Článek
Tendr na Dukovany, který měl minulý týden doběhnout do finále, skončil zatím u Krajského soudu v Brně. Neúspěšná společnost EDF napadá verdikt Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který tendr posuzoval.
Kvůli předběžnému opatření soudu dostal podpis smlouvy stopku - Elektrárna Dukovany II, která projekt stavby dvou jaderných bloků realizuje, tak musí vyčkávat spolu s preferovaným dodavatelem KHNP.
ČEZ se bude bránit u Nejvyššího správního soudu podáním kasační stížnosti proti předběžnému opatření. Musí tak učinit nejpozději do příštího úterý, tedy 14 dní poté, co Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření. „Kasační stížnost bude Elektrárna Dukovany II podávat příští týden. Teď se na tom pracuje, aby to bylo prostě dobře připraveno,“ uvedl finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
Na rozhodnutí o kasační stížnosti nemá soud žádnou lhůtu. „Doufejme, že to nebudou nějaké dlouhé měsíce, ale spíš týdny, ale to samozřejmě záleží na justici, ne na nás,“ říká Novák.
ČEZ zatím za tendr utratil 4,5 miliardy Kč, což je podle Nováka hodnota společnosti Elektrárna Dukovany II a zároveň cena 80procentního podílu, který na konci dubna odkoupil stát. „Z toho vyšla cena 3,6 miliardy korun za 80 procent,“ popisuje Novák.
Oddalování podpisu smlouvy mezi EDU II a KHNP však ČEZ stojí další peníze. „Náklady samozřejmě stojí v tom, že ten personál, který by normálně pracoval na dalších milnících po podpisu smlouvy, na nich pracovat nemůže. Může dělat samozřejmě spoustu jiných věcí, přípravných prací a podobně. Zatím to tak fatální problém není, ale kdyby to mělo trvat nějakou delší dobu, už to pociťovat začneme,“ říká Novák.
Dodává, že nyní to ještě nelze kvantifikovat, podle něj záleží na milnících vyplývajících ze smlouvy, které by se měly plnit.
Kdyby se měl podpis smlouvy dlouze posouvat, může se prodražit i celý projekt. Stejně tak může vypršet platnost korejské nabídky.
„Konstatovali jsme, že pokud se předběžné opatření ukáže jako neopodstatněné a vzniknou nějaké škody, budeme je vymáhat po tom, kdo tuto věc způsobil, a to by byla EDF,“ říká Novák.
Kolik by ČEZ vymáhal, je zatím hypotetická otázka. „Kdyby to bylo v řády týdnů, není to nic zásadního. Kdyby to mělo vést k destrukci projektu, tak můžeme mluvit o tom, kolik by byla bývala cena elektřiny pro občany a kolik pro průmysl a jak vysoká bude, když nebude stát jaderná elektrárna. Můžeme tam započítat náklady investovaného kapitálu, který by se mohl zhodnocovat někde jinde a podobně. Ale to je prostě otázka spíš pro právníky,“ říká Novák.
Nové bloky elektrárny Dukovany by měly být financovány pomocí státní půjčky společnost EDU II, tzv. návratnou finanční výpomocí. Půjčka bude poskytnuta až po schválení modelu financování Evropskou komisí, tzv. notifikací. Vláda předpokládá, že ji na dvojblok získá příští rok.
Nákladová cena elektřiny z nových bloků by měla vyjít na 90 eur za MWh. Za tuto částku by ji měl stát vykupovat. Podle notifikace na pátý blok, která může být podobná u notifikace na dvojblok, musí stát prodávat elektřinu z nových bloků za tržní ceny.
„Obchodník nemůže dávat cenu za netržních podmínek, protože by tím pokřivil trh. Na druhou stranu ten obchodník bude státní entita, to znamená, pokud bude elektřina za 90 eur a na trhu za 100 eur, tak ten zisk 10 eur si nechá stát,“ popisuje Novák. Částka 90 eur vychází podle ČEZ přímo z korejské nabídky.
ČEZ stále drží 20procentní podíl v EDU II. Podle Nováka má tento podíl čistě praktický význam. ČEZ tak bude mít zastoupení ve společnosti a bude se k jejímu chodu moci vyjadřovat z pozice akcionáře.
