Hlavní obsah

Je mu 16 let a kvůli viru je ve vězení na samotce. 23 hodin denně

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

19. 7. 2020 12:15

Třiadvacet hodin o samotě a navíc minimální kontakt s okolím. Tak nyní během pandemie koronaviru vypadá situace dětských vězňů v Británii. Jedni mluví o porušování práv, druzí o dopadech na psychiku a další o rasismu.

Článek

John strávil šestnácté narozeniny stejně jako každý jiný běžný den během izolace Velké Británie – sám v cele po dobu 23 hodin, bez návštěv, internetu a s minimem telefonních hovorů. Je jedním ze stovek dětí zavřených v britských věznicích, které se během covidové krize staly vězni na druhou.

„Dává mi to spoustu času na přemýšlení a mé myšlenky nejsou vždy pozitivní,“ říká John své právničce Jude Lanchinové ve výjimečných případech, kdy získá přístup k možnosti videohovoru z vazby. „Snažím se aspoň spát,“ dodává.

Ve Velké Británii jsou dospívající a děti mladší 18 let drženi v zařízeních, která vláda označuje jako zabezpečovací dětské domovy, hlídaná školicí střediska a instituce pro mladistvé delikventy. Podle právníků oslovených CNN lze tato označení shrnout jednoduše jedním slovem – vězení. Do jejich fungování bylo umožněno nahlédnout právě týmu CNN. Právnička Lanchinová, která si pro tyto účely z důvodu probíhajících trestních případů dětí změnila jméno, dovolila sledovat svoji práci s mladými klienty.

„Dostávám třicet minut denně a kromě toho jsem pořád zavřený v cele, kde jen přemýšlím,“ stěžuje si jí John. „Na přemýšlení mám tolik času, že mi to dělá až nepořádek v hlavě.“

Takto přísný režim nastolila vláda Spojeného království ve víře zastavit šíření epidemie covid-19. Mladí vězni tak přišli o možnost návštěv, stejně jako o příležitost trávit více času mimo vězeňskou celu. Právníci a odborníci oslovení CNN tato omezení označují jako uvržení dětí, jako je John, do skličující samoty.

Minimální pravidla pro zacházení s vězni podle OSN, známá jako Mandelova pravidla, definují samotku jako 22 a více hodin bez smysluplného lidského kontaktu. Mluvčí vězeňské a probační služby ministerstva spravedlnosti sdělil CNN: „Rozhodnutí uvalit omezení na každodenní život bylo přijato na základě odborné rady v oblasti veřejného zdraví a pomohlo zachránit životy. Víme ale, že je to pro děti náročné, a proto jsme nepřerušili možnosti podpory duševního zdraví a vzdělávání. Navýšili jsme počty videohovorů, děti dostaly navíc kredit na telefon, aby zůstaly v kontaktu se svými rodinami, a maximalizovali jsme aktivity na pokoji. Nyní pracujeme na bezpečném uvolnění omezení a v následujících týdnech chceme opět zavést návštěvy.“

Jude Lanchinová se ale o blaho svých klientů obává. „Kolikrát si telefonujeme a dítě zní, že je dost na dně,“ vzpomíná. John, kterému bylo nařízeno zadržení během čekání na soud ohledně údajného závažného trestného činu, zatím ani neví, kdy se dostane ven. Soud byl kvůli covidu-19 odložen na neurčito. Přestože platí presumpce neviny, on přesto netuší, jak dlouho bude muset v tíživých podmínkách čekat. Lanchinová požádala soud o možnost propuštění Johna na kauci, zatím neúspěšně.

Rasismus?

I do Johnova případu přesahuje další aktuální společenský problém – mladík je černoch a jeho právnička věří, že měl na jeho případ zásadní vliv institucionalizovaný rasismus. Namísto toho, aby s ním bylo zacházeno jako s dítětem, s ním podle Lanchinové soudy nakládají jako s dospělým, který může představovat hrozbu pro společnost. „Nejsou považováni za děti. Není na ně nahlíženo jako na mladé lidi,“ vysvětluje. CNN se ptalo ministerstva spravedlnosti, zda budou využitá doporučení uvedená v tzv. Lammy Review (viz níže), která se týkají rasismu v systému trestního soudnictví, ale na tuto otázku nedostalo odpověď.

