Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V pátek po poledni zhasla část Česka. K výpadku došlo v elektrickém vedení mezi Vyškovem a Hradcem, které provozovatel tuzemské přenosové soustavy ČEPS označuje jako V411, a v šestém bloku elektrárny Ledvice. Problém způsobil pád vodiče.
Bez elektřiny tak několik hodin zůstaly Liberecký, Ústecký a Středočeský kraj, východ Čech a část Prahy. V jiných zemích podobné výpadky nejsou ojedinělé. „My jsme se jim dlouho vyhýbali. Je to běžná situace, se kterou se musí počítat a nedá se jí systematicky na 100 procent bránit,“ říká expert na energetické systémy Karel Noháč ze Západočeské univerzity v Plzni.
Nyní je většina dodávek elektřiny obnovena, ČEPS však výpadek stále prošetřuje. Příčin pádu vedení mohlo být několik, roli mohly hrát i klimatické podmínky.
Došlo v Česku už někdy k výpadku proudu stejného či podobného rozsahu jako v pátek?
Výpadky už v Čechách byly a jejich rozsah se dnešku mohl blížit, ale jsou historicky už velmi dávné. Příčinou tehdy byly spíš zdroje než přenosová soustava.
Kdybych se díval za hranice a možná i za Atlantik, tak takový scénář bývá standardní. My jsme se mu dlouho vyhýbali, ale to neznamená, že to není nic, o čem by se nevědělo. Je to běžná situace, se kterou se musí počítat a nedá se jí systematicky na 100 procent bránit. Je to nutné zlo toho systému.
Nepoukazuje tento případ na nějaké nedostatky v tuzemské přenosové soustavě?
Nemyslím si. Pokud vůbec k přetížení došlo, tak to poukazuje na to, že v koridoru systematicky asi dvě desetiletí čelíme přetěžování v důsledku přenosu velkého množství energie mezi Německem a jihovýchodem Evropy. Je výhodné, když máte více možností. Čím více linek budete mít a čím větší budou mít přenosovou kapacitu, tím spíš můžete tomu nebezpečí čelit.
Zatím jsme moc nešli tou cestou, abychom omezovali výrobu nebo spotřebu na druhé straně koridoru. To je také cesta, která vede k bezpečnosti, ale zatím se nejevila jako ekonomicky zajímavá. Pokud chceme soustavu takto provozovat do budoucna, tak je racionálnější to zvládnout.
Může se tahle situace opakovat?
Dá se říci, že ano.
Společnost ČEPS uvádí, že došlo k pádu vodiče a v důsledku pak k výpadku vedení. Jak se to mohlo stát?
Pád mohl mít více příčin, ale zas tolik jich není. Buď došlo ke kontaktu s terénem, jak se kvůli přetížení průvěs lana prodloužil. Nebo mohlo dojít k uvolnění a k prověšení, které už není možné udržet ve vzduchu. To jsou ale zatím spekulace. Každý prvek má nějakou životnost, i když podléhá nějaké kontrole a postupné obnově. Může se stát, že někdy už nevydrží.
Další spekulace je, že prapříčina výpadku by možná nevznikla, kdyby přes Česko neprotékalo mnoho energie, čímž se naše linky dostaly do stavu na hranici.
Už mediálně proběhla zpráva, která vyvrací kybernetický útok. Šlo skutečně o ryze jednoduchou závadu, která se nedá neočekávat a nedá se jí ani systematicky bránit.
Mohl mít pád vedení i klimatickou příčinu?
Pochopitelně jak mráz, tak vysoké teploty tu pravděpodobnost zvyšují. Další klimatické vlivy jako vlhkost a vše, co namáhá mechanické komponenty, také.
Proč výpadek nepostihl celou zemi, ale jen střední a severní Čechy?
Systém je z principu udělaný tak, aby se šíření poruchy bránil. V každém uzlu na konci každých vedení je speciální ochrana, která hlídá parametry v soustavě. Když vybočí z nějakých limitů, které jasně ukazují na to, že se tam problém vyskytuje, zavedou v horizontu zlomku sekundy opatření, která zabrání dalšímu šíření výpadku.
Tak to funguje vždy, včetně nedávného výpadku ve Španělsku, kdy k odpojení Pyrenejského poloostrova od zbytku evropské soustavy došlo na pomezí s Francií.
K výpadku v Česku došlo zhruba dva měsíce po blackoutu ve Španělsku. Lze mezi nimi hledat nějakého společného jmenovatele?
Asi těžko. Španělsko mělo jiné příčiny. Pokud bychom to generalizovali a řekli, že jde o poruchu nějaké části a šíření poruchy až do doby, než se zastavila, tak v tom je to společné. Ale jde o poruchu jiné komponenty a jiný rozsah šíření.
Je to však podobně provozovaný systém. Španělé měli tu smůlu, že mají větší podíl obnovitelných zdrojů, které jsou na tyto věci citlivější. My máme naopak tu výhodu, kromě toho, že nemáme tolik obnovitelných zdrojů, že jsme obklopeni zbytkem Evropy, což nás pozitivně svírá v dobrém stavu.
