Hlavní obsah

Glosář Jaromíra Bosáka: Rozfoukaná plzeňská naděje

Glosář Jaromíra Bosáka.

Reklama

27. 8. 14:30

Pětkrát a nic. To je neveselá bilance Viktorie Plzeň v kvalifikacích LM. Popáté skončila plzeňská družina pod schody vedoucími k těžkým dveřím, které oddělují svět fotbalové šlechty od podhradí. Na bále budou tančit jiní.

Článek

České kluby bývají v Champions League za Popelku. Ovšem jen z té první poloviny pohádky. Jedno zrnko popela, jedno zrnko hrachu, koště a lopata, tváře umouněné, žádné tři oříšky, žádný princ na bílém koni s malou ztracenou kopačkou v záňadří.

Drobnou vzpouru vedla v minulé sezoně Slavia, která se nikterak nelekla velkých soupeřů a jak v Lize mistrů, tak v Evropské lize statečně proháněla velká jména kontinentálního fotbalu. Na kralevicovu ruku sice nedosáhla, ale jistí dvořané si jí určitě všimli a hodili po ní zálibným pohledem. Jestli je možné, aby ji nějaký další český klub v nejbližší době napodobil, toť otázka za milion(y).

Viktoria Plzeň to letos nebude. Její zápas v Alkmaaru nebyl zrovna labužnickým potěšením pro fotbalové gurmány, navnaděné závěrečnými boji gigantů v obou evropských soutěžích v posledních týdnech. Pravda, velmi silný vítr hráče zlobil, ale to bylo pro všechny stejné. Fotbalu se v něm moc neurodilo.

Upřímně jsem čekal, že Viktorka na tom bude herně lépe než Alkmaar. Holandský klub nehrál půl roku soutěžní zápas, ale zjevně se z toho výhoda pro plzeňské nestala. Tým Adriána Guľy se neukázal tak jako na konci uplynulé sezony v domácí lize – ano, hrál, snad s výjimkou Slavie, oproti výrazně slabším soupeřům, ale to není omluva. Síla záložní trojice Bucha–Kalvach–Čermák zdaleka nepřipomínala jejich fotbalové hody z před několika týdnů. Jestli šlo o jev způsobený absencí dobré formy, nebo psychickým nastavením před veledůležitým utkáním, to ukáže blízká budoucnost.

Ale kromě defenzivní práce Kalvacha, jedné jeho střely a šance Čermáka neměli středopolaři Plzně moc co nabídnout. Přes obrazovku jsem měl pocit, že hlavní myšlenka fotbalistů z města piva byla přežít úvod a pak se uvidí. Ne vnutit soupeři svůj vlastní styl, což je škoda. Zároveň si dovedu představit, že přesně tohle trenér Guľa po svých svěřencích chtěl, ale zřejmě se nedočkal realizace svých plánů.

Jistě, budou se vést diskuse o naprosto nesmyslné penaltě v samotném závěru zápasu. To už máte obě nohy ve Švýcarsku, kde se bude losovat další kolo a najednou přijde kopanec, který vás pošle do světa šedivé prózy. Tohle se prostě zkušenému týmu nemůže stát. Hráči musí udržet absolutní koncentraci do poslední vteřiny. Jenže o něco podobného si defenziva Viktorie říkala dlouhé minuty před penaltovým malérem. Nejistota při dlouhých nakopávaných míčích, prohrávané souboje, míč poskakující uvnitř pokutového území, to jsou symptomy nevěštící pranic dobrého.

Můj osobní názor je, že Viktoria tak trochu dojela na úzký kádr. Můžeme mít různé pohledy na megaposilování Slavie, ale když máte v úmyslu potkávat se s opravdovou elitou, potřebujete i velmi silnou lavičku. Ve chvíli, kdy Guľovi vypadl pro zranění Chorý a Beauguel od sedmdesáté minuty sotva pletl nohama, neměl k dispozici dalšího hráče schopného uhrát dlouhé míče na hrotu, vybojovat nějaký faul soupeře, ohrozit branku Alkmaaru. Tím logicky rostl tlak nizozemského mužstva. Pravda, jedna obrovská šance se narodila, Milan Havel asi doteď nechápe, jak mohl minout z několika metrů prázdnou branku, ale to by nemělo zastřít fakt, že šancí si AZ vypracoval daleko víc a dokázal z nich profitovat.

Adolf Šádek se nechal slyšet, že pro Viktorii není existenční nutností hrát evropské poháry. Znáte to, řeči se vedou a pivo se pije. Já nevěřím, že by to plzeňský boss myslel vážně, spíše možná chtěl sejmout tlak z týmu a trenéra. Peníze jsou veledůležité – právě proto, aby se za ně mimo jiné dal vybudovat opravdu silný tým. A nemyslím ve srovnání s českou konkurencí.

Musel bych opakovat svou mantru, že fotbalové Evropě je šumafuk, kdo tady vyhraje ligu. To je jen první krok na dlouhé cestě do kopce. Jméno se buduje výkony a výsledky proti těm hodně dobrým a nejlepším na kontinentu. Nejsem si jist, že toho lze dosáhnout jen s hráči z Čech a Slovenska, potažmo s těmi, kteří už v českých luzích a hájích zdomácněli působením v jiném zdejším klubu a nepatří do skupiny těch vůbec nejlepších.

Viktoria se nepouští do finančních dostihů s velkými pražskými soupeři, což je na jednu stranu chvályhodné, protože držet výdaje v rozumné míře je cesta, jak se vyhnout velkým problémům v budoucnosti, ale zároveň nejsilnější rivalové se mohou vzdálit o nepříjemný kus cesty, o eventuálních evropských soupeřích ani nemluvě.

Samozřejmě, pro plzeňské fotbalisty nic nekončí. Bylo by jen dobře, kdyby se prokousali do Evropské ligy, byť to bude hodně těžké. Vzhledem k tomu, jak bude ob sezonu vypadat český pohárový koeficient, se bude hodit každý získaný bod. Jako každému českému klubu jich přeji i Plzni co nejvíce. Nejlépe osmnáct v základní skupině. Ale pro úspěch budou muset Viktoriáni udělat daleko více než v Alkmaaru. Na hřišti i v hlavě.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené