Hlavní obsah

Největší privatizační spor je ve finále. Padnou rozsudky v Mostecké uhelné

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Kauza privatizace Mostecké uhelné společnosti spěje do finále. Ilustrační foto.

U Městského soudu v Praze spěje do závěrečné fáze kauza kontroverzní privatizace Mostecké uhelné společnosti. Rozsudky mají padnout už za pár měsíců.

Článek

Pražský městský soud projednává kauzu privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS) už pátým rokem.

V komplikovaném případu obžaloba tvrdí, že bývalí manažeři Mostecké uhelné společnosti Antonín (Antonio) Koláček, Jiří Diviš, Marek Čmejla a Oldřich Klimecký ovládli těžební společnost za její vlastní finanční prostředky. A také, že následně od státu odkoupili příliš levně zbylý menšinový podíl tak, že České republice vznikla škoda přes 3,2 miliardy korun.

„V předmětné trestní věci se konaly desítky hlavních líčení a dokazování je již v závěrečné fázi. Další hlavní líčení se budou konat v září 2022,“ řekla pro SZ Byznys zástupkyně ředitele správy Městského soudu v Praze Ludmila Machyánová.

Obžalovaní manažeři doufají, že celá věc dopadne v jejich prospěch. „Líčení se chýlí ke konci. Předpokládám, že doktorka Silvie Slepičková vynese rozsudek na konci letošního nebo na začátku příštího roku,“ řekl k případu bývalý spolumajitel mosteckých dolů Antonín Koláček. „Během líčení se ukázala řada nových důkazů, které svědčí o tom, že státu žádná škoda nevznikla. Takže doufám, že celá věc skončí v náš prospěch,“ dodal.

Ostatní oslovení manažeři se nechtěli vyjadřovat, dokud soud neskončí. „Jelikož je proces stále v běhu, rozhodl jsem se, že nyní nebudu dávat žádné komentáře,“ uvedl Jiří Diviš.

Ke trestnímu řízení se na začátku ledna 2018 připojila také firma Czech Coal Services, která vůči bývalým manažerům MUS uplatňuje škodu 7,2 miliardy korun. Paradoxní je, že jejími majiteli jsou kromě Pavla Tykače také Petr Pudil a Vasil Bobela, kteří patřili k blízkým spolupracovníkům Antonia Koláčka.

Pudil s Bobelou nicméně tvrdí, že peníze věnují na dobročinné účely. „Náš záměr dát případný výnos na charitu platí, jinak se k řízení nechceme do jeho ukončení nijak vyjadřovat,“ uvedl pro SZ Byznys Petr Pudil.

Zemanova role

Vláda současného prezidenta Miloše Zemana prodala v červenci 1999 firmě Investenergy 46procentní státní podíl v dolech za 650 milionů korun. Kritici označovali cenu za příliš nízkou. Podle státního zástupce vláda nevěděla, komu akcie prodává a že za ně bude zaplaceno penězi pocházejícími ze samotné firmy MUS.

Koláček, Diviš, Čmejla a Klimecký podle obžaloby nejprve utajeně získali kontrolu nad nadpoloviční většinou akcií MUS (původně byl součástí případu i Petr Kraus, který si už odpykal trest ve Švýcarsku, takže se českého soudu neúčastní). Poté vyčkali, až cena akcií firmy klesla, a od státu koupili jeho podíl přes Investenergy za výrazně nižší cenu. Obžalovaným tak hrozí až desetileté vězení.

V případu svědčil prezident Zeman i tehdejší ministři. Shodně vypověděli, že nevěděli o tom, kdo za Investenergy a její mateřskou společností Appian Group stál. Obžalovaní Antonio Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš a Oldřich Klimecký se u soudu hájí tím, že vláda věděla, komu podíl prodává, respektive ji to nezajímalo, protože se stát chtěl svého podílu v MUS zbavit.

„V české části procesu se nová fakta a důkazy naprosto popírající žalobu objevují neustále. Objevily se například dokumenty pocházející od lidí pracujících pro vládu, z nichž jednoznačně vyplývá, na kolik si tenkrát stát cenil Mosteckou uhelnou. A bylo to v naprostém souladu s cenou, kterou jsme za státní podíl zaplatili,“ uvedl už v roce 2019 Jiří Diviš pro deník E15.

U pražského městského soudu vypovídalo už několik ministrů Zemanova kabinetu. Exministr průmyslu Miroslav Grégr, který prosadil přímý prodej státního podílu místo soutěže, například uvedl, že nevěděl o souvislosti mezi Investenergy a obžalovanými manažery. Připustil ale, že v kuloárech nebylo tajemstvím, že management MUS usiluje o výhradní vlastnictví firmy.

Švýcarské soudy

„Podaná nabídka byla jediná a nabídnutá cena byla vyšší než cena akcií MUS na burze,“ shrnul okolnosti jednomyslného hlasování vlády před soudem Zeman. „Důvod prodeje byl velmi prostý: jakmile neměl stát většinu ve společnosti, hrozilo nebezpečí, že mohl být kdykoliv přehlasován na valné hromadě a podobně. Z tohoto důvodu bylo daleko lepší ten menšinový podíl privatizovat,“ vysvětlil.

