Hlavní obsah

Íránci slaví výročí islámské revoluce, která ukončila prozápadní reformy

V Íránu probíhají oslavy 40. výročí islámské revoluce. (Video: Renáta Matoušková, Reuters)

11. 2. 12:48

Írán si připomíná 40. výročí od islámské revoluce. Desetitisíce lidí se sešly na náměstí v Teheránu u projevu prezidenta Hasana Rúháního. Revoluce z roku 1979 ukončila vládu monarchie a nastolila konzervativní vládu šíitského fundamentalismu.

Článek

V ulicích Teheránu se sešly na desetitisíce lidí k oslavám 40. výročí Íránské islámské revoluce. Íránská armáda vyhlásila 11. února 1979 svou nezávislost a ukončila tak vládu monarchie, která prosazovala prozápadní myšlení.

Současný prezident Hasan Rúhání v projevu na teheránském náměstí Svobody řekl, že Írán odolá americkým sankcím, i když občany kvůli nim čekají problémy. Prohlásil také, že Írán bude rozšiřovat svou vojenskou kapacitu, byť se mu v tom nepřátelské státy snaží zabránit. „Nežádali jsme a nebudeme žádat o povolení vyvíjet různě typy raket a půjdeme nadále cestou rozvoje naší vojenské síly," řekl Rúhání před desítkami tisíc účastníků shromáždění.

Průvodu se v Teheránu zúčastnili kromě studentů a kleriků také ženy s dětmi a vojáci. Většina z nich držela v rukách portréty dvou hlavních duchovních vůdců. Vidět byly ale také cedule provolávající smrt Izraeli a Americe. Kromě hlavního města Íránu se shromáždění konala i v dalších íránských městech.

Do revoluce vládl v Íránu autokratický šáh Muhammad Rezá Pahlaví. Během své vlády se pokoušel prosadit některé liberální reformy a prozápadní ideologii, současně si však chtěl zachovat svou moc šáha. Špatnou hospodářskou situací, inflací a především rostoucími cenami jídla začal mezi obyvateli Íránu růst neklid. Hlavní postavou revoluce se stal duchovní klerik Rúholláh Chomejní, který chtěl Írán proměnit v teokratickou zemi, kde vládnou duchovní.

Na podzim roku 1977 propukly první studentské demonstrace, které se pak rozšířily po celém Teheránu. Hlavním požadavkem bylo odstoupení šáha a návratu Chomejního z exilu. Po pádu monarchie se stal Chomejní prakticky neomezeným vůdcem a prosadil islamizaci země. V průběhu let se země úplně odklonila od liberálních reforem, které monarchie nastolila a oficiální ideologií se stal šíitský fundamentalismus.

Írán se pak dostal do konfliktu především se sousedními sunnitskými zeměmi v čele se Saúdskou Arábií, které se obávaly rozšíření šíitské ideologie i na jejich území. Saúdská Arábie a Írán jsou v takzvaných zástupných (proxy) válkách zapojeni v Iráku, Jemenu a Sýrii.

Kromě sousedních zemí je Írán v konfliktu také se Spojenými státy, které zemi obviňují z podporování mezinárodního terorismu. V roce 2018 dokonce USA odstoupily od mezinárodní dohody o íránském nukleárním programu z roku 2015. Americký prezident Donald Trump na zemi také uvalil další ekonomické sankce, íránská administrativa tak čelí hospodářským problémům. Stát se potýká s vysokou inflací a obyvatelé trpí nedostatkem jídla.

„Íránský národ má a bude mít (kvůli sankcím) určité problémy, my si ale pomůžeme navzájem a překonáme je," řekl dnes v Teheránu Rúhání.

Doporučené