Článek
Vltava skrývá velké množství levné energie, kterou by mohli Pražané využívat. Pomocí tepelných čerpadel by říční energie mohla sloužit k topení i chlazení, a částečně by tak nahradila dodávky tepla z tradičních tepláren.
Jeden z projektů by mohl vzniknout přímo v pontonu na Vltavě na pražském Smíchově. Několik tepelných čerpadel tam má vytápět stovky domů v historické zástavbě i v nových projektech, tedy zhruba 20 tisíc domácností. Teplo by kromě domácností chtěl využívat i smíchovský pivovar nebo stovky bytů, které jsou zatím rozestavěné.
„Devadesát procent oslovených majitelů stávajících domů a 100 procent nových developmentů v lokalitě se k našemu projektu chce připojit. Za dva roky od zadání projektu projektantům máme v Praze pravomocné stavební povolení na osm kilometrů dvouokruhového energovodu,“ popisuje Štefan Kráľ, ředitel a předseda správní rady společnosti JN Infra, který s kolegy s návrhem vytápění pomocí čerpadel voda-voda, kterému říkají ComPon, přišel.
Nápad na tento projekt vznik už před třemi lety. Dokázal by vytápět budovy na ploše dvou kilometrů čtverečních a počítá i s vybudováním potřebné teplovodní infrastruktury. Banky jsou navíc ochotné projekt financovat, získal i povolení záměru, ale pražští politici jej však už roky odkládají.
Institut plánování a rozvoje (IPR) hlavního města Prahy se proti udělení povolení záměru stavby loni odvolal, protože podle něj dosud projednávaná dokumentace neobsahovala dostatek informací pro odpovědné posouzení jeho dopadů a fungování.
„Dále nebyly dostatečně vysvětlené klíčové technické a provozní otázky fungování a kotvení plovoucích zařízení na Vltavě, jejich energetická účinnost, řešení provozu v zimním období, nebo vliv na říční ekosystémy i okolní veřejný prostor historické části Prahy. Realizace prostorově náročných energovodů v již založených uličních prostranstvích by do budoucna mohla velmi zkomplikovat možnosti jejich úprav, včetně možnosti výsadby stromořadí. Zároveň nebyl doložen reálný zájem vlastníků stávajících budov tuto technologii využívat,“ uvedl specialista koordinace a plánování IPR Praha Luboš Križan.
IPR se odvolává také na to, že ještě není dokončena Strategie teplárenství hlavního města Prahy, která se opírá o pražský Klimatický plán a jejím cílem je dekarbonizovat teplárenské zdroje. „Z tohoto hlediska považujeme tento čistě soukromý komerční záměr s významným dopadem na jiné veřejné zájmy za nekoncepční, přičemž by se mohl stát nevhodným precedentem pro další obdobné záměry i v jiných částech Prahy,“ dodal Križan.
Tepelná čerpadla zajišťují výrobu nízkoemisní energie k chlazení v létě či vytápění v zimě, což se slučuje jak s klimatickými cíli Evropské unie, tak s plány hlavního města snižovat spotřebu zemního plynu. Využívání ekologického zdroje vytápění se také propisuje do Průkazu energetické náročnosti budov a hodnota nemovitosti roste a developerům to vylepšuje ESG rating.
Technologie by nezabírala prostor v budovách. Byla by totiž umístěna ve speciálně upraveném plavidle, které by kotvilo přímo na smíchovské straně Vltavy. Na podobných plavidlech nyní fungují třeba hospody, bary či galerie. Čerpadla by byla v podpalubí a horní palubu by tak bylo možné dále využít.
Pro obyvatele by takové řešení znamenalo úsporu za účty. Teplo z Vltavy by vyšlo levněji než nyní. Uplynulou topnou sezonu měli Pražané čtvrtou nejvyšší cenu za teplo v republice – platili přes 1200 korun za gigajoule tepla. Teplo z čerpadel by obyvatele Smíchova vyšlo na cca 700 korun za gigajoule.
Jak funguje tepelné čerpadlo voda-voda?
Tepelné čerpadlo typu voda-voda čerpá vodu ze studny, vrtu nebo řeky. I v chladných měsících má totiž podzemní voda a voda z nezamrzlých řek stále dost tepla, které lze využít.
Tento systém vytápění funguje tak, že voda proudí do výměníku tepla v čerpadle, kde předává své teplo chladivu, které se tak vypařuje a mění se na plyn. Díky následnému stlačování v kompresoru se zvyšuje jeho tlak a teplota. Ohřáté chladivo předává své teplo topné vodě, která cirkuluje v radiátorech či v podlahovém topení.
