Článek
Obrovský projekt továrny tchajwanské TSMC v Drážďanech vzbuzoval velká očekávání i v Česku. Předpoklad, že kolem ní vyroste síť dodavatelů a že část z nich skončí právě i v Česku, se však zatím naplňuje jen z části.
TSCM je největším smluvním výrobcem polovodičů na světě a mezi jeho zákazníky patří takoví giganti jako Apple, Qualcomm, NVIDIA, AMD, MediaTek nebo Broadcom.
Projekt na výrobu čipů je největší svého druhu v Evropské unii. Celková investice přesahuje deset miliard eur (250 miliard korun) a německá vláda na ni poskytuje podporu ve výši až pěti miliard eur. Firma TSMC v podniku drží 70 procent a dalšími partnery jsou Bosch, Infineon a NXP, přičemž vyrábět se má začít v roce 2027.
Do Česka zatím dorazilo několik tchajwanských dodavatelů TSMC, zejména do Ústeckého kraje. Nejde o výrobce čipů, ale o menší firmy z oblasti chemikálií a logistiky, například o logistickou společnost I-Trans, která se specializuje právě na přepravu chemikálií.
Chemie je totiž pro výrobu čipu klíčová. Bez pokročilých chemických procesů, extrémně čistých chemikálií a speciálních materiálů by mikroelektronika nemohla existovat.
Kromě toho v červnu uzavřel Ústecký kraj smlouvu s tchajwanskou firmou TaMiCo Zatec, která chce v již připravené zóně Triangle u Žatce postavit závod na čištění a povrchovou úpravu součástek používaných při výrobě polovodičů.
„Dodavateli a subdodavateli TSMC jsou většinou menší firmy. Takových projektů je v Česku několik, i když je jich méně a jedná se o menší dodavatele, než se původně očekávalo. Každopádně tu jsou. Kompletní přehled těchto firem nemáme, ale díky našemu každodennímu kontaktu s trhem o několika víme,“ uvedl výkonný ředitel Asociace pro zahraniční investice (AFI) Ondřej Votruba v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys.
Před USA
Tchajwanci však možná své poslední slovo v Česku zatím neřekli. Od roku 2021 podle statistik AFI největší zájem o Česko projevovali investoři ze Spojených států, ale loni se pořadí změnilo. „Poptávek ze Spojených států ubylo, přičemž alespoň částečně na to má vliv hospodářská politika prezidenta Donalda Trumpa. Loni přišlo nejvíce poptávek z Tchaj-wanu,“ dodal Votruba.
Tchaj-wan zaznamenal přibližně 28 poptávek, za ním následovala Čína a USA skončily třetí, těsně před Tureckem, které Votruba spojuje se subdodavateli Toyoty. Při uplatnění politiky jedné Číny by Tchaj-wan s Čínou tvořily asi 50 ze 178 poptávek. Zájem Pekingu se podle Votruby rozprostírá od obalů přes automotive po farmacii, ty tchajwanské míří téměř výhradně do polovodičů.
Číslo je však třeba interpretovat opatrně. „My to nepočítáme jako CzechInvest, kde jeden projekt odpovídá jedné poptávce. Počítáme celkový počet poptávek, přičemž jeden investor se na nás může obrátit s více požadavky na informace nebo služby, například v oblasti práva, daní nebo personalistiky. Většinou je proto třeba celkový počet poptávek vydělit dvěma nebo třemi, abychom dostali přibližný počet firem.“
Počet firem z Tchaj-wanu, které se aktivně zajímaly o Česko, se tak loni pohyboval kolem desítky. „To není špatné, ale hlavně je to bezprecedentní. Nikdy předtím to tak nebylo,“ říká Votruba.
Podle agentury CzechInvest projevilo loni zájem o investiční pobídku 20 investorů, přičemž se jednalo hlavně o rozšiřování stávající výrobní kapacity. CzechInvest ale neuvádí původ investorů, kteří zájem projevili.
Co se týče oznámených investic, suverénně největší loni byla japonská Toyota, která slibuje investovat v Česku 17 miliard korun. Druhá byla Čína s investicemi v objemu téměř 2,3 miliardy korun. Je to hlavně společnost Gold Cup Electric Apparatus, se svým prvním evropským výrobním závodem na magnetické vodiče v Plané u Mariánských Lázní. Třetí jsou pak Korejci s částkou 1,5 miliardy korun.
Co do počtu oznámených projektů ze zahraničí jsou v čele loňských statistik USA a Korejská republika se třemi projekty a dále Čína, Německo a Tchaj-wan, které shodně oznámily po dvou projektech.
Špatný systém
Podle AFI nicméně Česko svým systémem investičních pobídek investory spíše odrazuje. Problém je hlavně v nepřehlednosti kritérií a libovolnosti udělované podpory.
„My máme neatraktivní a nepředvídatelný systém investičních pobídek, a je to špatně. Vím, že to je téma, které se opakuje, problém ale bohužel přetrvává. A ani současná vláda zatím nemá přílišnou tendenci systém vylepšit. Rozhodně ne dostatečně rychle ani v potřebném rozsahu,“ říká Votruba.
Za minulé vlády chyběla hodnotící kritéria, takže některé projekty prošly a jiné ne, a rozhodování působilo arbitrárně. Nová vláda systém změnila jen částečně. Na vládu dnes míří všechny žádosti, kde firma žádá přímou finanční podporu.
„U velkých strategických investic je podle mě správné, když pobídky schvaluje vláda. Protože když jde o investice v řádu miliard korun, měla by za takové rozhodnutí nést odpovědnost právě vláda. U běžných investic by ale měla platit jasná pravidla, podle kterých by se investoři mohli řídit. Kritéria pro získání pobídek jsou navíc extrémně přísná,“ dodal.
Problém je v tom, že není jasné, jak státní úřady posuzují hospodářský přínos investice. „Představoval bych si to tak, že ta kritéria budou ekonomická. Pokud by ministerstvo financí stanovilo, že požaduje, aby investice přinesla minimálně dvojnásobek hodnoty investiční pobídky, bylo by to za mě úplně v pořádku. Ale tak to není,“ dodává Votruba.
Podle něj si zaangažované subjekty v poslední době vymýšlejí další podmínky, například, že investice musí směřovat do vybraných sektorů nebo pouze do regionů s vysokou nezaměstnaností. Tím se podle něj fakticky zpřísňují podmínky nad rámec zákona a nařízení, což, jak říká, „není vůbec košer“.
Zákon o investičních pobídkách se má novelizovat, ale Votruba je skeptický, i když se ještě během října má konat velká schůzka zainteresovaných ministerstev. „Začíná se to rozhýbávat, to je dobře. Ale nový zákon, to je počítejme rok a půl alespoň. A do té doby nevidím, že by někdo měl tendenci něco změnit k lepšímu. Takže velká nespokojenost,“ uzavírá.
