Článek
Připravovaná novela zákona o investičních společnostech a fondech podle vládou schváleného návrhu rozšiřuje okruh tajných služeb, které mohou získávat informace od firem spravujících cizí peníze. Změnu do zákona navrhl Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI, tedy civilní rozvědka). Dosud k údajům od investičních firem měla ze zákona přístup jen Bezpečnostní informační služba (BIS). Ta má na starosti prostředí a území České republiky. Mimo jiné monitoruje činnost zahraničních agentů v Česku, odhaluje nebezpečí terorismu, ale má v popisu práce také ochranu ekonomických zájmů státu.
Představitelé investičních fondů musejí ze zákona zachovávat mlčenlivost o všech neveřejných informacích ohledně svého byznysu.
Zákon ale rovněž stanovuje výjimky, kdy poskytnutí informací o byznysu fondu porušením mlčenlivosti není. Jednou z těchto výjimek je podle platného zákona poskytnutí informací právě Bezpečnostní informační službě.
Co je ÚZSI
Úřad pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědka, je tajná služba, která shromažďuje ekonomické a bezpečnostní informace hlavně v zahraničí. Disponuje ale obrovskými technickými možnostmi. Oficiálně spadá pod Ministerstvo vnitra, ředitel služby se zároveň seznamuje s nejcitlivějšími informacemi ostatních tajných služeb a policie. Účastní se kupříkladu také jednání Bezpečnostní rady státu, kde se řeší citlivé kauzy.
S dosavadní úpravou přístupu k informacím o investičních fondech ovšem nebyl spokojený Úřad pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědka. Také ta má totiž mezi svými úkoly ochranu ekonomických zájmů státu, ačkoli její pole působnosti je za hranicemi státu. ÚZSI proto využil faktu, že byl jedním z připomínkových míst k návrhu na změnu zákona a chce stav změnit.
„Tato disproporce, kdy jedné ze zpravodajských služeb lze poskytovat informace jinak chráněné povinností mlčenlivosti, zatímco ostatním zpravodajským službám, tedy Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenskému zpravodajství nikoliv, nemá, podle našeho názoru, žádné logické opodstatnění,“ uvedla rozvědka ve své připomínce k novele zveřejněné v informačním systému Úřadu vlády.
Vojenské zpravodajství je vojenská tajná služba, jejíž práce je činnost jak uvnitř země, tak za hranicemi.
„Zpravodajské služby jsou nuceny na vývoj bezpečnostních hrozeb adekvátně reagovat, a to především pokud jde o zaměření své činnosti a okruhy informací, jež při své činnosti získávají. Stávající omezení přístupu zpravodajských služeb k informacím podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech podle našeho názoru neodpovídá požadavkům kladeným na současnou činnost zpravodajských služeb,“ dodal ÚZSI.
Ministerstvo financí připomínce vyhovělo. Znění návrhu schváleného vládou tak rozšiřuje možnost získávat informace o investičních fondech pro všechny tajné služby, tedy i pro Vojenské zpravodajství.
Vláda návrh novely zákona o investičních fondech a společnostech odsouhlasila ve středu. Pokud návrh uspěje i ve Sněmovně a Senátu a podepíše ho prezident, navrhuje kabinet účinnost změněné normy od 1. července 2024.
