Hlavní obsah

Estonsko bude volit prezidenta. Přihlásil se jediný kandidát

Foto: ČTK

Jediný kandidát na post estonského prezidenta Alar Karis na aktuálním snímku.

Reklama

28. 8. 15:40

Estonsko se připravuje na neobvyklé prezidentské volby. O možnost vystřídat současnou prezidentku se zatím přihlásil jen ředitel Estonského národního muzea.

Článek

Pětileté funkční období prezidentky Kersti Kaljulaidové vyprší 10. října a zákonodárci ve 101členném parlamentu zvaném Riigikogu tak musí zvolit novou hlavu státu. Pokud se však do dnešní uzávěrky nepřihlásí noví kandidáti, bude uchazečem pouze ředitel Estonského národního muzea Alar Karis, bývalý státní auditor. Ten je dosud jediným, komu se podařilo získat podporu minimálně 21 zákonodárců.

Pokud by byl v Estonsku prezident volen napřímo, Kaljulaidová by podle agentury AP zřejmě usilovala o druhé funkční období. První estonská prezidentka je mezi lidmi poměrně oblíbená. Má však malou podporu poslanců, údajně kvůli své otevřenosti a kritickým výrokům na adresu řady politiků. Přestože by tedy Kaljulaidová o druhé funkční období stála, podporu 21 poslanců nemá.

​​Reformní strana (RE) premiérky Kaji Kallasové i její koaliční partner Estonská strana středu (EKK) hodlají jediného kandidáta Karise podpořit. Obě strany zejména těší, že Karis rozumí estonské společnosti.

Podle Karise je skutečnost, že jeho nominaci podpořily pouze dvě strany, důkazem, že demokracie funguje. „Ukazuje to, že demokracie funguje, že to není tak, že všechny politické strany stojí za jedním člověkem,“ řekl Karis v televizi ETV a dodal, že ostatní poslance o dodatečnou podporu nežádal.

Karis potřebuje ke zvolení v neveřejném hlasování dvoutřetinovou většinu, tedy 68 hlasů. Vládní koalice stran RE a EKK disponuje pouze 59 hlasy. Tyto dvě strany tak nemají dostatečnou sílu nutnou k tomu, aby se jejich kandidát zaručeně stal příštím prezidentem.

Podle agentury AP je však pravděpodobné, že Karis získá od tří opozičních stran podporu dalších alespoň devíti zákonodárců. Pokud k tomu nedojde v pondělním kole, budou v úterý následovat další dvě kola.

„Volby s jediným kandidátem patří spíše do sovětské éry. Je to neetické, ale kupodivu legální,“ řekl podle AP bývalý estonský ministr obrany a diplomat Jaak Joeruut.

V případě, že by Karis skutečně kandidoval sám a potřebné hlasy nezískal ani v úterním kole, volební proces by směřoval do 208členného volebního sboru. Ten by o nové hlavě státu rozhodl v průběhu září.

Estonská konzervativní lidová strana (EKRE) navrhla vlastního kandidáta, nemá však dostatek zákonodárců, aby ho do volby zaregistrovala. Vzhledem ke svému kontroverznímu politickému programu pomoc ostatních stran pravděpodobně nezíská, píše AP.

Podle estonské ústavy je úlohou prezidenta především reprezentovat zemi v zahraničí. Prezident je tam však vrchním velitelem ozbrojených sil, formálně jmenuje členy vlády, podepisuje zákony a má právo návrhy zákonů vetovat.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované