Hlavní obsah

Hledaný finančník s českými kořeny může mít vazby na ruskou FSB

Svět bez obalu: Exkluzivní rozhovor Seznam Zpráv s Christem Grozevem, vyšetřovatelem skupiny Bellingcat, o pádu finanční skupiny Wirecard. (Video: Milan Šíma, RFE/RL)

Reklama

9. 10. 15:01

Vypátrala to skupina Bellingcat, když začala zkoumat pád finanční skupiny Wirecard. Právě v té byl finančník manažerem. Společnost padla, když se ukázalo, že jí chybí téměř 50 miliard korun, které vykazovala ve svém účetnictví.

Článek

Německá společnost Wirecard byla považována za nadějného hráče na rychle rostoucím trhu finančních služeb, doma byla dávána za vzor domácího úspěchu a označována za hvězdu německého technologického sektoru.

Byl to proto šok, když v červnu vyhlásila insolvenci, když se ukázalo, že jí chybí asi 1,9 miliardy eur (téměř 50 miliard korun), které vykazovala ve svém účetnictví. Obratem se rozběhlo vyšetřování. Čtyři bývalí manažeři firmy skončili ve vazbě. Pátý – Rakušan českého původu Jan Marsalek – je zatím na útěku.

Auditorská firma, která obří „díru“ nalezla, má za to, že chybějící peníze jsou důsledkem sofistikovaného globálního podvodu. Konkrétní operace měl na starosti právě Marsalek. Z pátrání investigativní skupiny Bellingcat vyplývá, že pravděpodobně zmizel nejprve do Běloruska a nyní se nejspíše nachází v Rusku.

„Nejlepší asi bude oddělit to, co jsme vypátrali, a to, co jsou jen dohady,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Seznam Zprávy Christo Grozev, jeden z vyšetřovatelů Bellingcatu. „S jistotou jsme odhalili dvě věci. Zaprvé že ruská bezpečnostní služba FSB měla o tohoto člověka od roku 2014 eminentní zájem a sledovala každou jeho cestu, kterou podnikl – a to po celém světě.“

FSB Marsalka sledovala, když pracovně vyrazil z Německa do Singapuru, do Uzbekistánu či do Indie. „Také jsme zjistili, že v roce 2017 byl na jeden celý den Marsalek zadržen na ruském letišti. Je zřejmé, že se Rusové o něco velmi vážně zajímali,“ podotýká Grozev.

Druhou věc, kterou Bellingcat zjistil najisto, že v rusko-běloruské pohraniční databázi mají záznam o finančníkově přítomnosti. „Marsalek překročil hranici do Běloruska pozdě večer z 18. na 19. června. To znamená v den, kdy utekl z Německa. To jsou fakta,“ dodává Grozev.

Zbytek jsou podle něj spíše dohady. „Například je možné, že do Běloruska vůbec nepřiletěl a FSB informaci v databázi zfalšovala. A pak je tu otázka – což je pro nás ještě mnohem zajímavější, proč by FSB měla zájem Marsalkovi pomoct zmizet a vytvořit pro něj takový falešný záznam o vstupu na bělorusko-ruské území?“

Vysvětlení jsou podle něj dvě možná. Buď finančník oné noci do Běloruska přiletěl a pokračoval dál do Moskvy. Tomu odpovídají i zprávy z německých médií, podle nichž se Marsalek skutečně ukrývá v Moskvě v tajném zařízení GRU. Anebo zmizel jinde ve světě a FSB mu pomohla vytvořit falešný vstup do Ruska, aby mu pomohla zahladit stopy. „Stále se tím vyšetřováním zabýváme a jsem si jistý, že se nám podaří zjistit víc,“ říká Grozev.

Mohl by tedy být Marsalek ruský agent, jak naznačujete? A byl podvod ve Wirecard podle vás proveden ve spolupráci s některou ruskou tajnou službou, nebo to vše provedl sám a využívá jen své kontakty na Rusko?

Jedno vysvětlení je, že se ve skutečnosti nejednalo o podvod, ale že šlo o mechanismus, prostřednictvím kterého Wirecard poskytoval ruským žoldnéřským armádám ve světě finanční prostředky. Jde o skupiny, jakou je třeba Vágnerova soukromá armáda a několik dalších. Ony vlastně legálně neexistují, takže není možné legálně platit jejich vojákům. Potřebují to dělat nějak jinak a společnost Wirecard mohla být pro něco takového perfektní, protože se jednalo o alternativní systém pro nebankovní platby. Mohl to být také jeden z důvodů, proč se Rusové o tuto společnost tak zajímali. Je možné, že využívali Marsalkových služeb a že peníze, které zmizely, byly ve skutečnosti použity na nějakou takovouto platbu.

Anebo byl Marsalek třeba dobrodruh s pochybným charakterem a sám nabídl ruským bezpečnostním agenturám své služby. A zároveň to byl ještě podvodník, který kradl peníze i pro sebe.

Nevím, co je pravda. Ale obě ty možnosti jsou reálné.

A co si myslíte o Marsalkově budoucnosti? Bude odstraněn, nebo bude žít někde s jinou identitou s nakradenými miliony, nebo bude nakonec policií dopaden?

Má odpověď bude s kondicionálem. Pokud byl Marsalek nějak zapleten do ruských vojenských operací, tak mu nedávám moc šancí na to, že by mohl zůstat naživu do konce tohoto roku. Nedovedu si představit, že by se ruští generálové, ruští oligarchové, kteří by případně využívali jeho služeb, kteří by věděli, že on ví o jejich tajemstvích, smířili s tím, aby nadále žil – i kdyby to mělo být na opuštěném ostrově někde v Africe nebo někde jinde. Kdyby to ale byl jen zločinec, který ty peníze ukradl a měl by dost peněz na to, aby se s nimi o ně podělil, tak by mohl mít velmi komfortní život někde v Rusku dalších 10 až 15 let. Takže to záleží na tom, jestli byly jeho aktivity spojené s ruskými žoldnéřskými armádami v zahraničí, nebo ne.

Další detaily rozhovoru s Christem Grozevem naleznete v úvodním videu. Je součástí pořadu Svět bez obalu, jehož archiv si můžete projít zde.

A můžete nás sledovat také na Facebooku.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené