Článek
Prvními návštěvníky Antarktidy byli lovci velryb, až teprve na začátku 20. století sem začali jezdit vědci.
Oteplování planety způsobené člověkem masivně poškozuje ledové masy. Jedním z alarmujících důsledků je stále rychlejší vzestup hladiny moří.
Antarktida je největším rezervoárem sladké vody. Kdyby všechen tamní led roztál, zvedla by se hladina oceánů téměř o 60 metrů.
Podle vědecké studie zveřejněné v červnu 2018 v časopise Nature, roztály v Antarktidě od roku 1992 tři biliony tun ledu, což je množství schopné zvednout hladiny oceánů o téměř osm milimetrů. Za předchozích pět let se tání podle této studie zrychlilo.
Antarktida je z 98 procent pokrytá ledovým štítem a celý kontinent, obklopený oceány, představuje 90 procent pevninských ledovců planety.
Ztráta ledového příkrovu v Antarktidě se v letech 2007-2016 proti letům 1997-2006 dokonce ztrojnásobila.
Antarktida má velké množství zásob nerostných surovin, jejich těžení však zakazuje Protokol o ochraně životního prostředí.
Antarktida je nejchladnějším kontinentem na Zemi, v zimě se průměrná teplota pohybuje okolo minus 60 stupňů Celsia.
Ochranu životního prostředí Antarktidy podle odborníků komplikuje stále intenzivnější cestovní ruch. Statistiky dokládají, že jde za poslední rok o nárůst osm až devět procent, nyní je to asi 56 tisíc osob ročně. Za posledních osm let se číslo téměř zdvojnásobilo. Intenzivní turistika zatěžuje antarktický ekosystém, který je podle Smrže třeba co nejdéle uchovávat nedotčený, neboť vědcům umožňuje zjišťovat informace důležité pro fungování celé planety.
Antarktida byla v roce 1959 prohlášena za kontinent určený výhradně pro mírové účely a otevřený svobodnému vědeckému výzkumu v zájmu všeho lidstva, územní nároky na ni nemohou být prosazovány.
