Hlavní obsah

Počet kybernetických útoků na klienty bank v ČR letos stoupl

Foto: Pixabay.com / pexels

Ilustrační obrázek.

Kybernetických útoků v Česku přibylo, jen za první čtvrtletí roku 2025 jich banky zaznamenaly téměř 23 tisíc. Přestože průměrná škoda na klienta mírně klesla. Celková částka způsobených škod překročila 365 milionů korun.

Článek

Počet kybernetických útoků na klienty bank v ČR v prvním čtvrtletí 2025 stoupl meziročně o 11 procent na téměř 23 tisíc. Škoda nepatrně vzrostla o dvě procenta na 365 milionů korun. Průměrná škoda na klienta klesla o zhruba 1400 korun na 17 236 korun. Statistiky dnes zveřejnila Česká bankovní asociace (ČBA). Čísla zahrnují jakýkoliv způsob napadení, tedy i manipulaci, kdy klient zadává nebo autorizuje platbu sám.

„Bankám se daří lépe detekovat podezřelé transakce a klienty tak včas varují. Často se ale setkávají i s tím, že klient na rizikových transakcích i přes upozornění trvá. Je velmi důležité vzdělávat veřejnost, protože v celém řetězci těchto útoků je bohužel nejslabším článkem. E-šmejdi toho využívají, a proto dramaticky přibývá podvodných telefonátů,“ uvedl předseda pracovní skupiny pro kyberbezpečnost ČBA Tomáš Stegura. Klient podle něj, ať už vědomě, nebo nevědomě, pomůže e-šmejdům získat citlivé údaje. „Přitom stačí zavěsit a ověřit si telefonát v bance,“ podotkl.

Připomněl, že banky v loňském roce dokázaly zachránit téměř osm miliard korun svých klientů. Za tím podle něj stojí značné investice do vývoje pokročilých bezpečnostních technologií i osvětových kampaní.

Útoky jsou zaměřené výhradně na zařízení klientů, nikoli systémy bank, upozornil Stegura. Jde pouze o přiznané škody, tedy ty, které klienti řešili se svými bankami. Velmi pravděpodobně jde tedy o část celkové škody, protože klienti nemuseli některé případy nahlásit nebo ještě o nich nevědí.

E-šmejdi vymýšlejí stále nové triky a způsoby, jak se dostat k citlivým údajům lidí a následně k jejich penězům. V poslední době navíc stále častěji využívají umělou inteligenci. Přesto nejčastěji zkoušejí podvodné telefonáty, kdy se vydávají například za bankéře nebo policisty a snaží se dostat k citlivým údajům. Využívají také domnělých nabídek výhodných investic a kryptopodvodů. V kryptoměnách přitom končí podstatná část ukradených peněz.

Doporučované