Hlavní obsah

Hřímající matador i Zemanova noční můra. Podívejte se na Zaorálkovu politickou kariéru

Lubomír Zaorálek se zřejmě stane novým šéfem resortu kultury.

21. 8. 2019 17:30

Je známý pro svá ostrá vyjádření, odborný přehled v zahraničních otázkách i rozepře s prezidentem Milošem Zemanem. Co formovalo nového kandidáta na post ministra kultury Lubomíra Zaorálka a jaké jsou milníky jeho politické cesty?

Článek

Rodák z Ostravy, který během vysokoškolských studií obdivoval Tomáše Akvinského, po škole pracoval jako dramaturg v Československé televizi a podílel se třeba na tvorbě seriálu Velké sedlo s hlavním hrdinou, hrázným Palyzou.

Blíž k politice se Lubomír Zaorálek dostal v listopadu 1989, kdy se zařadil mezi spoluzakladatele Občanského fóra v Ostravě. Důležitým milníkem byl ale rok 1994, kdy vstoupil do ČSSD. Znalosti rozkročené od problémů regionu až po zahraniční politiku ho záhy dovedly až k angažmá v Poslanecké sněmovně, kam se Zaorálek poprvé dostal v roce 1996. Postupně se propracoval až do jejího čela a vyprofiloval se v experta, na kterého se ČSSD spoléhala v otázkách zahraničních věcí.

Rozbroje se Zemanem

Na přelomu tisíciletí také začalo jeho vzájemné pošťuchování se současným prezidentem Milošem Zemanem. „Dělicí čára našich demokratických sporů neprobíhá mezi různými názory, ale mezi těmi, kteří pracují a kteří pouze kritizují práci druhých. Jinými slovy, potřebujeme více Špidlů a Mertlíků a méně Krausů a Zaorálků,“ zní jeden z výroků Miloše Zemana z roku 2000. Svůj vztah s dnešní hlavou státu pak Zaorálek nadobro zpečetil o pár let později, když mu nedal svůj hlas v prezidentské volbě.

Kromě ostřelování ze strany Zemana se na politické reputaci Zaorálka objevovaly i další šrámy. V roce 2005 například MF Dnes upozornila na jeho využívání armádního vrtulníku Mi-8 k cestám do práce. V rámci ČSSD si ale Zaorálek dál budoval pevnou pozici.

Když měl v roce 2013 stanout v rámci Sobotkovy vlády v čele ministerstva zahraničí, objevily se spekulace, že ho Zeman – tehdy nově zvolený prezident – odmítne jmenovat mimo jiné právě kvůli neshodám z minulosti. Nakonec ale antipatie přešel a kandidát ČSSD se ministrem zahraničí v lednu 2014 stal.

Kariérní přešlapy

Od opozice se potom dočkal kritiky například za cestu do Pekingu, během které přijal prohlášení o Tibetu coby neoddělitelné součásti Číny. Nesouhlas vyvolalo i jeho odmítnutí označit masakr Arménů v osmanské říši za genocidu. Šéf české diplomacie se tehdy hájil tím, že chce věc nechat na nezávislých historicích.

Dalším ze série kontroverzí bylo i takzvané prohlášení čtyř z roku 2016, jehož byl Zaorálek autorem. Dokument podepsaný prezidentem Milošem Zemanem, šéfem Senátu Milanem Štěchem, šéfem Sněmovny Janem Hamáčkem a premiérem Bohuslavem Sobotkou byl reakcí na setkání tehdejšího šéfa kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Podle kritiků značilo ujišťování českých politiků o neměnných postojích vůči Číně ohýbání hřbetu Prahy před Pekingem.

Šéfem diplomacie byl Lubomír Zaorálek do prosince 2017, kdy ho po dalších volbách vystřídal Martin Stropnický z ANO. Zaorálek se přesunul do čela zahraničního výboru Sněmovny. Z této pozice vyzýval třeba k potrestání Saúdské Arábie kvůli případu vraždy novináře Džámala Chášakdžího. Ostře se také vymezuje proti angažmá českých vojáků při misi v Afghánistánu. Po jejich stažení z mise volal zejména po loňských tragických útocích, které si vyžádaly české oběti.

„V Afghánistánu jsme se ocitli v bažině a měli bychom hledat cestu ven. Chci vést debatu, zda ve světě, ve kterém přibývají různé bezpečnostní hrozby, máme soustředit své síly na vyvážení západní demokracie do země, která o to nestojí a vnímá nás čím dál víc jako okupanty,“ prohlásil tehdy Zaorálek. Proti se postavila část politiků i armády, výroky zkritizoval například brigádní generál Karel Řehka.

Kecal a tlučhuba

Vztahy Zemana a Zaorálka nebyly historicky dobré, přestože se politici v posledních letech vzájemně neosočují. Ani s Andrejem Babišem ale Zaorálek nikdy příliš nevycházel. „Pan Zaorálek je určitě výřečnější člověk. Je to takový žvanil, trošku kecal, trošku tlučhuba,“ řekl na adresu bývalého šéfa diplomacie Babiš v roce 2017.

„Já bych se chtěl všem českým a zahraničním podnikatelům omluvit za pana Zaorálka. On je v politice 27 let a vůbec netuší, co je firma a co je ekonomika. Díky němu se údajně platí 1 500 dolarů úplatek na ambasádě v Kyjevě a Lvově za povolení do České republiky,” zní další z výroků.

Lubomír Zaorálek útoky obvykle odvracel a Andreje Babiše vždy intenzivně kritizoval.

„Pan Babiš mi připomíná dravce, který likviduje konkurenci. Jestli je to tak, že při tom ještě nerespektuje zákony, tak on sám těžko může být ve vládě. Politika se nedá dělat s tím, že máte na krku trestní stíhání,” řekl na adresu současného premiéra v pořadu Duel na TV Nova.

Dostanou se Andrej Babiš, Lubomír Zaorálek a Miloš Zeman přes svou historickou vzájemnou nevraživost? A jak se Lubomíru Zaorálkovi bude dařit v čele resortu kultury? Podle stranických kolegů mu hraje do karet to, že uřídil daleko komplikovanější ministerstvo, kromě výše zmíněného za sebou nemá žádnou velkou aféru a prezident ho již jednou do úřadu jmenoval. Navíc během svého působení v čele české diplomacie se svým někdejším rivalem Zemanem našel společnou řeč. Oba také dlouhodobě spojuje ostrá kritika bývalého vládce zkrachovalé firmy OKD Zdeňka Bakaly.

Zaorálek je navíc politickým matadorem, který má za sebou nejeden těžký politický souboj, takže je to sázka na jistotu, že se nebude chovat neobratně v krizových situacích a budí respekt ve straně i u politické konkurence, přestože nemusí s jeho názory souhlasit.

Na posledních stranických jednáních se podle líčení některých účastníků vyjadřoval pro setrvání ve vládě s odůvodněním, že v opozici by byla ČSSD marginální stranou. A tedy pokud není žádný jasný plán, co dělat po odchodu z vlády, je lepší ve vládě z pragmatických důvodů setrvat.

Reklama

Doporučené