Severokyperská čtvrť města Famagusta Varoša, která byla až do „své smrti“ oblíbeným letoviskem hvězd, jako byli Brigitte Bardotová, Sophia Lorenová, Raquel Welchová, Paul Newman, Richard Burton či Elizabeth Taylorová, ožívá turisty.
Pěšky, na kole, koloběžce či s organizovaným zájezdem s průvodcem si mohou turisté ze silnice prohlížet chátrající domy, instituce, obchody, banky či hotely, které až do rozpadu Kypru na dvě části v roce 1974 sloužily zhruba 40 tisícům obyvatel.
Dnes budovy ve Varoše neslouží k původnímu účelu nikomu. Rozpadají se, práchniví, prorůstají zelení a vyvolávají smutek a zamyšlení v každém, kdo je pozoruje. To je možné od roku 2020, kdy Severokyperská turecká republika otevřela částečně „město duchů“ veřejnosti navzdory nesouhlasu původních řeckých obyvatel Kypru.
Procházka apokalyptickým městem potvrzuje rčení, že příroda si vždycky najde svou cestu, jak se prosadit. Byznys to má těžší - závisí na politice. Podívejte se do galerie, jak vypadá zkáza úspěšných podniků, které padly jen kvůli neshodám vládnoucích stran, i jak rychle se dokáže rozvinout byznys v místech, která dostanou příležitost.
Pro snadnější procházení galerií klikněte na poslední fotku v náhledu ukazující počet dalších snímků.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Varoša byla až do roku 1974 výstavním místem kyperského ostrova. Pětihvězdičkové hotely nabízely ubytování bohatým hostům a luxusní podniky se předháněly, kdo si u nich koupí značkové zboží.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Město nabízelo vše potřebné pro spokojený život, třeba banky…
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy ... restaurace, …
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy ... obchody, …
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy ... kožešiny, …
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy ... luxusní parfémy, …
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy ... rozličné služby, …
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy ... dopravu, …
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy ... bazary, …
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy ... suvenýry, …
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy ... noviny, tabák a časopisy, …
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy ... večerní pobavení při diskotékové hudbě, …
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy ... ranní zpověď v kostele, …
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy ... vyřízení administrativních věcí na úřadech, …
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy ... i možnost odletět do světa za prací či na dovolenou.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Až do roku 1974 žilo ve čtvrti, která je předměstím starobylého města Famagusta, zhruba 40 000 obyvatel, většinou kyperských Řeků. Ti museli po invazi tureckých vojsk v roce 1974 město ze dne na den opustit.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Většina obyvatel si myslela, že se konflikt, vyvolaný původně snahou nacionalistických kyperských Řeků připojit Kypr převratem k Řecku, podaří urovnat a oni se brzy do svých domovů vrátí. To se však nestalo.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy V budovách je tak dodnes možné vidět vše, co jejich obyvatelé v místě před 50 lety ve spěchu zanechali.
Foto: Facebook: Toyoty Malta Výstavní autosalon automobilky Toyota dokonce od té doby „nabízel“ v budově své vozy imaginárním kupcům, kteří do showroomu desítky let nezavítali.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Situace ve Varoše je velmi složitá. Letovisko je od roku 1974 pod tureckou „kontrolou“ jako součást samozvané Severokyperské republiky. Podle rezoluce OSN z roku 1984 patří místní nemovitosti kyperským Řekům žijícím v mezinárodně uznávané Kyperské republice (je součástí EU) a nikdo je nesmí bez jejich souhlasu užívat a jen oni se do nich mohou vrátit.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy „Některé pozemky patří dokonce Britům, kteří měli Varošu jako kolonii až do roku 1960,“ říká taxikář Mikail Tumurlenk, který mě dovezl z Nikósie (hlavní město Kypru) na prohlídku Varoši. Na obrázku je poštovní schránka s iniciály GR (George Royal) odkazující na vládu britského krále Jiřího.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Nárok na nemovitosti ve Varoše si však dělají i muslimové pod hlavičkou organizace Evkaf, která tvrdí, že nemovitosti patří ve skutečnosti potomkům muslimů, kteří dobyli území v roce 1571 (Varoše říkají Maraş). Turecko tento výklad podporuje, ačkoliv Britové zaplatili původním obyvatelům kompenzaci za „vyvlastnění“, a řečtí Kypřané tak považují tento výklad za absurdní.