Recenze: Jak „PayPal mafie“ ovlivňuje Spojené státy

Recenzi si také můžete poslechnout v audioverzi.

Co se děje ve Spojených státech, do nějaké míry vidíme a sledujeme všichni. Skupina technologických miliardářů ruku v ruce s administrativou Donalda Trumpa demontuje prakticky všechno, co se na americkém státu zdálo nejstabilnější a neměnné.

Někteří lidé toto dění vidí lépe a sledují pozorněji než jiní. K takovým patří i Tereza Zavadilová, zkušená ekonomická novinářka, dlouholetá šéfredaktorka ekonomického deníku E15, dnes „zakladatelka a CEO“ ekonomického zpravodajského webu Newstream.

Její texty i příležitostné komentáře pro Český rozhlas, velmi často věnované právě počínání „tech bros“ za oceánem, svědčí o hlubokém vhledu do amerického dění, a to především do jeho klíčového byznysového kontextu.

Zavadilová si nyní vytyčila ambiciózní cíl - zkusit širšímu publiku předestřít nejen to, co se v USA děje, ale pokusit se osvětlit, proč se to děje. Jestli to někde pod povrchem dává nějaký smysl a jestli za zdánlivě nevyzpytatelným počínáním amerického prezidenta i jeho spřátelených miliardářů leží nějaké hlubší motivy.

Vykreslit hlubší, nebál bych se přívlastku filozoficko-psychologický, portrét lidí, jako jsou Elon Musk, Mark Zuckerberg, Jeff Bezos, Peter Thiel a v neposlední řadě Donald Trump, se snaží čerstvá kniha Éra X s podtitulem „Co chtějí Musk, Thiel, Trump & spol.“. Podtitul nemá na konci otazník, čímž kniha dává najevo ambici čtenáři touhy jmenovaných zcela jednoznačně popsat. Tady se o tom nebude diskutovat ani spekulovat, tady se to dočtete.

Zda se to podaří, zda bude mít čtenář po poslední stránce definitivně jasno v tom, co američtí technologičtí giganti chtějí, tím si nejsem jist. Ale rozhodně bude mít mnohem jasněji v tom, proč některé kroky dělají a jak a o čem při tom přemýšlejí. A to je extrémně zajímavé.

Kniha je docela obsáhlým průvodcem po současném zámořském technologickém byznysu, především v Silicon Valley. Přináší dobrý a erudovaný přehled o tom, v jaké fázi je vývoj různých druhů umělé inteligence a kdo se na něm podílí, kam momentálně míří peníze „venture kapitalistů“, jejichž peněženky rozhodují o trendech v Křemíkovém údolí a také o bytí a nebytí nejrůznějších startupů. Čteme, proč velká jména byznysu sázejí nejen na jemné sofistikované technologie a krůčky k umělé superinteligenci, ale také na bezpečnost, zbraně, jadernou energii a lety do vesmíru.

Snad ještě zajímavější je ale již zmíněná snaha o popis myšlenkového pozadí činů jednotlivých technobaronů. Jak je známo, řada současných technologických špiček má společnou líheň - je jí finanční startup jménem PayPal, jehož úspěšný odprodej udělal z několika lidí dolarové miliardáře, kteří získanými penězi následně ovlivnili celý svět moderních technologií.

Vedle Elona Muska, který je všude vidět, jsou součástí „PayPal mafie“, jak skupinu nazval časopis Fortune, méně známá, ale důležitá jména - Reid Hoffman, zakladatel sítě LinkedIn a jeden z klíčových investorů Facebooku, spoluzakladatelé YouTube Karim, Hurley a Chen anebo partner klíčového startupového fondu Sequoia Capital a investor do YouTube a Instagramu Roelof Botha. A konečně postava snad nejzajímavější a zároveň nejtemnější - Peter Thiel.

Thielovo jméno se prolíná celou knihou. Jako by v Silicon Valley neexistoval důležitý projekt, v němž by Thiel neměl účast, vliv, nebo aspoň peníze.

Všichni ti pánové z PayPalu mají podobný vkus i kulturní pozadí, což se následně promítlo i do hlubších ideových konceptů, jimiž se řídí. Kromě sdílené fascinace sci-fi a fantasy klasikou, jako jsou Stopařův průvodce po galaxii, Nadace nebo Pán prstenů, se hybatelé technologického pokroku potkávají v myšlenkových vodách ekonomického libertariánství. Tedy ve vyznávání absolutní nebo téměř absolutní svobody a naprosté minimalizace státních zásahů do hospodářství a podnikání. Ideové přesahy až k anarchokapitalismu nejsou výjimkou.

