Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Americká společnost Intel se po letech přešlapování znovu dere do středu pozornosti investorů a tentokrát se zdá, že nejde jen o krátký technický odraz. Akcie polovodičového veterána v posledních dnech předvedly mimořádně silnou sérii růstů, kterou si Wall Street možná začíná vykládat jako návrat ztraceného syna.
Titul přidal za dva týdny přes 66 procent, což představovalo nejlepší takový výkon minimálně od roku 1987. Akcie Intelu se aktuálně pohybují kolem 68 dolarů za kus, tedy na úrovních, na kterých se firma obchodovala naposledy v dubnu 2021. Od historického maxima ho přitom dělí už jen zhruba devět procent.
Pozitivnější začínají být i analytici, z nichž někteří už v posledních dnech přistoupili ke zvýšení cílových cen. Například Melius Research zvýšili cílovou cenu akcií Intelu z 58 na 75 dolarů.
Samotný Intel přitom zatím není ve fázi, kdy by už měl to nejhorší definitivně za sebou. Firma za celý rok 2025 utržila 52,9 miliardy dolarů, a i když se její hospodaření stabilizuje, celkově stále skončila ve ztrátě zhruba 300 milionů dolarů. Zároveň platí, že Intel v posledních letech ztratil část podílu na trhu, zejména v serverových procesorech, kde mu výrazně ukrajuje AMD.
Dalším důležitým testem tak budou výsledky za letošní první čtvrtletí, které Intel zveřejní ve čtvrtek. Firma sama počítá s tržbami v pásmu 11,7 až 12,7 miliardy dolarů. Trh bude sledovat hlavně to, zda se začíná zlepšovat jádrový byznys, a ne jen nálada kolem akcie.
Už to samo o sobě ukazuje, že investoři začínají Intel vnímat jinak než v předchozích letech. Firma sice stále nemá všechny problémy vyřešené a za sebou má dlouhé období poklesu důvěry, kdy zaostávala ve výrobě čipů, tempu inovací i v oblasti umělé inteligence.
Právě proto ale současný růst působí tak silně. Z firmy, kterou trh ještě nedávno vnímal hlavně jako symbol promarněných šancí, se najednou stává kandidát na jeden z nejzajímavějších comebacků v technologickém sektoru.
Trh najednou vidí Intel jinýma očima
Nejde o běžné pokračování už rozjetého trendu, ale o prudké přecenění firmy, kterou investoři dlouho odepisovali nebo přinejmenším ponechávali v kolonce „možná jednou“. Současný vývoj ale naznačuje, že část trhu začíná věřit v reálný obrat.
Hlavní spouštěče jsou přitom poměrně konkrétní. Jednak jde o nové zapojení Intelu do projektu Terafab, který spojuje aktivity Elona Muska, zejména kolem Tesly a SpaceX, a míří na výrobu extrémně výkonné výpočetní kapacity pro robotiku, datová centra a další AI aplikace.
Oznámení navíc přichází jen několik měsíců poté, co Musk představil plán Tesly vybudovat obří továrnu na čipy pro umělou inteligenci, která má podpořit autonomní ambice automobilky, a naznačil, že by na projektu mohl spolupracovat právě Intel.
Podle vyjádření firmy mají schopnosti Intelu pomoci urychlit cíl projektu Terafab vyrábět až jeden terawatt výpočetního výkonu ročně pro budoucí rozvoj umělé inteligence a robotiky.
Nové opěrné body příběhu
Terafab je důležitý i symbolicky. Zapojení Intelu do takto ambiciózního projektu naznačuje, že se s firmou znovu počítá jako s relevantním partnerem při budování nové generace AI infrastruktury. Šéf Intelu Lip-Bu Tan to ostatně shrnul velmi výmluvně.
„Elon má prokazatelnou schopnost znovu promýšlet fungování celých průmyslových odvětví. A právě to dnes polovodičová výroba potřebuje. Terafab představuje zásadní změnu v tom, jak se budou v budoucnu vyrábět logické čipy, paměti i jejich finální propojení do výsledných čipových systémů,“ uvedl v příspěvku na síti X.
Druhým důležitým impulzem je prohloubení spolupráce s Googlem. Intel uvedl, že obě firmy rozšiřují partnerství v oblasti AI infrastruktury. Pro Intel je to podstatná zpráva, protože ukazuje, že s ním Google i nadále počítá jako s důležitým technologickým partnerem. A právě to je pro trh silný signál.
Také analytici upozorňují, že podobné dohody mají pro firmu význam i z pohledu její širší proměny.
„Intel musí ukázat, že dokáže podporovat největší zákazníky při jejich nejdůležitějších projektech, a zdá se, že právě to partnerství s Teslou potvrzuje,“ uvedl pro Reuters analytik společnosti D.A. Davidson Gil Luria, který tuto spolupráci označil za „důležitý krok“ v restrukturalizaci výrobce čipů.
Do příběhu navíc vstupuje i americká vláda, což z Intelu nedělá jen byznysovou sázku, ale i geopolitický projekt. Jak už dříve napsala agentura Reuters, Washington Intelu nejprve slíbil masivní podporu v rámci CHIPS Act a později se situace posunula ještě dál. V srpnu 2025 americká vláda oznámila, že vstoupí do Intelu a získá přibližně desetiprocentní podíl prostřednictvím investice 8,9 miliardy dolarů.
Význam Intelu pro Spojené státy tím dostal ještě konkrétnější obrysy. O měsíc později navíc Nvidia oznámila investici ve výši pěti miliard dolarů a technologickou spolupráci s Intelem. Šéf Nvidie Jensen Huang tuto dohodu označil za „mimořádně významnou investici“.
Jinými slovy, Intel není pro Spojené státy obyčejná technologická společnost, ale jeden z pilířů snahy vrátit pokročilou výrobu čipů zpět na americkou půdu. To je pro investory důležité, protože firma tím získává nejen kapitál a politickou podporu, ale i určitou strategickou ochranu. Zároveň to ovšem znamená, že očekávání jsou vyšší a selhání by mělo i politický rozměr.
Současně ale platí, že comeback Intelu zatím stojí hlavně na důvěře, strategických oznámeních a očekávání budoucích zakázek. Trh tak dnes nesází jen na současný stav firmy, ale i na možnost, že se Intel po letech tápání znovu zařadí mezi klíčové hráče moderní technologické infrastruktury.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
