Hlavní obsah

Ekonomika se vrací na dno, hlásí centrální banka

Nová makroekonomická prognóza ČNB a prohlášení guvernéra Jiřího Rusnoka.Video: Jan Marek, Seznam Zprávy

 

Reklama

Vinou druhé vlny koronaviru a druhého lockdownu se výpadek tuzemské ekonomiky znovu přiblíží k deseti procentům HDP.

Článek

Nová prognóza České národní banky počítá s tím, že tuzemské hospodářství v posledním kvartále zpomalí o 8,8 procenta. Krize se protáhne a na úroveň před nástupem koronaviru se tuzemské hospodářství vrátí až za tři roky.

„Naděje umírá poslední, umřít však může.“ Tak emotivními slovy se experti jednoho z nejznámějších ekonomických ústavů Německa rozloučili s vyhlídkou, že „hospodářský vývoj během koronavirové pandemie bude mít podobu písmene V a že se po prudkém pádu vrátí stejně prudce nahoru“. Institut der deutschen Wirtschaft (IW) tím jako první v Německu uvedl prognózu, podle níž se ekonomika po krátkém letním zotavení propadne ve čtvrtém kvartále stejně hluboko jako na jaře. Lockdown 2.0 může fungovat podle mírnějších pravidel, pokud ovšem potrvá dva měsíce, plošně vyřadí z provozu restaurace a částečně i obchody a základní školy, přijde německá ekonomika jeho vinou o dalších 60 miliard eur. Když se přičtou další ztráty, poklesne hospodářství našich sousedů v posledním čtvrtletí meziročně opět o 11 procent. Jinými slovy, vývoj hospodářství během koronavirové krize bude mít podobu písmene W.

Připustit jednoduchý fakt, který poukazuje na to, že druhý lockdown si ve svých dopadech nezadá s karanténními opatřeními na jaře, je pro politiky a vládní experty obtížné. Obavy z šíření tak negativních zpráv mohou být důvodem, proč ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že nezveřejní obvyklou listopadovou prognózu. „Jestliže máte tak velkou míru nejistoty, tak co chcete predikovat?“ ptala se o minulém víkendu v debatě na televizi Prima.

Přitom analytici komerčních bank došli pro Česko už předtím ke stejným závěrům jako IW pro Německo. Konkrétně Helena Horská z Raiffeisenbank vypočítala, že ekonomický výkon poklesne koncem roku meziročně znovu o deset procent. V takovém případě dosáhnou náklady na druhý lockdown v letošním roce cca 100 miliard korun. Přesto politici při svém rozhodování o uzávěře ekonomiky zmíněná čísla ignorují.

Tím roste význam předpovědi České národní banky (ČNB), kterou už nelze přehlížet. Po náhlém ekonomickém pádu ve druhém čtvrtletí došlo ve třetím kvartále k nečekaně rychlému oživení, ovšem účet za nová opatření proti koronaviru bude nutné rovněž zaplatit.

Pusťte si celé vystoupení guvernéra Jiří Rusnoka:

Vystoupení Jiřího Rusnoka po zasedání bankovní rady ČNB dne 5. 11. 2020. Video: ČNB, Seznam Zprávy

Ve skutečnosti může být výhled podle písmene W ještě optimistickou variantou. Upozorňuje na to prestižní vídeňský institut Wifo, který po vyhlášení druhého lockdownu v Rakousku rovněž dospěl k závěru, že se ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí znovu propadne na jarní úroveň. Citelnější však budou důsledky v delší perspektivě, protože při druhém vypnutí přijde ekonomika o značnou část svého potenciálu. Tím se myslí, že definitivně zkrachuje řada podniků a ztratí se tisíce pracovních míst, že pod vlivem prohlubující se nejistoty ztratí firmy náladu investovat a spotřebitelé utrácet. Také napřesrok bude ekonomika stagnovat a i nadále bude fungovat zpomaleně.

„Předkrizové úrovně HDP bude dosaženo teprve v roce 2024,“ odhaduje Josef Baumgartner z Wifo. Michael Grömling z IW je o něco optimističtější. Návrat očekává v roce 2022, protože náklady na druhý lockdown odhaduje přece jen o něco níže. Výhled ČNB je na půli cesty mezi pesimistickou variantou z Rakouska a německým optimisty.

Reklama

Doporučované