. Stojí i plány na zvyšování výkonu stávajících elektráren. „První hlášení o výnosnosti se podává na konci letošního roku. První dopady budou vidět až příští rok. Banky a investoři teď neví, jak to příští rok bude,“ říká Krčmář.
Co konkrétně mají majitelé zdrojů doložit, má vysvětlit vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu. „Vyhlášku připravujeme, vlastníci elektráren budou muset dokládat, jestli jsou překompenzováni, nebo ne. Pokud budou, tak si spočítají, jakou mají mít podporu – pokud by to neudělali, tak nárok na podporu ztrácí,“ říká mluvčí resortu Miluše Trefancová.
Díky pozměňovacímu návrhu se povinnost nevztahuje na menší subjekty, jako jsou například školy, školky či sokolovny, které provozují vlastní solární elektrárny.
„To je sice dobrá zpráva pro ty majitele, ale zároveň to znamená, že hlavní problém i důvody, kvůli kterým vrátil Senát novelu Lex OZE III do Sněmovny, stále existují,“ dodává Krčmář.
Podle Trefancové se měly původně kontrolovat i menší zdroje, které nemusely zasílat podklady do dřívějšího sektorového šetření. „Zvýšení hranice nad 145 kW pro individuální kontroly odstraní tuto disproporci,“ dodává Trefancová.
Poslanci nejprve schválili pozměňovací návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) o kontrolách „solárních baronů“ v rámci novely Lex OZE III. Resort tak chtěl zalepit několikamiliardovou díru v rozpočtu.
Na začátku roku ale v Senátu padnul návrh na snížení okruhu fotovoltaik, kterých se budou kontroly týkat. Protože ale senátoři shodili jakékoli kontroly FVE ze stolu a vrátili kvůli nim novelu do Sněmovny, o tomto návrhu se vůbec nehlasovalo.
Lex OZE III nakonec prošel až na drobné úpravy Sněmovnou, a to i s povinností kontrolovat výnosy solárů. Poslanci však vrátili do hry snížení počtu kontrolovaných elektráren v novele Lex Plyn. Ta prošla a nyní míří do Senátu.
„Tento systém stále motivuje nehospodárné firmy, které se o elektrárnu nestarají. Naopak ty, které se snaží produkovat co nejvíce elektřiny, trestá. Na tom se nic nezměnilo. Spousty obcí dostávají od elektráren nějaké příspěvky a dary do rozpočtu,“ říká Krčmář.
Kontrola výnosnosti elektráren už v Česku jednou proběhla. V roce 2017 se však vykazovala za celý solární sektor a parametry pro to, co a jak se bude počítat a vykazovat, se podle Krčmáře připravovaly asi rok. Nyní ale budou kontroly složitější, protože je bude muset posílat každá elektrárna zvlášť.
„Systém nepočítá s tím, že každá elektrárna je jiná. Nelze srovnávat 150 kW elektrárnu na střeše ve Vrchlabí s pozemní elektrárnou na Moravě a obráceně,“ popisuje Krčmář rozdíly jednak ve velikosti zdrojů, ale i jejich umístění. V různých částech republiky jsou totiž odlišné podmínky pro výrobu elektřiny ze slunce.
Majitelé elektráren podle něj potřebují, aby byl materiál správně nastavený. „Jinak hrozí, že bude chtít nesplnitelný úkol, nebo něco, co nelze spočítat nebo srovnávat. Pak budou elektrárny přicházet o podporu, protože ho nebudou moct vyplnit. Což je podle nás mimochodem záměr celé věci,“ říká Krčmář.
Vláda ve středu rozhodla o zvýšení státních výdajů na podporované zdroje energie o 20 miliard korun. Celkem tak stát na jejich provozní podporu vynaloží 28,57 miliardy korun.
