Článek
Za tmy, za závěsy a bez kamer i fotoaparátů. Tak to loni v prosinci vypadalo, když polský prezident Andrzej Duda jmenoval tři nové ústavní soudce. Jedním z nich byl i Stanisław Piotrowicz, někdejší prokurátor komunistického režimu.
Do funkce ústavního soudce ho svými hlasy poslala vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost.
Válková: Nestydím se, Babiš ve mě věří
Piotrowicz byl členem komunistické strany a od roku 1978 prokurátorem. Po vyhlášení výjimečného stavu v roce 1981, během kterého režim rozprášil Solidaritu, stál Piotrowicz za obviněním aktivního člena opozice. V roce 1984 dokonce dostal od režimu Bronzový kříž za výkonnost.
Po nástupu vlády PiS se stal Piotrowicz – už v roli poslance – jednou z hlavních tváří reforem soudnictví. V parlamentu je pomáhal prosazovat jako šéf ústavně-právního výboru tím, že umlčoval opoziční poslance.
Verze o „nadřazené třídě”
Kontroverzní změny obhajoval nutností dekomunizace justice a zkrocení „nadřazené soudcovské třídy”. Důslednou dekomunizaci a odpolitizování soudů si stanovila jako svou prioritu vláda Mateusze Morawieckého.
Piotrowicz v říjnových parlamentních volbách obhajoval na vysokém místě kandidátky mandát poslance, voliči už ho ale do sněmovny znovu neposlali. Strana PiS pak pro Piotrowicze našla nové místo na ústavním soudu.
„Spojení s monstrem nelze přejít.“ Podpora Válkové v ANO se tříští
Premiér Morawiecki, jehož otec Kornel byl nedávno pohřben se státními poctami za působení v protikomunistické organizaci, Piotrowicze a jeho nominaci hájil.
„Neodstřiháváme se od lidí, kteří chtějí reformovat Polsko, kteří milují Polsko. Seznámil jsem se s Piotrowiczovou prací v době prvních let výjimečného stavu. Byl opravdu prokurátorem, ale v případech, které mu prošly pod rukama, se zachoval slušně,” uvedl v prosinci premiér v televizi Polsat.
Podobné zastání našel bývalý komunistický prokurátor i u předsedy PiS Jarosława Kaczyńského a pro jeho nominaci do funkce soudce hlasovali i někteří bývalí členové Solidarity, kteří za výjimečného stavu trpěli perzekucemi.
V Česku se zvedla vlna kritiky v souvislosti s kandidaturou exministryně spravedlnosti Heleny Válkové z hnutí ANO na post ombudsmanky. Zjistilo se, že Válková v totalitním Československu coby členka KSČ publikovala v časopise Prokuratura články s Josefem Urválkem – prokurátorem, který nese přímou odpovědnost za smrt desítek politických vězňů, včetně Milady Horákové. Helena Válková obvinění, která jako první zveřejnil server Info.cz, důrazně odmítla. V rozhovoru pro Seznam Zprávy dokonce řekla, že zvažuje žalobu na ochranu osobnosti.
