Článek
Zájemci o numizmatiku, ať už sběratelé, nebo investoři, dostávají možnost do svých sbírek doplnit vzácné poklady, a to v rekordním měřítku. Aukční dům Aurea Numismatika totiž pořádá největší letošní dražbu mincí, bankovek a medailí v Česku. Nabídne až 5405 položek, a zatímco součet vyvolávacích cen je přes 53 milionů korun, pořadatel odhaduje, že celkový obrat dosáhne na 100 milionů korun.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Dražba kvůli rozsahu potrvá přes týden – od pátku 5. až do soboty 13. prosince – a bude rozdělena do šesti bloků, které kombinují online formát, ale i klasické sálové aukce v Praze. V nabídce jsou nejenom české a československé rarity a chyboražby. Zakoupit lze i antické skvosty z dob římských císařů.
„Jedna z nejzajímavějších a historicky významných položek bude Aureus Gaia Julia Caesara. Tato postava už sama o sobě je vůbec jednou z nejlegendárnějších osobnostní starověkého Říma a i vznik této mince je sám o sobě zajímavý. Jde mimo jiné o první velký zlatý nominál ražený v císařském Římě a byl ražen s největší pravděpodobností ze zisků, respektive zlata, které Caesar získal po vítězném tažení do Říma,“ popisuje minci pro Seznam Zprávy Byznys expert pražského aukčního domu Michal Kubinec.
Caesara by měl porazit haléř i sokol
Vyvolávací cena zlaté mince Julia Caesara z roku 46 našeho letopočtu je 50 tisíc korun a odhaduje se, že se prodá za více než 100 tisíc. V aukci jsou ale samozřejmě i mnohem dražší položky.
Tou nejdražší položkou je zároveň nejvzácnější československá oběhová mince, a sice pětihaléř z roku 1924, jehož vyvolávací cena je 300 tisíc, ale odhadovaná cena je až 1,5 milionu korun.
„Jedná se dnes už víceméně o legendární minci, která neměla být ani původně ražena. Za první republiky na tento rok nebyla plánována emise. Ale v mincovně se očekávalo, že by mohl být zadán požadavek na jejich ražbu, tak byla autorem Otakarem Španělem vytvořena raznice. K ražbě pro účely oběhu nedošlo, ale bylo vyraženo několik exemplářů pro dárkové nebo reprezentativní účely, které byly následně distribuovány mezi zaměstnanci mincovny a státní banky Československa,“ vysvětluje numizmatik Michal Kubinec.
Standardně se pro tyto účely zhotovovaly pouze dva až deset kusů. Je tak extrémně vzácná a očekává se o ni vysoký zájem.
„Ta mince byla žádaná už i za první republiky. Ve sběratelských zprávách lze narazit na to, že byla dost poptávána, takže zájem sběratelů o ni se netýká pouze nedávné doby, ale už i toho období první republiky,“ dodává odborník aukční síně v úvodní videoreportáži.
Aurea Numismatika draží také exemplář mince, která se mohla v roce 1919 zavést místo koruny. V soutěži o název pro československou měnu byl totiž například i lev, rašín, káňata nebo sokol. A jediný realizovaný zkušební odražek těchto návrhů bylo 5 sokolů. Vyvolávací cena na aukci je 200 tisíc a odhadovaná cena půl milionu korun.
„Jedná se o unikátní minci, která byla nejspíš ražena pro reprezentativní účely pouze v několika málo exemplářích a do dnešní doby jsou na trhu víceméně nedostupné, tím pádem mezi sběrateli velice žádané,“ říká Kubinec.
Ceněné jsou i chyby
Další zajímavou raritou v nejpočetnější letošní dražbě mincí je dvacetikoruna oboustranná z roku 1993, která se poprvé objevila ve slovenské aukci před dvěma lety. Vyvolávací cena tohoto exempláře je 50 tisíc a odhadovaná cena čtvrt milionu korun.
„Původ této mince není úplně dobře známý. Může jít teoreticky o chyboražbu, i když je nepravděpodobné, že by v mincovně došlo k záměně obou razidel, která by byla následně použita, takže nelze úplně vyloučit lidský faktor. Každopádně jde v rámci moderní české numizmatiky o naprostý unikát, který nemá obdoby, takže ji lze označit za velice vzácnou a mezi sběrateli a investory poptávanou i vzhledem k tomu, že jde o jediný známý kus jak tohoto typu mince, tak i celkově tohoto typu chyboražby z obou stran,“ doplňuje numizmatik z Aurea Numismatika i k této minci.
Cenové rekordy už letos padly
Rok 2025 přitom ukázal, že o mince je u sběratelů a investorů stále zájem. Co do hodnoty položek byla letos rekordní dražba aukčního domu Macho & Chlapovič, který v říjnu na sálové aukci v Praze dražil 434 položek. U té nejdražší z nich, a to pětidukátu Matyáše II. z roku 1614, byla vyvolávací cena 150 tisíc, ale nakonec se prodal za 336 tisíc eur, tedy v přepočtu za 8,2 milionu korun.
A letos padl i absolutní rekord v hodnotě mince z českého území, i když to bylo v zahraničí. Masivní stodukát z doby císaře Ferdinanda III. z roku 1629 vážící až 348,5 gramu z 18karátového zlata se prodal v listopadu v síni Numismatica Ars Classica v Curychu za rekordní cenu 2,38 milionu švýcarských franků, tedy 62,5 milionu korun.
Aukce chtějí zaujmout i mladší generaci
A kdo má vlastně o takové mince zájem? „Dnes panuje už takový zaběhlý stereotyp, který je zčásti pravdivý, že numizmatika je obor, kterému se věnují primárně starší věkové skupiny. Ale dnešní doba už je trošku jiná. Je to především ovlivněno prostředím internetu, kde je velké množství informací, zatímco dříve byla ta numizmatika opravdu založena na velkém množství literatury a samostudia,“ vysvětluje Michal Kubinec, kterému je 22 let.
„Dnes už je obor i pro mladší generaci mnohem otevřenější a dostupnější. Pak je tu samozřejmě otázka financí, kdy pro mladé lidi nejsou některé položky dostupné, ale je tu i široká plejáda materiálu, který lze sbírat i za velice malé částky,“ doplňuje mladý numizmatik.
„My sami se snažíme jít s dobou, vytváříme pro tu mladší generaci i obsah, a snažíme se ji tak zaujmout. A samozřejmě děláme i publikační činnost – například katalogy mincí a medailí, které pomáhají jak novějším, tak i pokročilejším sběratelům k tomu, aby se v tom oboru jako takovém orientovali,“ uzavírá Kubinec videoreportáž v úvodu článku.