České soudní řízení navazuje na švýcarské rozsudky. Soud ve švýcarské Bellinzoně v roce 2013 uznal všechny obviněné české manažery vinnými z podvodů a praní špinavých peněz. Odsouzení si podle Švýcarů za peníze Mostecké uhelné společnosti koupili státní podíl na majetku hnědouhelné firmy.

Verdiktem jim rovněž byly uloženy peněžité tresty a zabaveny stovky milionů švýcarských franků. Pikantní je, že stíhání ve Švýcarsku začalo v zásadě náhodně na základě trestního oznámení někdejšího obchodního partnera českých manažerů Belgičana Jacquese de Grooteho. V té souvislosti pak Švýcaři začali vyšetřovat i české manažery.

Privatizace MUS

  • Listopad 1993

Spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina vznikla Mostecká uhelná společnost (MUS). Část akcií MUS byla privatizována v rámci druhé vlny kuponové privatizace, další část akcií stát rozdal městům a obcím. Státu zůstal zhruba 46procentní podíl.

  • Březen 1998

ČSSD žádá hlavu Romana Češky, šéfa Fondu národního majetku. Za to, že upozornil na nejasné majetkové vztahy v MUS a žádal o svolání valné hromady společnosti.

  • Duben 1998

Na mimořádné valné hromadě MUS zjistil stát držící v největší hnědouhelné firmě 46,3 procenta akcií, že ztratil nad firmou kontrolu a má proti sobě hráče vlastnícího téměř padesátiprocentní balík. Později se prokázalo, že akcie v letech 1997 až 1998 skupovala švýcarská Investenergy S. A., která v Česku zastupovala skupinu Appian Group.

  • Květen 1998

Stát ztratil kontrolu nad MUS. Doly ovládla americká společnost Appian Group, která skoupila volně dostupné akcie MUS prostřednictvím firmy Investenergy.

  • Červenec 1999

Zemanova vláda prodává za 650 milionů korun zbylý státní podíl MUS. Jako nový vlastník se hlásí Appian Group Inc. O pět let později koupil majetek Appian Group fond Appian Central European Development Fund spravovaný bankou Credit Suisse First Boston.

  • Březen 2005

Severočeská uhelná, vlastněná manažery Antonínem Koláčkem, Lubošem Měkotou, Vasilem Bobelou a Petrem Pudilem, dokončila převzetí energetických podniků Appianu. Tito lidé o rok později podíly dál převádějí na nizozemskou firmu Czech Coal N. V.

  • Červen 2005

Švýcarská policie začala prověřovat podezření, že z MUS byly nelegálně vyvedeny peníze, které byly následně vyprány právě ve Švýcarsku. Vyšetřovatelé na účtech v tamních bankách zablokovali zhruba 600 milionů švýcarských franků, tedy přes 12,4 miliardy korun.

  • Prosinec 2010

Stoprocentním vlastníkem dolů se stala Tykačova Indoverse Czech Coal Investments Limited.

  • Říjen 2011

Švýcarská prokuratura obžalovala z praní špinavých peněz a dalších machinací okolo privatizace MUS sedm lidí.

  • Červen 2012

Česká policie začala stíhat Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Luboše Měkotu, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause pro podezření, že vyvedli ze společnosti 150 milionů dolarů a použili je na nákup akcií této firmy. V říjnu přidává obvinění z podvodu při privatizaci.

  • Listopad 2012

Policie obstavila exmajitelům MUS bankovní účty, cenné papíry a nemovitosti.

  • Květen 2013

Začal soud ve švýcarské Bellinzoně.

  • Červenec 2013

Švýcarská prokuratura navrhla Koláčkovi, Čmejlovi, Divišovi, Klimeckému a Krausovi pět let vězení nepodmíněně, jejich spolupracovníkovi Jacquesovi de Grooteovi dva roky podmíněně a všem vysoké pokuty za údajné podvody, praní špinavých peněz a porušení povinností při správě cizího majetku. Z peněz zadržených obžalovaným má být odškodněna společnost MUS a český stát. V případě MUS jde o 276 milionů švýcarských franků (5,8 miliardy korun), český stát by měl dostat 150 milionů franků (3,2 miliardy korun). Obhajoba argumenty prokuratury odmítla.

  • 10. října 2013

Soud ve švýcarské Bellinzoně uznal vinnými Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause i Oldřicha Klimeckého v kauze Mostecké uhelné společnosti. Uložil jim nepodmíněné tresty vězení od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců. V případě Krause a Koláčka, kteří byli přítomni, nařídil jejich okamžité zadržení. Diviš, Čmejla a Klimecký se do soudní síně nedostavili. Belgičan Jacques de Groote dostal pouze peněžitý trest.

  • Zdroj: ČTK

Doporučované