Celní válka pokračuje. Tarify za týden dopadnou na Švýcarsko, Bosnu i Libyi

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americký prezident Donald Trump v noci na pátek podepsal exekutivní příkaz, který od 7. srpna zavádí nová cla v rozmezí od deseti procent do 41 procent na dovoz do Spojených států z desítek zemí světa. Učinil tak několik hodin před uplynutím lhůty k uzavření obchodních dohod s partnery, která vypršela v 6:01 SELČ.

Dovozní poplatky Trump odůvodňuje obchodním deficitem USA s danými zeměmi, případně tím, co považuje za nespravedlivé celní i netarifní překážky z jejich strany.

„Někteří obchodní partneři souhlasili nebo jsou blízko souhlasu s významnými obchodními a bezpečnostními závazky vůči Spojeným státům, čímž dávají najevo své upřímné úmysly trvale odstranit obchodní překážky, které přispěly k vyhlášení národního stavu nouze v (předchozím exekutivním příkazu),“ stojí v novém výnosu.

Takzvaná reciproční cla začne americká strana vybírat minutu po půlnoci sedm dní od vydání příkazu, tedy 7. srpna. Lhůta má umožnit celním orgánům, aby se na věc po technické stránce připravily. Cla na část dovozu z Kanady Trump zvýšil samostatným výnosem z 25 na 35 procent počínaje pátkem.

Nová cla se týkají 69 partnerů Spojených států, včetně Evropské unie. Pokud by se členové sedmadvacítky počítali zvlášť, bylo by možné hovořit o 96 partnerech USA. Zboží ze zemí, které nejsou v seznamu uvedeny, bude podléhat celní sazbě ve výši deseti procent, stojí v příkazu. Mezi zeměmi, které na seznamu chybí, je například Ukrajina. Naopak Indie podle tabulky bude čelit 25% clům, hrozí jí ale další postih, pokud bude kupovat ruskou ropu a zbraně.

Americký postup by tak byl prvním využitím takzvaných sekundárních sankcí na ruské obchodní partnery. Indii přitom zároveň popsal jako spojence, se kterým USA v uplynulých letech poměrně málo obchodovaly, což přičetl tomu, že Indie má „velmi vysoká cla, jedna z nejvyšších na světě“.

Před uplynutím lhůty Trump oznámil několik bilaterálních dohod, například s Británií, Japonskem, EU nebo Vietnamem. Výměnou za různé ústupky si tito partneři vyjednali nižší celní sazby, než Trump původně oznámil. Jiné země ani nedostaly možnost s administrativou vyjednávat, podotkla agentura Reuters.

Na většinu zboží z EU se na základě obchodní dohody uzavřené o víkendu bude vztahovat clo 15 procent, týká se to i dovozu aut. U některých strategických produktů, jako jsou letadla nebo vybrané chemikálie, bude platit nulové clo, a to jak při dovozu do USA, tak v opačném směru.

Cílem opatření je „restrukturalizovat světový obchod ve prospěch amerických pracovníků“, uvedl Bílý dům v prohlášení. Trump označuje jím zaváděná cla za reciproční, a to přesto, že obchodní partneři cla ve stejné výši na dovoz amerického zboží neuplatňují. Administrativa to odůvodňuje údajnými netarifními překážkami, zároveň dlouhodobě připouští, že vychází především z výše obchodního deficitu.

„Někteří obchodní partneři, přestože se zapojili do jednání, nabídli podmínky, které podle mého názoru dostatečně neřeší nerovnováhu v našich obchodních vztazích nebo se dostatečně nepřizpůsobili Spojeným státům v hospodářských a národně-bezpečnostních otázkách,“ uvedl Trump v příkazu.

Vysoce postavený představitel Bílého domu agentuře Reuters řekl, že bude oznámeno ještě několik obchodních dohod a že například v případě Číny rozhodnutí ještě nepadlo. „Máme nějaké dohody,“ uvedl. „Ale nechci předbíhat prezidenta Spojených států s oznamováním,“ dodal.

Pokud mají Spojené státy s některou zemí přebytek zahraničního obchodu, bude podle tohoto představitele dovozní clo činit deset procent. Pokud mají jen nízký obchodní schodek, činí clo 15 procent.

Trump ve čtvrtek po telefonátu s prezidentkou Claudií Sheinbaumovou prodloužil Mexiku lhůtu na další jednání o obchodních vztazích o 90 dnů, s cílem je dosáhnout nové obchodní dohody. Mezitím bude dál platit aktuální 25procentní clo na dovoz mexického zboží do USA.

Švýcarsku hrozí 39procentní cla. Tamní vláda nyní situaci vyhodnocuje a stejně jako norská vláda dala najevo, že usiluje o další jednání, píše agentura Reuters.

Agentura Bloomberg připomíná, že Trump původně Švýcarsku hrozil zavedením 31procentních cel a jejich novou sazbu agentura označuje za jednu z nejvyšších na světě. Nové oznámení maří naděje, že si Švýcarsko dokáže s USA zajistit výhodnější obchodní dohodu. Nové podmínky jsou pro něj výrazně horší než třeba ty pro EU, Japonsko a Jižní Koreu, které si s EU dokázaly vyjednat 15procentní dovozní přirážku.

„Švýcarsko bylo a je v kontaktu s odpovědnými úřady ve Spojených státech,“ uvedla v pátek ráno švýcarská federální vláda. Dodala, že „nadále usiluje o vyjednání řešení“ a analyzuje nyní, jak postupovat dál.

Bloomberg uvádí, že farmaceutické výrobky loni tvořily skoro polovinu švýcarského vývozu do Spojených států a že ekonomika alpské země do velké míry závisí na výkonu farmaceutických gigantů, jako je Novartis nebo Roche Holding. Dopad dodatečných dovozních poplatků, které Trump hrozí uvalit na toto odvětví, zůstává nejasný.

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podle Reuters řekla, že Oslo nadále usiluje o obchodní dohodu s Washingtonem. Podle Trumpova nařízení se na zboží z této skandinávské země, která stejně jako Švýcarsko není členem EU, mají vztahovat 15procentní cla.

Zdroj: ČTK

* pokud už je na zboží uplatňovaná sazba přesahující 15 procent, další přirážka se už neuplatňuje

** pokud na zboží uplatňovaná není sazba přesahující 15 procent, nová přirážka činí 15 procent minus dosavadní sazba