Hlavní obsah

Extrémní počasí vyhnalo z domova statisíce Evropanů, celosvětově miliony lidí

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Za rok 2020 došlo celosvětově k vysídlení 40,5 milionu lidí. 74 procent z toho má na svědomí extrémní počasí. Jen v Evropě kvůli bouřkám a záplavám loni opustilo své domovy rekordních 126 tisíc lidí.

Článek

Extrémní počasí podle IDMC v průběhu roku 2020 donutilo až 30,5 milionu lidí k opuštění svých domovů. Války a násilí donutily za rok 2020 k útěku v rámci hranic domovského státu 9,8 milionu lidí. Uvádí to zpráva, kterou ve čtvrtek zveřejnilo Středisko pro monitorování vnitřního vysídlení (IDMC).

Podle výroční zprávy IDMC v roce 2020 došlo celosvětově k 40,5 milionu nových vysídlení, která způsobily katastrofy a násilí. To je nejvyšší roční počet zaznamenaný za posledních deset let. Již druhým rokem po sobě katastrofy a extrémní počasí v roce 2020 vysídlily třikrát více lidí než války a konflikty.

Výzkumná organizace se sídlem v Ženevě odhaduje, že na konci roku žilo v rámci své země vysídleno rekordních 55 milionů lidí, 48 milionů z nich v důsledku konfliktů a násilí a 7 milionů v důsledku katastrof. To je více než dvojnásobek počtu uprchlíků na světě, těch je podle IDMC 26 milionů.

Počasí vysídlilo rekordní počet Evropanů

Nová zpráva odhalila, že bouře a záplavy v Evropě v loňském roce vyhnaly z domovů rekordních 126 000 lidí. Toto číslo představuje o něco více než polovinu všech případů vysídlení na evropském kontinentě. IDMC uvedlo, že rekordních 120 000 vysídlení vyvolaly záplavy, 5 velkých bouří pak vyhnalo z domovů 6200 lidí v devíti zemích.

Podle webu Deutsche Welle lze předpokládat, že extrémní počasí bude z domovů vyhánět stále více lidí, a to v důsledku náhlých katastrof, jako jsou povodně a bouře, ale i dlouhodobějších potíží, jako je neúroda a sucho. V některých bohatých zemích se politici obávají, že narůstající migrace z chudších regionů by mohla zahltit veřejné služby.

„Myšlenka, že změna klimatu vyvolá masovou migraci do bohatých zemí, odvádí pozornost od skutečnosti, že většina vysídlení je vnitřních. Je morální povinností skutečně investovat do podpory lidí tam, kde se nacházejí, spíše než jen přemýšlet o riziku jejich příchodu na hranice,“ uvedla Bina Desaiová z IDMC.

„Konflikty, násilí a katastrofy každoročně vyhánějí z domovů miliony lidí. Nikdy v historii IDMC jsme nezaznamenali více lidí žijících ve vnitřním vysídlení než dnes,“ uvedla Alexandra Bilaková, ředitelka IDMC.

80 procent vnitřně vysídlených osob žije v Asii a Africe

Z výroční zprávy, která vychází již šestým rokem, plyne, že více než 80 procent lidí, kteří byli v roce 2020 nuceni opustit své domovy, se nachází v Asii a Africe. V Asii tak většina lidí učinila právě kvůli extrémnímu počasí. V zemích, jako je Čína, Indie, Bangladéš, Vietnam, Filipíny a Indonésie, žijí stovky milionů lidí v blízkosti řek. V důsledku kombinace populačního růstu a urbanizace je tam více lidí vystaveno záplavám.

Kvůli nejsilnějšímu cyklónu, který zasáhl Indii za posledních dvacet let, v pondělí úřady evakuovaly 200 000 lidí ve státě Gudžarát. Systémy včasného varování mohou zachránit životy a odvést lidi z nebezpečí, mnoho z vysídlených poté ale nemá domov, kam by se mohli vrátit. Když loni zasáhl cyklón Amphan Bangladéš, donutil k útěku 2,5 milionu lidí a zničil 55 500 domů. Zhruba 10 % vysídlených lidí tak zůstalo bez domova.

V Africe byla většina vysídlení v roce 2020 podle zprávy IDMC způsobena konflikty. Přetrvávající násilí vyhnalo lidi z domovů v zemích, jako je Burkina Faso a Mosambik, v Etiopii vypukl konflikt nový. IDMC odhaduje, že do konce roku 2020 uprchlo z bojů v etiopském regionu Tigraj až půl milionu lidí. UNICEF uvádí, že nyní již může jít o více než milion lidí.

Katastrofy způsobily v roce 2020 naprostou většinu nových vysídlení v Severní i Jižní Americe, kde bylo zaznamenáno 4,5 milionu osob nově vyhnaných z domova, což je nejvyšší počet za posledních deset let, uvedlo IDMC. Ničivé lesní požáry vyvolaly masové vysídlování ve Spojených státech. Mnoho lidí opustilo své domovy v Guatemale, Hondurasu a Nikaragui, které byly těžce postiženy historicky nejaktivnější sezonou hurikánů v Atlantiku. Konflikty a násilí tam vyvolaly přibližně 238 000 vysídlení, mimo jiné v Salvadoru, Kolumbii, Mexiku a na Haiti.

Některé konflikty byly spojeny s neobvykle dlouhými a silnými obdobími dešťů, které přinesly záplavy a ztráty na úrodě v zemích, které již tak byly postiženy násilím. Silné deště podle zprávy přinutily již vysídlené lidi k opětovnému útěku v zemích, jako je Somálsko, Súdán, Jižní Súdán a Niger. V důsledku těchto ekologických katastrof bylo v roce 2020 v subsaharské Africe 4,3 milionu vysídlených osob.

Vědci tvrdí, že souvislosti mezi klimatem a migrací jsou nedostatečně pochopené a někdy přeceňované. IDMC tvrdí, že existuje jen málo údajů o tom, kolik lidí opouští domovy kvůli dlouhodobým environmentálním potížím, jako je globální oteplování či zvyšování hladiny oceánu.

Přesto v březnu Centrum pro analýzu hospodářské politiky na Postupimské univerzitě zjistilo, že kvůli dlouhodobě se vyvíjejícím katastrofám, jako jsou vlny veder a sucha, dojde k nárůstu migrace spíše než kvůli těm náhlým. Výzkumníci se domnívají, že je to proto, že lidé potřebují k migraci peníze, které po ničivých událostech často chybí.

Doporučované