Článek
Ministři financí zemí Evropské unie se v pátek shodli na dalším postupu k zavedení digitálního eura, které bude alternativou k nyní dominantním platebním systémům amerických společností Visa a Mastercard, na nichž bude nezávislé. Informuje o tom agentura Reuters. Debata o zavedení digitálního eura se táhne už asi šest let.
Jednotnou evropskou měnu euro používá 20 z celkových 27 členských zemí EU, celkem asi 350 milionů lidí. V bezhotovostní formě existuje od ledna 1999, ve fyzické podobě, tedy ve formě mincí a bankovek, se používá od ledna 2002.
Evropská centrální banka (ECB) navrhla digitální euro jako způsob, jak snížit závislost Evropy na amerických kreditních kartách, a jako reakci na globální tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa na zavedení tzv. stablecoinů vázaných na americký dolar. Evropské centrální bance, která je hlavním sponzorem projektu, se však zatím nepodařilo zajistit pro digitální euro legislativní schválení. Zákonodárci a bankéři si stěžují, že by to mohlo vyprázdnit bankovní pokladny, stát příliš mnoho nebo omezit soukromí.
Ministři financí EU, kteří se v pátek v Kodani sešli s prezidentkou ECB Christine Lagardeovou a s eurokomisařem Valdisem Dombrovskisem, dosáhli dohody o dalších krocích. Ministři tak budou mít možnost vyjádřit se k otázce, zda digitální měnu vydat a kolik takových eur bude moci každý rezident držet, což je považováno za klíčové pro zmírnění obav z hromadného výběru bankovních vkladů.
„Kompromis, kterého jsme dosáhli, spočívá v tom, že než ECB učiní konečné rozhodnutí ohledně emise… bude existovat příležitost k diskuzi v radě ministrů,“ řekl na společné tiskové konferenci předseda ministerských schůzek Paschal Donohoe.
Lagardeová, Donohoe a Dombrovskis hovoří pochvalně o dosaženém kompromisu ohledně postupu pro stanovení limitu držení digitálních eur, podrobnosti ale neuvedli. Jeden z účastníků zasedání agentuře Reuters řekl, že ECB také předloží návrh limitu držby ke schválení radě ministrů financí.
Debata o digitálním euru letos nabrala na intenzitě s tím, jak se EU snaží omezit závislost na jiných zemích v oblastech, jako je energetika, finance a obrana.
Dánsko je v tomto pololetí předsednickou zemí v Radě EU a shodou okolností je to jediná země EU, která si vyjednala trvalou výjimku a euro zavést nemusí. Všechny ostatní členské státy se k přijetí eura do budoucna zavázaly, žádný pevný časový rámec ale neexistuje. Výjimku měla i Británie, ta už ale z EU vystoupila.
Ačkoliv se zdá, že digitální euro má na politické úrovni širokou podporu, Evropský parlament (EP) zatím neschválil potřebnou legislativu s argumentem, že některé detaily vyžadují další dopracování. Evropská centrální banka přesto doufá, že veškerá legislativa by mohla být v platnosti v první polovině příštího roku, aby mohl projekt pokračovat.
Eurokomisař pro hospodářství a produktivitu Valdis Dombrovskis zdůraznil také potřebu nezávislého platebního systému pro online nakupování v Evropě, vzhledem k tomu, že se stále více podniků přesouvá na internet. „Je důležité posílit strategickou autonomii Evropy, aby se nemusela spoléhat na zahraniční platební systémy a měla řádný evropský, celoevropský platební systém,“ řekl v pátek eurokomisař.
ECB představila plány na digitální měnu – v podstatě online peněženku garantovanou centrální bankou – částečně jako elektronický platební prostředek, který se nespoléhá na dominantní americké poskytovatele, jako je Visa, Mastercard nebo PayPal. Některé země EU mají své vlastní národní systémy digitálních plateb, ale žádný z nich není akceptován v celé EU.