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Dnes je tak velmi těžké rozhodnout, co dělat se zmrazeným územím dál, aby se znovu nevyhrotily konflikty, které nejsou ani po 50 letech zahojeny. Ostrov je od roku 1974 rozdělen na dvě části, a ačkoliv původní obyvatelé Kypru byli schopni žít v souladu s různými náboženstvími, dnes žijí na severu především muslimové a v jižní části křesťané. Ti se mnohdy do okupované části ostrova nechtějí jet ani podívat, aby nemuseli své doklady předkládat turecké hraniční kontrole.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Na situaci ve Varoše dohlížejí také mírové síly OSN. Zde je zastupují slovenské ozbrojené složky.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Politické pře a dlouhotrvající pat tak mají jediný faktický důsledek - Varošu si postupně zabrala příroda.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Je jí jedno, co kdo říká, důležité pro ni je, že má prostor se rozvinout, a tak to úspěšně dělá.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy V roce 2014 nařídil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, aby Turecko odškodnilo kyperské Řeky za nucené vysídlení, vyvlastňování a diskriminaci po turecké invazi.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Speciální komise tak zkoumá jednotlivé dokumenty a snaží se patovou situaci řešit tam, kde k tomu je vůle z obou stran (turečtí Kypřané mají zájem podnik koupit a řecký Kypřan je ochoten o tom s nimi mluvit) a kde lze jednoznačně prokázat vlastnictví konkrétní nemovitosti.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Loni se tak například původní řecký majitel hotelů Cleo a Aegean dohodl s tureckým byznysmenem na prodeji svých nemovitostí ve Varoše. Nový vlastník hodlá hotely zprovoznit v roce 2025. (na obrázku je jiný hotel)
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Na využívání města začala „násilím“ tlačit turecká vláda, která navzdory protestům řeckých Kypřanu rozhodla o zpřístupnění několika ulic veřejnosti v roce 2020.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Ulice nově vybetonovala, vytyčila na nich pruhy pro pěší i cyklisty a vybavila je veřejným osvětlením.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Dodala i kontejnery na odpadky.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Počet míst, která mohou turisté navštívit, se od té doby neustále rozšiřuje.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Turisté si mohou zarezervovat prohlídku města s průvodcem za 77 dolarů (cca 1800 Kč)
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Nebo si pronajmout kolo, koloběžku či menší vozítko a vyrazit do opuštěné čtvrti na vlastní pěst.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Koloběžka je vyjde na 300 tureckých lir (cca 220 Kč), vozítko na 500 lir (cca 366 Kč).
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Lidé mohou pozorovat „město duchů“, jak se Varoše přezdívá, ze zpřístupněných ulic a chodníků, na pozemky a do budov však chodit nesmí.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Od října 2020, kdy byla Varoša otevřena veřejnosti, až do konce roku 2021 navštívilo město podle Turků 400 000 návštěvníků, v průměru téměř tisíc denně.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Když turecká vláda otevřela ve Varoše několik pláží, turistický provoz začal stoupat.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy „Zájem se stále zvyšuje. Denně tu projdou tisícovky lidí. Když je hezké počasí, tak to je ještě víc. Zhruba polovina návštěvníků jsou místní a polovina cizinci,“ říká zaměstnankyně infostánku.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Její odhad koresponduje i s čistě laickým pozorování turistického ruchu. Za zhruba dvě hodiny procházky rozpadajícím se městem jsem v deštivém únorovém dni potkala nižší stovky turistů.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Všichni žasnou nad tím, jak „málo“ stačí k tomu, aby prosperující město ztratilo svůj lesk.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Přišlo o svůj byznys.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Duši.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Identitu.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Příroda si vždycky najde cestu, jak se prosadit.
Foto: Iva Špačková, Seznam Zprávy Byznys to umí také, když dostane prostor… SZ Byznys oslovily kyperské i turecké zastoupení v Česku, aby se vyjádřila k dalšímu rozvoji Varoši. Ani od jednoho redakce nedostala odpověď.