Lammy Review

Nezávislý přezkum výsledků jednotlivců černých, asijských a menšinových etnických skupin v systému trestního soudnictví. Dokument je pojmenován podle poslance Davida Lammyho.

Ve své zprávě labouristický poslanec sepsal 35 konkrétních doporučení ke zlepšení soudního a trestního systému pro menšiny, včetně tzv. „Odloženého stíhání“, které umožňuje pachatelům, již na svém kontě nemají více než jeden vroubek a pro společnost představují nízké riziko, dobrovolně souhlasit s rehabilitačním programem jako alternativou k trestnímu stíhání.

Mnozí se obávají, že osamělost v takovém rozsahu bude mít dlouhodobý vliv na dětskou psychiku. Možnosti podpory duševního zdraví podle Lanchinové chtěl využít i John krátce po nástupu do vězení, byla mu ale umožněna až o několik měsíců později.

„Mnoho mladých lidí přicházejících do vězení náleží k africkému či jinému menšinovému etniku a podle statistik budou patřit k nejchudším v naší zemi,“ řekl stínový ministr spravedlnosti David Lammy pro CNN. „Mnoho z nich bude v různých aspektech života zažívat traumata. A mnoho z nich bude zneužito dospělými, se kterými se dostali do tohoto zločineckého prostředí.“

Nepoměr bílých a černých vězňů

Vládní údaje věznic Anglie a Walesu ukazují na nepoměrné zastoupení osob jiné barvy pleti a etnických menšin. Podle údajů vlády z března 2020 tvoří tyto skupiny 27 % celkové vězeňské populace. V květnu už tvořili černoši a další etnické menšiny populaci vězněné mládeže ve více než polovině případů. Údaje sčítání lidu nicméně ukazují, že černoši, Asiaté a další etnické menšiny představují jen 14 % celkové britské populace.

Zatímco celkový počet dětí ve vazbě v posledních deseti letech výrazně poklesl, u dětí etnických skupin je tento trend daleko menší, vysvětluje Tim Bateman, místopředseda Národní asociace pro spravedlnost mládeže. „Úroveň zastoupení je výraznější u afrických a karibských dětí a dětí smíšeného původu,“ řekl. „Takový trend je dost šokující.“

Tyto rozdíly jsou součástí probíhající debaty o rasové nerovnosti v zemi. Po demonstracích Black Lives Matter ve Velké Británii oznámil premiér Boris Johnson vznik nové komise pro rasovou a etnickou disparitu. Lammy, který v roce 2017 podepsal vládní zprávu o zacházení s černými, asijskými a dalšími etnickými menšinami v systému trestního soudnictví, však tento plán zamítl jako nesmyslné gesto „napsané na zadní straně balíčku cigaret“.

„Nelidské podmínky“

Šestnáctiletý John po zkušenostech se samotou během pandemické izolace doznal, že mu samota způsobila problémy s duševním zdravím. „Obvykle bývám v tomto smyslu velice vyrovnaný, ale teď… stačí vteřina a všechno je jinak. A zhoršuje se to. Uvědomuji si, že jsem já v té nejčistější podobě a to mě znepokojuje. Jsem v pořádku a najednou stačí jediná myšlenka a pak se celá moje nálada změní.“ Podle právníků dalších těchto dětí Johnův případ není ojedinělý.

„Spousta z nich je celou noc vzhůru a spí ve dne. Je to velmi běžná věc, která se stává, když jste dlouhou dobu zamčeni v malém prostoru bez podnětů,“ říká pro CNN Laura Janesová, právní ředitelka Howardovy ligy za trestní reformu. Podmínky jsou podle ní nelidské.

Právní systém ve Velké Británii je rozdělen podle regionů, takže se tyto podmínky vztahují pouze na věznice v Anglii a Walesu. CNN kontaktovala skotskou vězeňskou službu a dozvěděla se, že děti i během pandemie nadále trávily většinu času mimo své cely díky malému počtu vězňů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované