Článek
Seznam Zprávy již tradičně připravily analýzu přesunů voličů. Zaměřily se na druhé kolo prezidentské volby 2018 a nyní proběhlé první kolo. V obou případech byla velice podobná, nadprůměrně vysoká volební účast – 66,6 %, resp. 68,2 % oprávněných voličů.
Duel Zeman–Drahoš mobilizoval voliče natolik, že ve druhém kole přišlo odevzdat svůj hlas 5,57 milionu voličů, což bylo téměř o 400 tisíc voličů víc než v kole prvním. Nyní volilo 5,63 milionu lidí, což je o dalších 60 tisíc voličů víc než minule. Mobilizace voličů byla letos nečekaně vysoká už v prvním kole, proto je analýza zaměřena právě na přesuny voličských hlasů mezi těmito dvěma volbami. V diagramu jsou barevně odlišeny.
Babiš nepřesvědčil třetinu voličů Zemana z druhého kola
Navzdory očekávání, že Andrej Babiš bude plošně sbírat hlasy voličů Miloše Zemana, se tento předpoklad v prvním kole nenaplnil. Třetina někdejších hlasů Miloše Zemana se nyní rozložila mezi Petra Pavla a Danuši Nerudovou. Z velmi pestré skladby Zemanových voličů se viditelná část z nich přesunula rovněž k Jaroslavu Baštovi.
Z analýzy také vyplývá, že Zemanovi voliči zůstali nyní v prvním kole aktivní a jen malý zlomek z nich nyní k volbám nešel.
Jak se počítají přesuny voličů
Metoda, podle níž se odhalují struktury voličských přesunů, se nazývá ekologická inference. Jde o statistickou metodu, která podle rozptylu počtu hlasů pro jednotlivé strany určuje nejpravděpodobnější strukturu voličských přesunů.
To se děje ve velkém množství geografických jednotek, např. v obcích nebo volebních okrscích. Ekologická inference je poměrně složitou statistickou metodou založenou na tzv. bayesovském počtu.
Výpočet vyhodnocuje volební modely a umí vyčíslit nejpravděpodobnější pohyby voličů mezi stranami i jejich aktivitu u voleb.
Používají se k tomu počítače, které zpracovávají výsledky za jednotlivé volební okrsky a porovnávají je s výsledky uplynulých voleb.
Nejsilněji se shodují voliči ANO a Babiše a SPD a Bašty
Druhá část analýzy ukazuje shody voličů ve sněmovních volbách 2021 a v nynějším prvním kole prezidentské volby. Porovnávání hlasů je propočítáno až na úroveň oblastí obcí s rozšířenou působností.
Zdaleka nejsilněji se shoduje chování voličů ANO a nynějších voličů Andreje Babiše. Čím více jich volilo ANO ve sněmovních volbách, tím více jich nyní také volilo Andreje Babiše v prvním kole.
Platí to samozřejmě i naopak. Čím méně voličů dalo svůj hlas hnutí ANO, tím méně jich nyní volilo Andreje Babiše v prvním kole.
Graf zobrazuje takřka čistou přímou úměru tohoto chování.
Pavla podporují voliči Spolu, ale zdaleka ne všichni
Přízeň voličů koalice Spolu ve sněmovních volbách sice odpovídá tomu, že nyní v prezidentské volbě šla za Petrem Pavlem, ale je více roztříštěná a rozhodně není možné dávat mezi voliče Spolu a Petra Pavla rovnítko, tak jako to platí u voličů Andreje Babiše a hnutí ANO.
Nerudová sbírala hlasy plošně
U voličů Danuše Nerudové taková shoda zdaleka neplatí, pokud ji porovnáme s voliči Pirátů a STAN nebo s voliči koalice Spolu. Oslovovala voliče napříč republikou a různých volebních preferencí.
Následující graf ukazuje, že Jaroslav Bašta dle očekávání sbíral hlasy SPD, ale velmi se liší v jednotlivých oblastech. Kupříkladu v Bílině a Mostě voliče Tomia Okamury neoslovil, neuspěl výrazně ani v Orlové nebo v Ústí nad Labem. Naopak se mu dařilo získat hlasy SPD v Kraslicích, Bruntálu nebo Jeseníku.
