Článek
Firmy vyvíjející umělou inteligenci v posledních letech masivně investují do výstavby a vybavení datových center a také čipů, které výpočty umělé inteligence zrychlují. Tyto rozsáhlé investice do AI ovšem odvrací pozornost i prostředky od jiných technologií.
Letošní velké projekty pěti předních AI firem mají dosáhnout okolo 700 miliard dolarů, jak napsal deník The Washington Post. Výdaje společnosti Amazon, Google, Microsoft, Meta a Oracle, které se vyrovnají zhruba třem čtvrtinám ročního rozpočtu americké armády, tak budou téměř dvakrát vyšší než útraty v roce 2025.
Jak uvedl korejský web The Chosun, kapitálové náklady Mety letos vyjdou v rozpětí mezi 115 a 135 miliardami dolarů – což je o 60 až 90 procent více než loni a zhruba 60 procent jejích ročních tržeb. Amazon plánuje investovat do AI 200 miliard dolarů, což je o 50 procent více než minulý rok.
Podle některých kritiků se tyto vysoké počáteční náklady firmám vrátí jen v případě, že umělá inteligence významně promění například práci a ekonomiku. Společnost JPMorgan loni spočítala, že technologický sektor musí získat o 650 miliard dolarů vyšší roční tržby, aby se jim investice rozumně vrátily. Nyní by tato hodnota byla ještě vyšší, protože výdaje na vývoj AI stále rostou. Například společnost OpenAI, která stojí za službou ChatGPT, očekává, že do konce desetiletí prodělá přes 100 miliard dolarů.
Ukazuje se, že tyto rozsáhlé investice do AI vytvářejí nedostatek zdrojů pro vývoj jiných technologií. Například společnost Apple minulý týden investorům sdělila, že má potíže nakoupit dostatek čipů nezbytných pro iPhony a počítače Mac. Stejné čipy ovšem potřebují i AI firmy kvůli vybavení datových center.
AI projekty „vykrádají“ i pracovní sílu
Vyšší poptávka se tak promítá i do ceny čipů, a proto i do cen spotřební elektroniky, jako jsou mobily nebo třeba počítače. Podle analytika společnosti IDC Francisca Jeronima výrobci smartphonů a další elektroniky letos buď zdraží o minimálně pět procent, nebo více uvedou na trh méně výkonná zařízení. Takové zdražování ovšem může trvat roky a může to vytlačit menší výrobce z trhu.
Kromě čipů si AI firmy uzurpují také pracovní sílu. Začíná se totiž projevovat nedostatek specializovaných pracovníků například ve výstavbě továren či zdravotnických zařízení. Výstavba datových center bývá často lépe placená, a tak se některé profese přesouvají k nim.
OpenAI na podzim sdělila Bílému domu, že její plánovaná datová centra budou v příštích letech potřebovat zhruba 20 procent stávající pracovní síly kvalifikovaných řemeslníků, jako jsou elektrikáři a mechanici, a vyzvala administrativu prezidenta Trumpa k posílení systému jejich vzdělávání. Odhaduje se, že v americkém stavebnictví bude příští rok chybět půl milionu pracovníků.
Na oznámení rozsáhlých investic firem reagovaly i burzy. Například Amazonu klesly v pátek po oznámení 200miliardové investice do AI akcie o osm procent.
Podle analytika společnosti DA Davidson Gila Lurii opatrnost investorů ukazuje, že jsou „zdravě obezřetní“, jak informoval web Yahoo Finance. „Ta skepse je pravděpodobně zdravější než v kterémkoli předchozím cyklu, který jsem zažil,“ řekl. Investoři podle něj mnohem pečlivěji než dříve zkoumají, jak technologičtí giganti získávají návratnost ze svých investic do AI infrastruktury, zejména poté, co ve druhé polovině roku 2025 zesílily obavy z možné investiční bubliny.
