Tank ze dřeva. Šéf firmy se ptá, jak chce Evropa zbrojit, když hutě chřadnou

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Německo od ledna výrazně zlevní silovou elektřinu zhruba dvěma tisícům energeticky náročných podniků – a to na tři roky. Podle šéfa Linetu Tomáše Koláře jde z německého pohledu o logický pokus zachránit průmysl v problémech.

Pro zbytek Unie to však znamená narušení rovných podmínek na společném trhu a českých firem se to dotkne zvlášť, protože jsou s Německem úzce provázané.

„Němci budou mít pro výrobu elektřiny a spotřebování elektřiny úplně jiné podmínky, než mají české firmy a čeští podnikatelé,“ říká Kolář v pořadu Inside Talks a upozorňuje, že ve velkém znevýhodnění budou zejména výrobci oceli, skla či keramiky. Tedy firmy, které mají v Česku velmi dlouhou tradici.

Právě ti si přitom doteď stěžovali nejenom na drahé energie, ale i na to, že je znevýhodňují speciální české daně, které jiné evropské státy nemají. Teď se jejich pozice ještě zhorší, a to i přesto, že německá podpora se týká jen poloviny spotřeby vybraných podniků.

„Na jednu stranu v Evropské unii dekády budujeme volný trh, na druhou stranu jde tento krok německé vlády čistě proti těmto rovným podmínkám. Můžeme se pouze domýšlet, jaká bude reakce dalších vlád. Jestli budou vymýšlet svoje balíčky, čímž to ještě více rozbalancujeme,“ říká Kolář.

To, že by mohla německá injekce českým podnikatelům naopak pomoci, protože roztočí ekonomiku a zvedne poptávku po českých výrobcích, si Kolář nemyslí.

„Němci to dělají proto, že se tím ekonomika oživí a s tím se potáhnou i firmy. Na druhou stranu, když vidíte, jakým podnikům to bude pomáhat, protože je to velmi specificky ohraničeno, je otázka, jakým způsobem se na tom můžeme svézt,“ dodává Kolář.

V této souvislosti upozorňuje na nutnost zamyšlení se nad celkovou konkurenceschopností Evropy.

„Musíme se podívat i na to, jakým způsobem je opravdu domyšlená konkurenceschopnost celé Evropy. Přísun bezplatných povolenek bude do roku 2030 snížen na polovinu, do roku 2034 na nulu. Během osmi let tak budou energie vyrobené určitými technologiemi zatíženy novou vysokou daní. To by fungovalo možná dobře, kdyby byla Evropa izolovaný ostrov obchodující jen sám mezi sebou,“ varuje Kolář.

„Čistě proti povolenkám má být postavené karbonové clo, ale to se týká pouze některých komodit. Jakmile už ten výrobek přivážím upravený ze zahraničí, vyrábím ho za zvýhodněných podmínek. A naopak, když chci výrobek vyrobený v Evropě vyvézt do zahraničí, vyrábím ho tu za znevýhodněných podmínek. Tyto kroky nejsou v konečném důsledku domyšleny a konkurenceschopnosti Evropy to nepomůže,“ dodává Kolář.

Upozorňuje, že i když společnost Linet, kterou zastupuje, není až tak energeticky náročná, i ji by výroba například ve Vietnamu vyšla o třetinu levněji. „Když docházíme k detailním kalkulacím, co by znamenalo vyrábět mimo Evropu, tak konkrétně ocel a železo tam lze nakoupit o 30 až 40 procent levněji. To vám najednou ty kalkulace vychází úplně jinak,“ říká Kolář.

Na rozdíl od českých výrobců oceli či železa totiž mimoevropští výrobci nejsou zatíženi žádnými regulacemi a to se promítá v jejich ceně. A budoucí ceny po započítání všech povolenek ještě vyskočí. Ceny ocelových produktů jsou přitom už dnes o 60 procent vyšší než před covidem.

„Je otázka, jestli je vše kvůli vlivu povolenek, ale značná část v tom bude. Fakt ale je, že dnes je i těch kapacit méně,“ říká Kolář a dodává, že necháváme padnout klíčový byznys.

„Vítkovické železárny se tu vlastně nikdo nesnažil ani zachraňovat. A pak vidíme, že dekarbonizace Třineckých železáren by stála tři až čtyři miliardy. Technicky by to sice šlo vyřešit, ale investujte jako podnikatel v dnešní době tyto peníze. Zvlášť když vidíte, že některé kroky nebyly zcela vyřešeny a hlavně dopočítány,“ posteskl si Kolář.

„My podnikatelé se díváme na to, jakou má investice návratnost a jestli je dělána v prostředí, které považujeme za stabilní. A musím říct, že opravdu nezávidím těm, kteří mají toto rozhodnutí teď na stole. Buď se jim jejich produkce prudce zdraží, protože budou odvádět obří daň, nebo musí provést investice ve stovkách milionů eur, aby se dani vyhnuli. Jenže zůstane to prostředí opravdu stabilní? Je to vše dořešeno?“ ptá se Kolář.

Navíc upozorňuje na další náročné podmínky, které si na sebe Evropa klade i v rámci dalších nařízení. Ať už jde o ESG audity, limity, nebo regulace.

„V minulých letech jsme toho museli implementovat celou řadu. Často je to jen administrativní a byrokratická zátěž, bez které však firmy v Evropě nemohou existovat. Můžu zodpovědně říct, že velká část z toho mi žádný smysl nedává. Prostě to nic nezlepšilo,“ varuje Kolář a dodává, že Evropa si na sebe klade takové podmínky, jako by šlo o otrokářský stát.

„Hlídáme detaily, které se tu vůbec nedějí, a děláme audity pro audity,“ dodává.

Firmy, stejně jako třeba Linet, tu tak drží nejvíc fakt, že zde mají zainvestováno. „Pokud se ale v našem případě bavíme o tom, kde vyrábět lůžka pro Asii, dnes už ani neuvažujeme o tom, že bychom je vyráběli v České republice. Rovnou uvažujeme o lokální výrobě, což dříve nebylo,“ popsal.

„Opravdu si kladu otázku, jakým způsobem si chceme udržet konkurenceschopné podmínky v rámci Evropy. Pokud opravdu nerezignujeme na to, že tady nic vyrábět nechceme, budeme vyrábět někde jinde a v Evropě se budeme živit něčím jiným,“ říká Kolář.

Varuje před tím, že Evropa není soběstačná, což se nám už v minulosti vymstilo. „Když vyženeme výrobce ven z Evropy, musíme se připravit i na to, že budeme závislí na výrobě ležící mimo Unii, a být připraveni, že ji neovládáme,“ dodává.

Pokud Unie nepřepočítá, co chce a za jakou cenu, riskuje odchod klíčových odvětví i nebezpečnou závislost na dovozech. Tomáš Kolář navíc připomíná, že dnešní podmínky se proti době, kdy vznikl celý Green Deal, výrazně změnily.

„Když vidíme, co vše se za těch sedm let změnilo, je otázka, zda bychom to neměli reprioritizovat. Mimo jiné, když se podíváme na plány v evropském zbrojení, tak vlastně nevím, z čeho ty tanky, houfnice a další věci chceme vyrábět. Z bambusu a ze dřeva to určitě nebude,“ dodává Kolář.