Článek
Brněnská společnost Future Farming (FF) vybrala od investorů od roku 2018 až stovky milionů korun a pustila se do nejambicióznějších projektů akvaponického farmaření v Česku. Ty spočívaly v šetrném pěstování zeleniny a bylinek, které rostou z vody, přičemž jsou vyživovány výkaly z ryb ve druhé části farmy. Problémem ale bylo, že firma nevysvětlila, kam přesně dává svěřené peníze.
Firma postavila svou inovační farmu v Kalech v okrese Brno-venkov, produkční skleníkovou farmu v brněnských Heršpicích, a má i několik dalších farem, které jsou zatím jen na papíře nebo už ve výstavbě.
Některé plány, například na výstavbu farem a náběh na plnou produkci, se už zpozdily především kvůli vysoké inflaci, ale podle firmy také kvůli komplikovaným stavebním a jiným předpisům.
Teď její dceřiná firma Aquaponic Farming Technology u České národní banky narazila se žádostí o schválení dluhopisového prospektu, a to může zkomplikovat realizaci dalších plánů. Žádost na ČNB dorazila loni 31. října. Centrální banka prospekt zamítla 10. března 2023.
Co je to dluhopisový prospekt
Tento dokument má za úkol seznámit investory se společností a s emisními podmínkami dluhopisů. Emitent musí ČNB předložit skutečně detailní informace o své činnosti, na základě kterých centrální banka rozhodne, zda prospekt vůbec schválí.
„Posuzovaný prospekt nesplňuje normy týkající se úplnosti, srozumitelnosti a soudržnosti,“ zdůvodnila svůj verdikt ČNB, když poukázala na řadu rizik. Mimo jiné na to, že celý výtěžek z dluhopisů chce tato firma poskytnout své mateřské společnosti, přičemž není jasné, za jakých podmínek a jaké jsou mezi firmami vztahy.
Future Farming má pod sebou téměř dvacet společností. Centrální banka také upozornila, že není zřejmá jejich celková zadluženost ani finanční toky mezi nimi. Chybí také konkrétní informace týkající se platných povolení k výstavbě akvaponických farem a také není známa výše nesplacené jistiny.
To by podle centrální banky znamenalo riziko pro potenciální investory, kteří by kvůli zmíněným nedostatkům neměli podstatné informace pro posouzení eminenta – vydavatele dluhopisů.
ČNB loni v listopadu vyzvala firmu k doplnění informací a ta několikrát požádala o prodloužení lhůty. Ale ani v nastavených termínech požadované informace nedodala. Mluvčí Future Farming Martin Procházka redakci SZ Byznys namítá, že dluhopisový projekt byl zamítnut na základě písemné žádosti firmy z 2. března a že tedy sama firma z možnosti dluhopisového financování vycouvala.
„Důvodem tohoto kroku bylo vyhodnocení, že zamyšlený prospekt v daném čase nebude potřeba. Future Farming za uplynulý rok utržil podle předběžných hospodářských výsledků necelých 200 milionů korun a svou ziskovost zvýšil na více než dvojnásobek,“ říká Procházka.
Podle něj žádný ze stávajících projektů není v ohrožení. Naopak prý přibývá dodávek technologií partnerům. Oficiální vyjádření firmy si přečtěte zde.
Neznámé cesty peněz
„Nejzásadnější podle mě je, že firma není ochotna říct, kam šly peníze, do jakých firem a na co se použily, a to i přes prolongace termínů. S takovým zamítnutím ze strany ČNB jsem se ještě nesetkal,“ říká Martin Dočekal z portálu dluhopisar.cz, který investory už delší dobu od projektů Future Farming odrazuje a na rozhodnutí ČNB upozornil jako první.
Podle České národní banky neschválení prospektu není běžné, ale nejedná se o ojedinělý případ. Takto banka zamítne jednotky případů ročně. „V drtivé většině případů totiž žadatel návrh prospektu na základě našeho upozornění doplní během správního řízení,“ uvedla mluvčí ČNB Petra Krmelová. Zpětvzetí žádosti se také stává.
Mateřskou společností Future Farming je brněnská investiční skupina GFF. Ta vlastní podíly v desítkách společností a podle Martina Dočekala se v drtivé většině jedná o prázdné schránky, které měly do roku 2022 ztrátové podnikání. Samotná Future Farming měla k březnu 2022 likvidní aktiva 7,8 milionu korun a dlužila 393 milionů korun.
Program z roku 2020 umožňoval GFF Invest emitovat cenné papíry za 250 milionů korun. Dluhopisy se vydávaly jako nezajištěné. Zamítnutý prospekt měl tento program aktualizovat. Kolik se z něj dosud vyčerpalo, není jasné. V předchozím programu za 100 milionů korun firma uvedla, že si reálně od investorů půjčila 27 milionů korun.
Celkové zadlužení společnosti jsou nižší stovky milionů korun, nejedná se ale o konsolidovaný údaj, ten se teprve bude připravovat.
Firma má podle únorového vyjádření pro SZ byznys ve svých plánech zpoždění a některé projekty postupně přehodnotila. Hlavní pilíř byznysu má být v prodeji technologií. Projekt výstavby farmy v obci Senica na Slovensku má zpoždění. „Technologie, které jsme tam měli nainstalovat loni, nainstalujeme až letos,“ uvedl Procházka.
Zadlužení však firma neupřesnila. Ještě v roce 2021 tvrdila, že do konce roku 2022 se celková hodnota investice vyšplhá na 800 milionů korun. Část z celkové sumy měla jít do projektů z bankovních úvěrů a vlastních zdrojů.
Firma uvedla, že dluhopisy řádně splácí. „Splácíme z prodeje technologií, které už teď jsou majoritním zdrojem našich příjmů. V roce 2021 jsme utržili přes 200 milionů a překlopili se do zisku. Z dat za rok 2022 už víme, že výsledek hospodaření bude ještě lepší, a to při cca stejném obratu,“ sdělil v únoru Procházka.
Zdržení má také náběh na plnou produkci farmy v brněnských Heršpicích. V roce 2023 chtěla skleníková farma prodat ryby, zeleninu a bylinky za 100 milionů korun. Při plném vytížení by farma měla vyprodukovat přes tisíc tun ryba rostlin. „Tento cíl je vzhledem k velikosti heršpické farmy reálný. Přiblížíme se však k němu o rok později, než jsme plánovali,“ dodal mluvčí společnosti.
Firma má ambice dodávat akvaponické technologie do zahraničí, zejména na Blízký a Střední východ. V roce 2024 chce také otevřít svou první farmu v Čechách v Přerově nad Labem.
Kvůli „zkostnatělé legislativě“ se také zdrží také výstavba farem na zelené louce. Schválení stavebních povolení farmy v Letonicích bude trvat dva roky. „Instalace fotovoltaiky v Heršpicích je legislativně tak složitá, že naše tepelná čerpadla musíme stále pohánět elektřinou z rozvodné sítě,“ dodal Procházka.
Zpomalení ve výstavbě farem - zvažovala stavět například i v Praze, u Olomouce či Ostravy - je jedním z důvodů, proč nyní Future Farming mluví o tom, že si vystačí s menším kapitálem.
