Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, vyplývá z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za více než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. Údaje ve čtvrtek ČSÚ zveřejnil na svém webu. Analytici podobný vývoj očekávali jako důsledek převedení platby za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát.
Meziroční inflace byla nejnižší od listopadu 2016, loni v prosinci spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 2,1 procenta. Lednová meziměsíční inflace byla naopak nejvyšší od loňského ledna. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 13. února, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad.
Ceny energií podle předběžného odhadu klesly proti loňskému lednu o 7,9 procenta, u služeb se ale zvýšily o 4,7 procenta. Ceny zboží meziročně klesly o 0,4 procenta. Potraviny a nealkoholické nápoje zdražily o 1,3 procenta, alkoholické nápoje a tabák o téměř pět procent. Bez započítání energií by se spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně zvýšily o rovná tři procenta.
Ve srovnání s prosincem ceny energií klesly o téměř čtyři procenta, u služeb se zvýšily o procento a u zboží o 0,7 procenta. Za potraviny a nealkoholické nápoje lidé v lednu platili o 2,7 procenta víc než v prosinci, za alkoholické nápoje a tabák o 4,7 procenta víc.
Analytik Raiffeisenbank Martin Kron upozornil, že právě lednová inflace se vyznačuje vysokým stupněm nejistoty. „Pro ČNB ovšem bude klíčová zpráva, že ceny služeb meziročně zdražily stejně jako v prosinci o 4,7 procenta. Jádrová inflace i přes mírný meziroční pokles cen zboží zůstane zvýšená, což by podle nás měl být hlavní důvod, proč by ČNB měla ponechat sazby nezměněné. Koruna vnímá, že se snížilo riziko uvolnění měnové politiky na odpoledním zasedání ČNB , a posílila o 0,2 procenta k 24,32 EUR/CZK,“ uvedl Kron.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda zase tvrdí, že v souvislosti s poklesem inflace nelze letos vyloučit až dvojí redukci základní úrokové sazby ČNB, protože už koncem ledna začali představitelé centrální banky signalizovat právě tuto možnost.
„Minulou středu člen bankovní rady ČNB Jan Procházka upozornil na možnost až dvojího letošního snížení základní úrokové sazby v případě kolapsu zejména akciových trhů ve světě. V podobném duchu se vyjádřil také viceguvernér ČNB Jan Frait, podle nějž mohou právě i zahraniční faktory vést k otevření debaty o snížení úrokových sazeb, letos nejvýše o 50 bazických bodů. Centrální banka by podle něj měla jednat preventivně,“ dodal Kovanda.
