Článek
Komentář si můžete poslechnout v podání Miloše Čermáka.
Možná jste je taky viděli. Na procházce v parku nebo u stolu v zahradní restauraci. Muže nebo ženy, ale vždy se šťastným výrazem ve tvářích. A samozřejmě obklopeni rodinou či přáteli. Prožívající vzácné chvíle spokojenosti a vzájemného souznění.
Od soboty jsou všude. Uživatelé twitteru, kteří narazili na limit počtu tweetů, jež mohou za jeden den přečíst. Další se jim už neukážou. Lidé, o nichž Elon Musk tweetoval, že se teď konečně mohou probudit z transu, odložit telefon a trávit čas se svými blízkými.
Ne každému je tento humor majitele Twitteru blízký, zejména poté, co ke zmíněnému omezení opravdu došlo. Majitelé neověřených účtů měli limit 600 přečtených tweetů denně, majitelé ověřených pak 6000. Tyto limity byly označeny za dočasné a později zvýšeny na 1000, respektive 10 000 tweetů.
Skutečné důvody jsou samozřejmě jiné. Musk v původním tweetu psal o stahování dat a systémových manipulacích, které překročily únosnou míru. Viníkem mají být nové služby kolem dnes tak populární generativní AI. Jiní mluví o tom, že Twitteru na přelomu června a července vypršela smlouva s Googlem o využívání serverů a provoz sociální sítě se významně prodražil.
Ono je to celkem jedno. Dvě věci jsou zajímavé. Zaprvé: zdánlivá bezstarostnost a lehkomyslnost nejbohatšího muže světa, který jako by už mentálně odepsal velké peníze, které do koupě Twitteru vložil, a teď se rozhodl, že si to aspoň hezky užije. Je to trochu nefér vůči lidem, kteří do firmy investovali s ním, a také vůči nové CEO, která nastoupila v květnu.
Musk má za sebou svůj byznysový „proof of concept“ v podobě firem Tesla či SpaceX i celé řady menších projektů a může si dovolit chovat se v případě Twitteru jako nezvedený a rozjívený uličník. Twitter je pro něj něco jako silvestrovská pyrotechnika: za pár šupů s ní uděláte spousty hluku. Byznysově to v porovnání s ostatními Muskovými projekty nestojí za řeč. Ale publicita a společenský dopad jsou ohromné.
Uživatelé jsou Muskovým chováním rozzlobeni (jenže to už jsou dlouho), objevily se hashtagy predikující Twitteru smrt či pád. Ale i ty jsme už v minulosti viděli. Firmě klesá příjem z inzerce, podle The New York Times byl letos v dubnu meziroční propad skoro 60 procent.
Moc se nepovedla ani snaha Twitter zpoplatnit. Musk předefinoval kategorii „ověřených účtů“, které původně měly pouze veřejně působící osobnosti či instituce. Dnes modrá značka znamená to, že dotyčný uživatel platí osm dolarů měsíčně. Velký rozdíl v limitech pro ověřené a neověřené účty tak vede ke spekulaci, zda hlavním cílem téhle zmatené operace není právě zvýšení počtu předplatitelů.
Tím se dostávám ke druhé zajímavosti celé věci. A tou je hypotéza, že dočasné limity budou v té nejlepší tradici dočasnosti zavedeny jako permanentní a že to v důsledku Twitter buď zničí, anebo zachrání.
Jak zničí, je asi dostatečně srozumitelné. Jak by limity mohly pomoct? Jednoduše tím, že odstraní trolly. Ty neživé tak, že jim neumožní fungovat. A ty živé tím, že jejich pobyt na twitteru prodraží a znepříjemní do té míry, že odejdou sami.
Mohlo by vás také zajímat:
Nemám k dispozici žádné přesné analýzy. A vím, že anekdotické pocity z jedné bubliny sociální sítě nevypovídají nic o této síti jako o celku. Avšak i tak si dovolím napsat hypotézu: za 16 let, kdy twitter v podstatě každodenně používám, nebyla tahle sociální síť nikdy tak odpudivým a nepříjemným místem jako dnes.
Připomíná to večírek ve vybydleném bytě v domě, o kterém se říká, že je stejně určen k demolici. Nezáleží na nikom a na ničem. Jak se to dá změnit? Přestat mluvit o demolici a zpoplatnit vstup, čímž bude minimálně část uživatelů motivovaná k tomu, aby se chovali tak, že twitter bude zase užitečným nástrojem a příjemným místem.
Nepochybně většina zůstane neplatících, ale pro ně se cena obsahu symbolicky zvýší právě zavedením limitů. Ostatně oněch 1000 přečtených tweetů za den není žádný nůž na krku. Když předpokládáme, že jeden tweet má v průměru kolem 30 slov, pak se limit zhruba rovná obsahu Hemingwayovy nobelovské knížky Stařec a moře.
Přečíst knížku denně, byť tenkou, je slušný úspěch.
Takže jinými slovy: možným, byť tím mnohem méně pravděpodobným důsledkem současné eskapády může být to, že se twitter stane virtuálním cílem lidí, kterým záleží na obsahu a dokážou dobrý obsah ocenit.
A ano, mnohem spíš se stane, že Musk limity zruší, inzerenti dál budou odcházet a twitter se i tak dřív nebo později propadne do totálního chaosu. A definitivně ho zničí některý z dnes již skoro hotových konkurentů, nejspíš ten od Facebooku/Instagramu s názvem Threads. Ten, kvůli kterému se Musk a Mark Zuckerberg mají poprat v kleci v Las Vegas a který ostře startuje již ve čtvrtek 6. července.
A i to bude řešení skvělé, možná to nejlepší. Ostatně přesně to vystihl kolega Petr Koubský, který o twitteru (a na twitter, kam jinam) o víkendu napsal: „Chyběl by mi. Ale asi by mi velmi prospělo, kdyby nebyl. Dokud bude, furt sem polezu, ač vím, že to není zdravé.“
Já dodávám pouze: Díky, Elone!