O český nápad je zájem i v zahraničí. „O ComPony je zájem v dalších městech – před několika týdny jsme dávali nabídku do Londýna, máme memoranda o porozumění na ComPon do Vídně, Bratislavy, Neuburgu,“ říká Štefan Kráľ.
V létě by domy mohly využívat energii z Vltavy i ke chlazení. Centrální rozvod chladu může nahradit domovní klimatizace, jejichž chladiče na střechách či ve vnitroblocích nevypadají esteticky hezky, vydávají zvuk a spotřebují hodně elektřiny.
Využívání říční energie přitom není žádnou technologickou novinkou. Díky tepelným čerpadlům řeka zajišťuje vytápění i klimatizaci Národního divadla nebo chlazení Rudolfina.
Takových projektů by v Praze mohlo být daleko více, protože energetické možnosti zůstávají nevyužité. „Potenciál Vltavy, ale i dalších řek, k vytápění je značný, a ještě zdaleka nebyl vyčerpán,“ říká Miroslav Marada, šéf firmy Enesa, která se specializuje na nízkoenergetická řešení.
Tepelná čerpadla mají svoje limity
Tepelná čerpadla oproti dodávkám dálkového tepla narážejí na určitá omezení. Čerpání tepla v zimě je při nízkých teplotách vody méně účinné. „Přestává fungovat při teplotě vody kolem dvou stupňů celsia. Na podobnou úroveň ovšem klesá jen několik dní v lednu či únoru, a kdy řeka naposledy zamrzla, si už málokdo vzpomene. Dalším úskalím využívání nízkopotenciálního tepla z řeky v zimním období pak je, že může způsobovat zamrzání v okolí čerpadla,“ popisuje Marada.
Podobně je tomu i u chlazení. „Podobný problém, jen v opačném gardu, představuje chlazení tepelnými čerpadly, protože vracení ohřáté vody do řeky není v horkých měsících žádoucí s ohledem na říční floru a faunu, a je proto regulováno,“ popisuje Marada.
Na vltavskou vodu se tak nelze úplně stoprocentně spolehnout, v záloze musí být i jiný zdroj tepla. Využívání vody v energetice reguluje Povodí Vltavy spolu s vodoprávním úřadem.
Nově bude tepelná čerpadla využívat i ministerstvo průmyslu nebo Úřad vlády. Ve Strakově akademii budou instalována dvě tepelná čerpadla o tepelném výkonu 555 kW.
Klíčové technologie přitom budou umístěny pod zemí a nebudou zasahovat do okolí. „Podzemní bude jak čerpací stanice pro přívod vody z Vltavy, tak strojovna s tepelnými čerpadly, výměníky tepla a navazující technologií. Po dokončení výstavby bude povrch areálu uveden do původního stavu,“ říká Petra Losertová, mediální zástupkyně společnosti Veolia Energie, která projekt realizuje.
Veolia nyní zvažuje i další podobné projekty. „V současnosti jsme nejdále s projektem jednoho významného pražského hotelu, kde posuzujeme technické i ekonomické možnosti využití tepla z Vltavy. Výsledkem bude technicko-ekonomická studie, která ukáže, zda je toto řešení pro daný objekt vhodné,“ popisuje mluvčí.
Tímto způsobem by se nemusely vytápět jen samostatné budovy, ale také sídliště a městské čtvrti. „Ve městech s centrálním zásobováním tepla, kterými protéká větší řeka, by takové pontony klidně mohly sloužit jako doplňkový nízkoemisní zdroj do soustavy,“ popisuje Marada.
Tepelným čerpadlům v metropoli se nestraní ani IPR. „Využívání tepelného potenciálu říční vody z Vltavy k výrobě tepelné energie jako takové v obecné rovině podporujeme a tento princip považujeme z hlediska klimatických cílů a energetické transformace Prahy za perspektivní,“ vysvětluje Križan.
Potenciál u této technologie však vidí spíše v nově budovaných čtvrtích a souborech staveb. „Naopak její využití v již existující zástavbě původních činžovních domů a v existujících ulicích se jeví jako velmi problematické,“ uvedl Križan.
Kromě smíchovských domů by teplo z Vltavy mohl využívat třeba Karlín. Hlavní město plánuje energetické centrum na Císařském ostrově, kde by tepelná čerpadla měla využívat teplo z odpadních vod a zásobovat teplem až 200 tisíc domácností.
