Hlavní obsah

Jsme spolehliví, tvrdí Moskva poté, co Nord Stream opět dodává plyn do Evropy

Foto: Stefan Dinse, Shutterstock.com

Plynové potrubí, přípojky, zařízení a redukční ventily ve stanici plynovodu Gazprom Nord Stream 1 v Německu.

Reklama

aktualizováno •

Ve čtvrtek ráno začal přes plynovod Nord Stream 1 opět putovat plyn do Evropy. Mimo provoz byl od 11. července a zejména Německo vyjadřovalo obavy, že kvůli napjaté situaci mezi Ruskem a Západem by se dodávky nemusely obnovit.

Článek

Po pravidelné údržbě plynovodu Nord Stream 1 byly dnes ráno obnoveny dodávky ruského plynu do Evropské unie. Agentuře DPA to sdělil mluvčí provozovatele plynovodu, společnosti Nord Stream AG, která je provozovatelem plynovodu. Zpráva zmírnila obavy, že se doba údržby prodlouží. Mluvčí Kremlu řekl, že Unie si problémy svými restrikcemi způsobila sama.

„Obnovení dodávek plynu přes Nord Stream znamená, že máme víc času naplnit před zimou zásobníky. V žádném případě to ale neznamená, že se máme vzdát cíle zbavit se energetické závislosti na Rusku. A nesmíme ani ztratit ostražitost vůči další eskalaci Putinovy energetické války,“ uvedl na twitteru ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Před zahájením desetidenní údržby dodávky klesly na 40 procentech kapacity plynovodu. Ráno potrubím proudilo asi 30 procent kapacity, napsal na twitteru šéf německého regulátora síťových služeb Bundesnetzagentur Klaus Müller, s odkazem na údaje ruské plynárenské společnosti Gazprom. Ta je většinovým akcionářem konsorcia Nord Stream AG.

Ještě dopoledne ale dodávky vystoupily na 40 procent kapacity plynovodu, což je stejná úroveň jako před začátkem údržby zařízení. Ukazují to záznamy provozovatele plynovodu.

Dodávky by podle údajů na internetových stránkách provozovatele měly zůstat stejné i v pátek. Takzvané denní nominace, tedy rezervace na dodávky suroviny, plynovodem Nord Stream 1 na páteční ráno činí téměř 29,3 milionu kWh/h. To zhruba odpovídá dennímu objemu 67 milionů metrů krychlových.

Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok. Z Německa jsou na Nord Stream 1 navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně České republiky. Mimo provoz byl od 11. července a zejména Německo vyjadřovalo obavy, že kvůli napjaté situaci mezi Ruskem a Západem vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu by se dodávky nemusely obnovit.

Gazprom v polovině června snížil objem dodávek asi na 40 procent kapacity. Odůvodnil to technickými problémy souvisejícími se zařízením, které partnerská německá společnost Siemens Energy poslala do Kanady na opravu. Zařízení se ale kvůli sankcím uvaleným na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu nemohlo z Kanady vrátit. Němečtí představitelé toto vysvětlení odmítli, Siemens Energy je naopak potvrdil. Kanada pak rozhodla o výjimce ze sankcí, která umožnila zařízení vrátit do Evropy.

My jsme spolehliví, tvrdí Moskva

Ruský prezident Vladimir Putin v úterý prohlásil, že Gazprom je připraven svým závazkům ve vývozu plynu dostát. Varoval nicméně, že kapacita plynovodu Nord Stream 1 by se kvůli pomalému postupu při údržbě zařízení mohla ještě snížit. Maximální kapacita činí až 167 milionů metrů krychlových plynu denně. Podle mluvčího provozovatele plynovodu jsou na dnešek ohlášeny dodávky 67 milionů metrů krychlových plynu, což je zhruba stejně jako před údržbou. Ohlášené množství se ale přes den může měnit.

Rusko trvá na tom, že je spolehlivým dodavatelem energií a odmítá obvinění Západu, že využívá energii k vydírání Evropy. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes v telefonátu s novináři uvedl, že důvodem problémů s dodávkami plynu jsou omezení, která zavedli Evropané a kvůli kterým není možné realizovat potřebný servis. Odmítl i tvrzení o vydírání. Zdůraznil, že Rusko zůstává důležitou a nepostradatelnou součástí evropské energetické bezpečnosti, a zopakoval, že Gazprom vždy plnil své závazky vůči klientům a bude je plnit i nadále.

Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu dnes klesá. Kolem 14:00 SELČ se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala pod 150 eury (asi 3690 Kč) za megawatthodinu (MWh). Před rokem plyn v TTF stál zhruba 21 eur/MWh.

Cena plynu se začala výrazně zvyšovat dlouho před válkou na Ukrajině, podle části analytiků kvůli energetické politice Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv. Loni v prosinci tak cena plynu vystoupila ke 130 eurům za MWh, než v lednu klesla asi na 60 eur/MWh.

Reklama

Doporučované