Článek
Pro jednoho know-how, jak zlepšit bezpečnost svých voleb, pro druhého odstrašující gesto směrem k sousední Ruské federaci. S tím šly letos na podzim obě země podle amerického deníku The New York Times do vzájemné spolupráce. Spojeným státům má také spolupráce pomoci v pátrání po zahraničních strůjcích hackerských útoků na svém území.
Estonsko, které patří mezi nejlepší země v kybernetické bezpečnosti, mělo podle zástupců obou zemí poskytnout americké armádě své největší odborníky. Ti mají letité zkušenosti s odhalováním a obranou před ruskými hackerskými útoky. Poprvé začali američtí operativci aktivně bojovat proti hackerům během takzvaných „midterms“, tedy voleb do Kongresu v polovině prezidentského mandátu v roce 2018.
Spolupráce umožnila podle slov velitele oddělení pro kybernetickou bezpečnost americké armády Williama J. Hartmana pozorovat ruské hackerské útoky na estonské instituce a porovnat je s těmi používanými ve Spojených státech. „Sdílení těchto informací s našimi partnery je klíčovou součástí obrany férovosti našich voleb,“ citují Hartmana The New York Times. Podle estonských představitelů pak během pobytu Američanů v pobaltské zemi nedošlo k jedinému ruskému útoku na vojenské sítě.
Podle Hartmanova oddělení žádná cizí mocnost nijak nenarušila chod letošních amerických voleb, a to ani hackováním volebních systémů, ani šířením většího množství dezinformací. Pomoci tomu měla jak federální spolupráce v ochraně internetových sítí, tak tvrdší a agresivnější postup právě kybernetické jednotky proti hackerům. Podle armády byla ochrana regulérnosti voleb klíčovou misí a spolupráce se zámořskými spojenci má pro Spojené státy zásadní význam.
USA zpřísní vstup do země členům Komunistické strany Číny
Estonsko dlouho sloužilo jako „testovací“ země pro ruské hackery, velmi časté byly útoky na sítě místních institucí a na zemi se zaměřovaly i dezinformační kampaně. Vše se ale změnilo před několika lety, když se estonské úřady a bezpečnostní složky staly v informačním boji mnohem agresivnější a začaly informace o ruské taktice sdílet se svými spojenci. „Pokud objevíme nějakou záškodnickou činnost a sdílíme ji s našimi partnery, útok je pak vyjde mnohem dráž,“ řekl NYT zástupce velitele kybernetického oddělení estonských ozbrojených sil Mihkel Tikk. „Protivník se pak musí začít rozhodovat a přemýšlet, na koho zaútočí,“ dodává Tikk.
Estonské úřady si spolupráci se Spojenými státy pochvalují a vyslovily přání, aby Američané v budoucnu nasadili v Pobaltí více svých operativců a zvážili i trvalou účast v regionu. „Podobné operace jsou důležité, protože pomáhají zabraňovat eskalaci napětí mezi námi a našimi protivníky,“ uvedl náměstek ministra obrany pro kybernetickou bezpečnost Thomas C. Wingfield.
Původ estonského úspěchu leží v roce 2007, kdy se v zemi vedly spory o přemístění bronzového pomníku vojáka z dob Sovětského svazu. V té době čelila pobaltská země rozsáhlé dezinformační kampani i kybernetickým útokům, v jeden okamžik dokonce nebylo funkčních 58 velkých webových stránek včetně webů vládních úřadů, bank a většiny médií.
„Současná kybernetická bezpečnost v Estonsku je podpořena vysoce fungující infrastrukturou e-governmentu, povinnou základní úrovní zabezpečení pro všechny vládní orgány a centrálním systémem pro monitorování, hlášení a řešení kybernetických incidentů,“ cituje web e-estonia.com Klaida Mägiho z organizace CERT-EE zabývající se kybernetickou bezpečností. Země také v roce 2019 představila už třetí kybernetickou obrannou strategii, která vytyčuje cíle až do roku 2022. Mezi hlavními cíli je například zvýšení podílu zabezpečených systémů nebo větší podíl obyvatel s mediální a počítačovou gramotností.
