Hlavní obsah

Íránka o strachu a nejistotě: Zabíjí nás koronavirus i teroristická vláda

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

4. 3. 2020 6:30

S příznaky koronavirového onemocnění se do nemocnice v Íránu vydala i 34letá Kiana. Řádného vyšetření se ale nedočkala. Strach z onemocnění, nedůvěra, obavy z jednání vlastní vlády a bezmoc. Íránka žijící na severu země pro Seznam Zprávy přiblížila život v blízkovýchodním epicentru nákazy.

Článek

Jen v Kómu, centru šíitského islámu, podle oficiálních údajů íránské vlády nákaze způsobené novým typem koronaviru podlehlo 50 lidí. Vezmeme-li v potaz údaje únorové studie čínských vědců, podle které koronavirus zabije celosvětově okolo 2,3 % svých obětí, a platí-li tento průměr i pro Írán, muselo by jen v Kómu být nejméně 2 000 nemocných.

Oficiální údaje ale hovoří jinak. Celá země přiznává 1 501 nakažených. Statistické nepřesnosti na Írán okamžitě vrhly podezření z manipulace s čísly.

Podrobnosti o svatém městě čtěte v článku

Nedůvěru přiživují i sociálními sítěmi šířící se fake news, nepodložené či poplašné zprávy, neověřené nahrávky zdravotníků a podvržené dopisy.

V islámské zemi, která je asijským epicentrem nejen koronaviru, ale také teroristických akcí, lidé žijí v neustálém strachu. Jednou z nich je i 34letá Kiana. Odmítla se vdát za předem určeného muže a upřednostnila život pod střechou rodičů a dohledem otce. Její rodinná situace ale není to, co ji trápí nejvíc.

Íránské úřady hlásí přes 60 úmrtí a 1500 nemocných. To jsou oficiální čísla íránských úřadů. Proč statistikám nevěříte?

Jakýmkoli tvrzením íránské vlády nemůžeme věřit. Čísla, která uvádí, jsou od reality na míle vzdálená. A neplatí to jen o Teheránu, nákaza se šíří napříč celou zemí. Prvním centrem epidemie byl Kóm. O tom, že se tu něco děje, všichni věděli už před třemi týdny. Ale žádná varování, karanténa, nic. Ještě proběhly oslavy výročí „revolučního režimu“. Potom byly parlamentní volby. Během tří týdnů se ten virus mohl bez problémů šířit dál. Proto teď tolik lidí umírá. A jak bychom mohli znát přesná čísla, když nejsou testy, které by koronavirus potvrdily?

Takže podle vás Írán s čísly záměrně manipuluje?

Věřím, že režim nařídil, aby nemocnice nezveřejňovaly přesná čísla. Ve zdravotnických reportech lékaři musí měnit příčiny úmrtí. Zatýkají zdravotní sestry i lékaře, kteří se pokouší jít s pravdou ven. Čelíme genocidě. V první moment, kdy se nákaza projevila, měla naše vláda zastavit lety Mahan Air, ale to se nestalo ani když se projevily první případy.

Na sociálních sítích se šíří fake news

Nedůvěru ve vlastní vládu silně podporují konspirační teorie a zavádějící zprávy šířící se na sociálních sítích. Twitterem například koloval dopis psaný jménem ministra zdravotnictví Saeeda Namakiho, ve kterém informoval o své údajné rezignaci kvůli „neschopnosti vlády zvládnout nákazu“. Pravost dopisu i tvrzení ministr popřel.

Podobný případ potkal zástupce ministra zdravotnictví Iraje Harirchiho. Na komunikační platformu Telegram unikla nahrávka muže, který měl znít jako Harirchi. Zvuková stopa obsahovala informace o více než 10 tisících potvrzených případech a 1 400 mrtvých. Ministerstvo pravost nahrávky popřelo.

Za šíření poplašných zpráv bylo v Íránu zatčeno 24 lidí, dalších 118 dostalo varování.

Odkud máte informace o počtech nemocných a o tom, co se děje ve skutečnosti?

Všechny tyto věci popsal jeden z lékařů, který tajně nahrál několik minut dlouhou hlasovou zprávu, která teď koluje mezi lidmi. V ní řekl mimo jiné fakt, že v Íránu umírají mladí lidé. Nejen staří lidé s podlomeným zdravím jako třeba v Číně. Obětem nákazy je u nás mezi 30 a 60 lety. A hlavní příčina úmrtí – srdeční zástava, a nikdo nic nezjistí. Čínský model na íránské pacienty neplatí.

Všechno, co tu říkám, ale není z mojí hlavy. Mám přátele pracující v nemocnicích, fungujeme na skupinových chatech, kde nám informace předávají zaměstnanci nemocnic.

Jaký je tedy systém? Můžete si sehnat roušky, antibakteriální gely…?

U nás už nejdou koupit ani roušky, protože se prodávat nesmí. Ty si nosí členové vlády, režimu a jejich rodiny. Dostávají i to málo léků, které mají být pro všechny, a to mnohdy ani nemají žádné příznaky. V televizi 24 hodin denně říkají, že nejde o žádnou katastrofu, že je to jen normální mírná chřipka, která není nebezpečná. Jako by se vlastně nic nedělo. A s takovým klidem tady máme několik epicenter, kde se nákaza projevuje nejvíce – Golestán, Teherán, Mázandarán, Gílán. Ta města jsou ale paralyzovaná. Totéž nemocnice, nezvládají to. Pro pacienty s potvrzeným koronavirem nemají samostatná oddělení, leží vedle běžných pacientů. Vymklo se to kontrole.

