Pražský magistrát začne ještě tento měsíc jednat o odkupu bývalého Borůvkova sanatoria v Legerově ulici. V budově, kde zemřel popálený student Jan Palach a umučený čihošťský kněz Josef Toufar, chce město vytvořit důstojné místo připomínající historické milníky Česka ve 20. století.

Jednáním o odkupu někdejšího Borůvkova sanatoria byl pověřen Petr Zeman (Praha Sobě), předseda výboru pro územní rozvoj, územní plán a památkovou péči pražského zastupitelstva. „První jednání s majitelem proběhne ještě v lednu,“ uvedl.

Činy Palacha a Toufara podle něj zásadně ovlivnily českou historii a z budovy by tak mělo být živé vzpomínkové místo otevřené pro veřejnost. „Projevíme tím úctu hrdinům a zároveň zachráníme prázdnou a chátrající budovu,“ uvedl Zeman.

Odkup sanatoria je součástí programového prohlášení stávající magistrátní koalice. Vlastníkem budovy je ostravská akciová společnost United Corporation, která plánuje v budově vybudovat hotel.

Sedm stovek metrů dlouhý řetěz vytvořený ze svíček vznikl dnes odpoledne ve Zlíně k poctě Jana Palacha. Happening se uskutečnil v den, kdy Palach před 50 lety zemřel. Akce v centru Zlína se zúčastnilo několik stovek lidí.

Světelný řetěz rozzářil Gahurův prospekt, prostor u kongresového centra. Řetěz končil až pod obnoveným Památníkem Tomáše Bati, který se k uctění Palachovy památky také rozsvítil.

Akce se zúčastnili lidé všech věkových kategorií, nechyběli představitelé radnice i člověk, který nesl fotografie Jana Palacha a Jana Zajíce. „Jsem ráda, že takto můžeme vzdát poctu Janu Palachovi, ten světelný řetěz je úžasný,“ řekla dnes ČTK jedna z účastnic.

Autorem nápadu je zlínský výtvarník Petr Dosoudil, inspiroval ho také před několika lety obnovený Gahurův prospekt. „Viděl jsem krásný prostor a říkal jsem si, že se toho jednou musím zmocnit,“ řekl dnes ČTK Dosoudil, který na místě k poctě Palacha připravil akci již před čtyřmi lety. „Prostor, jaký je, mi evokoval Václavské náměstí v Praze. Ta světelná šňůra, to je prostě o tom ohni, který Palach zapálil v našich myšlenkách, v našich srdcích a je to 50 let,“ uvedl výtvarník.

Obec Ostravice na Frýdecko-Místecku nechala zhotovit novou pamětní desku, kterou na jaře umístí na památník Jana Palacha na vrcholu beskydské hory Smrk. S deskou chtěli zástupci obce k pomníku původně vyjít dnes, kvůli množství sněhu a nebezpečným podmínkám na horách, kde horská služba varuje před padáním stromů i lavin, ale výstup zrušili. Palachovu památku tak symbolicky uctili jen krátkým pochodem směrem k místu Nad Holubčankou.

Zábavní park, kde se měl dnes večer konat koncert neofašistických kapel na památku Jana Palacha, odřekl organizátorům prostory. Vedení parku Movieland o tom informovalo na facebooku a odřeknutí odůvodnilo bezpečností a veřejným pořádkem.

Je to už podruhé, co organizátoři přišli o prostory. Před pěti dny jim zrušila pronájem sálu ve veronském divadle Teatro Stimate církevní kongregace, která divadlo spravuje. Místní úřady – městské i provinční – ale záštitu nad akcí tento týden potvrdily. Organizátoři ujišťují, že koncert bude a že místo konání zveřejní dnes dopoledne.

„Společnost CanevaWorld Resort a Movieland Park musí zdůraznit, že nebyly ze strany organizátorů koncertu, který se měl konat 19. ledna, zcela informováni o kontroverznosti akce, zejména o skutečnosti, že ji odmítly hostit jiné struktury (jako divadlo Teatro Stimate). Vyšlo najevo, že se jedná o akci se silným politickým, ba extremistickým podtextem,“ odůvodnilo odřeknutí prostor vedení zábavního parku Movieland, který se nachází v Lazise u Gardského jezera.

„Z důvodu bezpečnosti a veřejného pořádku, které vyzdvihlo několik institucí, nesouhlasíme s konáním takové akce,“ dodalo vedení parku.

„Potvrzujeme, že koncert se bude konat zítra (v sobotu) večer ve 21:00 hodin. Místo konání zveřejníme (v sobotu) dopoledne, abychom se vyhnuli nepříjemnostem z posledních dnů,“ reagovalo na Facebooku pořádající sdružení Nomos.

Známý sportovní moderátor Robert Záruba patřil k těm, kdo se v lednu 1989 zúčastnili palachiády. Týdne nepokojů, při kterém bezpečnostní složky drsně zakročily proti demonstrujícím.

Poslechněte si, jak utíkal se spolužáky před obušky. I na to, jak líčí tehdejší atmosféru. Záruba nechá nahlédnout i do soukromých deníků, které si tehdy psal.

Psal se 20. leden 1969. Byla už tma, blížila se osmá hodina večer, když náhodní kolemjdoucí v Plzni spatřili na Dukelském náměstí – dnešním Masarykově – hořící postavu. Josef Hlavatý, pětadvacetiletý dělník, zemřel na následky těžkých popálenin o pět dní později.

Plzeň si jej letos poprvé připomene během nedělního pietního setkání. Uskuteční se u podstavce po odstraněné Masarykově soše, kde se Hlavatý zapálil.

(Jedná se o lékařský záznam, který sepsala psychiatrička MUDr. Zdenka Kmuníčková a leží v Archivu bezpečnostních složek.)

18. 1.

V ranních hodinách nastalo mírné zlepšení celkového stavu. Spontánně si vzpomněl velmi přesně na některé podrobnosti svého činu, byl schopen rozhovoru, zajímal se o ohlas jeho jednání. Po aplikaci uklidňujících léků spal.

Během odpoledne stále klidný, spavý. Bylo možno pozorovat různě hluboký zákal vědomí. Chvílemi s ním byl možný sporý kontakt. Celkový stav se rychle horšil.

Více na tomto odkaze »

Koncert italských neofašistických kapel na památku Jana Palacha se bude navzdory protestům z české i italské strany v sobotu 19. ledna konat, a to v Lazise poblíž Verony. Oznámili to ve čtvrtek pořadatelé ze sdružení Nomos. Ti byli nuceni hledat pro akci nový sál poté, co tento týden odřeklo pronájem veronské divadlo Teatro Stimmate. Místní úřady, městské i provinční, nicméně záštitu nad kontroverzní akcí potvrdily.

Francouzský pohled na osobnost Jana Palacha a jeho tragickou oběť před půlstoletím přináší kniha francouzského spisovatele Anthonyho Sitruka. Má název Krátký život Jana Palacha a v české verzi dnes byla autorem představena a pokřtěna v Praze. Palach se v lednu 1969 upálil na protest proti nastupující normalizaci po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Kniha má nabídnout čtenářům pohled na jednu ze zásadních postav moderních českých dějin s odstupem cizince. „Chtěl jsem napsat něco, co by českým čtenářům pomohlo uvědomit si, jak my vnímáme tuto postavu ve Francii a jak jsme ji vnímali v té době. Chtěl jsem proto přinést tento vnější pohled, chtěl jsem ukázat, jaké vzpomínky se na tu dobu ve Francii uchovaly,“ řekl ČTK Sitruk.

Sitruk chtěl ve své knize především pochopit Palachovo počínání a uvést jej do souvislostí. „Nesnažil jsem se přinést žádné nové informace o Palachovi. Postava Palacha mě fascinovala. Je to postava mladého studenta, který absolutně neměl důvod se obětovat. Měl rodinu, přítelkyni, svá studia. Přes to se rozhodl obětovat vše a dal svůj život,“ uvedl.

Palachův čin by se dal podle Sitruka vztáhnout také na současnou Francii, která se také potýká s nepokoji. „Jméno Palacha je teď velmi často zmiňováno na sociálních sítích ve Francii. Jakmile je někdo policisty zatčen, je okamžitě označen za francouzského Jana Palacha,“ uvedl spisovatel. Za znepokojivé označil to, že Palachovo jméno je také často používáno krajní pravicí ve Francii a v Itálii. Podle Sitruka se tento politický proud „zmocňuje Plachova jména a používá ho ve svém mediálním diskurzu“.