Někde jdou však myšlenky ještě dál. Jako právě u Petera Thiela. Ten v podstatě odmítá koncept demokratického řízení státu jako nesvobodný a neefektivní. Místo něj ovšem pošilhává po de facto feudalistickém systému „městských států“ řízených „generálními řediteli“ a nabízejících veřejné služby výhradně na základě dobrovolných obchodních kontraktů. Což je model inspirovaný dalším sci-fi kultem, cyberpunkovým románem Sníh. „Co je dobré pro Kolaloku, je dobré i pro zákon,“ prohlašoval už Limonádový Joe. V dnešním Silicon Valley by se neztratil.

Thiel i další technogiganti hlásají až radikální technooptimismus. Opatrnost vůči technologiím považují bezmála za zločin, neboť zpomalení technologického pokroku může jejich viděním nepřímo zapříčinit smrt mnoha lidí, které by včasný pokrok dokázal zachránit. A ačkoli i tihle „tech bros“ občas trochu varují před možnými důsledky vyvinutí takzvané obecné umělé inteligence, zároveň se v závodu o její dokončení nemilosrdně rvou o první místo. Protože když to neudělají oni, udělá to místo nich někdo jiný.

Do tohoto vidění světa se dále promítají další myšlenkové koncepty, jako je třeba extropianismus, propagující možnost, ba nutnost nekonečného růstu. A konečně se v Thielově hlavě potkáváme i s „temným osvícenstvím“ (Dark Enlightment), což už je výslovně protidemokratický koncept hlásající návrat k absolutní monarchii či dalším „tradičním“ formám zřízení.

Je docela těžké, ač se o to autorka poctivě snaží, vystopovat myšlenkový pohyb, kvůli němuž se z oddaných libertariánů, nezřídka dodnes tíhnoucích k zakládání nezávislých „svobodných“ komun na souši i na moři, stali souběžně tvrdí zastánci ultrakonzervativního republikánského politického proudu MAGA, uctívači Donalda Trumpa.

Možná je za tím jistý sklon k autoritářským formám vlády kolem onoho temného osvícenství, možná je to vrozená schopnost vycítit, kde probíhá „disrupce“, klíčový pohon pokroku, a zamířit tam. Protože to, co dělá Donald Trump, by mohlo být disrupcí (nebo možná jen destrukcí, to se nikdy neví předem) dosavadního fungování Spojených států. Ale možná je to nakonec přes všechny filozofie se složitými názvy jenom obyčejná potřeba superbohatých pojistit či posílit své postavení přilísáním se k momentálním držitelům moci.

Každopádně myšlenkový profil Muska, Thiela a v závěrečné části knihy i Trumpa (ten je mnohem méně komplikovaný) je mimořádně zajímavé a přínosné čtení, kvůli němuž, stejně jako kvůli exaktnímu přehledu byznysového dění v Silicon Valley a okolí, rozhodně stojí zato po Éře X sáhnout.

Na úplný závěr snad ještě povzdech, že kniha by si zasloužila laskavější a pečlivější zacházení ze strany nakladatele (Práh). Jazyková korektura je velmi nedbalá. Autorka umí psát, a tak do očí nebijí hrubé chyby a překlepy, ale především porouchané větné vazby jsou místy příliš časté na to, aby čtenáře nerušily. Oku příliš nelahodí ani grafická úprava s informačními boxy „rozlámanými“ hala bala přes více stránek, jak to zrovna vyšlo.

Formální nuance zřejmě podlehly boji s časem. Kniha vyšla rychle, je aktuální, přesto už nestihla zachytit například rozkol mezi Muskem a Trumpem nad klíčovým rozpočtovým zákonem. Ale může posloužit k pochopení tohoto střetu, v němž se Trumpův primitivní (ale účinný!) politický oportunismus a populismus střetly s Muskovou libertariánskou náturou. A to je opravdu cenné, i když je Éra X jako celek čtením spíše znepokojivým, až depresivním.

Jak se píše v samém závěru knihy: „V éře X jsou mnohé dveře otevřeny. Vyplatí se zkoumat možnosti a sledovat, jaké pokroky se v Silicon Valley vaří a co se v Bílém domě plete, protože kola se točí rychle a nápady a sny se stávají skutečností, než se člověk naděje. Ty dobré i ty děsivé.“