Hlavní obsah

Falešná závěť i vymyšlené smlouvy. Ověřené padělky jsou velký problém, říká právník

Rozhovor s advokátem Petrem Tomanem o padělaných kopiích dokumentů. (Video: Josef Mačí, Seznam.cz)

27. 2. 19:44

Pokud úřady ověří kopii dokumentu a originál neexistuje, lze u soudu jen obtížně vyvrátit jeho pravost.

Článek

Úředně ověřené padělky dokumentů mohou hodně zamotat soudní řízení. Podvodníci totiž využívají toho, že originál domněle ztratí a předloží pouze úředně ověřenou kopii listiny. Poškozený člověk tak musí dokazovat, že původní dokument nepodepsal. Bez originálu to jde ale jen těžko a nepomohou v tom ani soudní znalci.

Na velmi rozšířenou praktiku poukázal ve Výzvě Seznamu soudní znalec Jiří Závora. Se svými kolegy z Ústavu forenzních disciplín provedl experiment, ve kterém testoval, jestli notáři, matriky a úředníci na Czech POINTech ověří kopii zjevně falešného dokumentu. Téměř v 80 % případů dostaly listiny úřední razítko.

Tuto praxi potvrzuje i advokát Petr Toman, který se setkal s řadou takových situací. „V soudních řízeních se tohle z mého pohledu vcelku často používá. Ti, kteří z toho mají mít prospěch, si vytvoří padělanou listinu, nechají si ji jako kopii ověřit na České poště, a potom ji předloží soudu,“ popisuje postup podvodníků Toman.

Poškozený pak musí u soudu dokázat, že jde o padělek. Bez originálu mu v tom ale soudní znalci nepomohou.

„Vzhledem k tomu, že platí zásada důkazního břemene, tak ten, kdo důkazní břemeno neunese, prohrává. Źádný znalec z takto ověřené kopie listiny ale nepozná, že se jedná o padělek,“ vysvětluje Toman.

Takový spor proběhl například mezi dvěma dědici. První z nich tvrdil, že má podle závěti dědit on. Podle druhého byl ale dokument padělaný. Zesnulý se k tomu logicky vyjádřit nemohl a vzhledem k tomu, že šlo o ověřenou kopii listiny, tak ani znalec neměl šanci prokázat, jestli byl na originálu pravý podpis.

V jiném případu zase došlo k nepřátelskému převzetí firmy a jedna ze stran předkládala pouze ověřené kopie smluv. Originály údajně zmizely, a tak se opět jen obtížně prokazovalo, že jde o padělky.

„Vždycky jsem velice ostražitý, když mi protistrana předloží úředně ověřenou kopii dokumentu a tvrdí, že z nějakého důvodu nemá originál, ztratila originál, zničila originál a podobně,“ dodává Toman, „a to proto, že vím, jak těžké je se tomu bránit a prokázat, že to jsou padělané dokumenty.“

Výzva s Jiřím Závorou: Jak snadné je v Česku ověřit padělaný dokument. (Video: Jiří Kubík, Seznam.cz)

Ověření toho, že se kopie shoduje s předloženým originálem listiny, provádí notáři a úředníci na Czech POINTech a matrikách. Podle zákona nemají přezkoumávat pravost dokumentů, zjevně nevěrohodné listiny ale ověřit (vidimovat) nesmí. A to právě proto, že pak mohou být třeba jako důkazy použity u soudu.

Chyba je ale v celém systému. Úředníci často liknavě ověřují listiny, na druhou stranu padělky jsou stále technicky dokonalejší. Problém je však i v postupu soudů, které podle Tomana stále tradičně přistupují ke každé listině jako k samostatnému důkazu.

Ministerstvo vnitra, pod které Czech POINTy a matriky spadají, se na dotaz Seznamu k problému nevyjádřilo. Notáře má ale v kompetenci Ministerstvo spravedlnosti, které se o závěry experimentu zajímá.

„Mohu sdělit, že se s podrobnými výsledky a metodikou výzkumu rádi seznámíme a bude-li potřeba, přijmeme patřičná opatření,“ řekl Seznamu tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Do té doby čeká soudy ještě řada sporů o pravost úředně ověřených kopií.

Doporučené