Jak je to s preventivními opatřeními? Chodíte do práce?

Vzhledem ke svému povolání do práce chodit nemusím, pracuji na soukromém institutu. Takže jen sedím doma. I kdybych ale pracovala na veřejné hudební škole, do práce bych nedošla. Pro děti je to nebezpečné. Studenti do škol nechodí, odmítají to. Kanceláře i banky jsou otevřené, zaměstnanci dokonce o dovolenou žádat nesmí. Jak hloupé, děti zůstávají doma a rodiče musí chodit do práce. Co to má za smysl? Rodiny se tak stejně nakazí. Systém tady neexistuje. Jen se tady s úsměvem na tváři lže.

Do Íránu stálé proudí davy poutníků, města do karantény nepůjdou

Města jako Kóm vláda zatím uzavřít neplánuje. Naopak na sociálních sítích koluje video zobrazující Íránce, jak olizují dveře do svatyně. Snaží se tak dokázat, že místo je bezpečné.

V Kómu se setkávají poutníci z desítky zemí, používají společné toalety, jedí spolu, sdílí hotelové pokoje. Jedním z hlavních rituálů v poutním městě je setkání u hrobky svaté ženy, kde se hromadně prolévají slzy. Tisíce lidí, množství tělesných tekutin, doteků a kontaktu na jednom místě. Takto vypadá denní situace ve městě Kóm, některými médii nazývaném jako „šíitský Disneyland“.

Jak se má tedy podle nařízení chovat člověk, u kterého se projeví příznaky? Existují nějaké pokyny?

Oficiální postup pro normální lidi zní: jděte do nemocnice, nechte si udělat krevní testy a CT plic. Ve skutečnosti nás nemocné ale nikdo netestuje, dokud neskončíme na JIPce. Čtyři dny zpátky jsem šla do nemocnice s horečkou, bolestí na hrudi a potížemi s dýcháním. Neudělali mi krevní testy, vlastně žádné testy. Dostala jsem nějaké léky na chřipku se slovy: „Kdyby vám bylo hůř, vraťte se do nemocnice.“ Dokážete si představit, kolik přenašečů a nemocných lidí je venku?

A vy? Vídáte je na ulicích?

Slyšela jsem kašlat nemocné, znělo to, jako by měli místo plic cihly. Bojím se, že jsme svědky konce světa. Z takové smrti strach mám. Pro náš vládní systém to ale problém není, třeba pro mullahy (duchovní) určitě ne. O ty se stará jejich vlastní zdravotnický personál. Mullahové v Kómu nedovolili dát město do karantény. Tato města jsou plná slavných náboženských míst, která jsou neustále přelidněná.

Máte strach?

Brzy budeme nemocní všichni. Potřebujeme pomoct. Světová zdravotnická organizace se o nás nestará. Pomoc Spojených států naše vláda nepřijme. Zabije nás vlastní systém, tomu se koronavirus hodí. Nemám žádnou naději na přežití. Bojím se, že se nedočkám jara, všude je jenom smrt. Íránský režim je nebezpečný pro celý svět. Je hrozné vědět, že se nemáme na koho obrátit, nikdo nám nepomůže.

Kdy lidé poprvé zaregistrovali, že se v Íránu něco děje?

Tak tři týdny zpátky, možná víc. První dny po vypuknutí epidemie nemohli nosit roušky ani lékaři, protože by šířili paniku.

O nákaze šířící se z Číny jste se ale museli dozvědět z internetu…

Vypuknutí koronavirové epidemie sleduji online od samého počátku v Číně. Povídala jsem o tom lidem kolem mě. Nikdo mi ale nevěřil, dokonce se mi lidé smáli. Teď je tady situace špatná a spousta lidí tomu stále odmítá uvěřit.

Ostatní tomu nevěří, i když jim vyprávíte tyhle věci? Nedělají si zásoby potravin a nevykupují obchody?

S jídlem tady problém není. Lidé si zásoby nedělají. Nevěří totiž, že je situace vážná.

Koronavirem se nakazilo několik představitelů íránské vlády

Současnou situaci dokresluje projev nejvyššího íránského zdravotního úředníka Iraje Harirchiho. Za zjevného doprovodu horečky a dalších příznaků koronavirového onemocnění ujišťoval veřejnost, že situace je pod kontrolou. Později se u něj potvrdila nákaza koronavirem, stejně jako u 23 íránských poslanců.

Nemoci dokonce podlehl i 71letý člen úřadu, který radí íránskému duchovnímu vůdci ajatolláhovi Alímu Chameneímu. Mezi nakaženými je možná také britská humanitární pracovnice s íránským pasem Nazanin Zaghariová-Ratcliffeová, která si v Íránu odpykává pětiletý trest za spiknutí proti íránskému režimu.

Existuje pro vás nějaká naděje, že se dostanete z Íránu pryč? Na internetu jste dost aktivní, tak třeba s podporou lidí mimo vaši zemi…

Hrozně jsem se snažila a nikdy mi to nevyšlo. Nemám peníze, v rodině nemám podporu. Tohle je nemožné. Nesnáším svou zemi. Íránská vláda je Islámský stát, který má své místo ve světové politice. Oni peníze mají, v rukou mají moc, kterou drží propagandu ve světě. Ani si nemyslím, že nám může někdo pomoct, jde o nebezpečí pro celý svět.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované