Jak jsme stvořili Apple? Jobs chtěl být slavný, vzpomíná Wozniak

Spoluzakládal technologickou společnost Apple a dodnes v ní bere symbolický plat. Od jablečné společnosti se pak odpoutal a dnes patří k aktivním investorům, vybírá si projekty, které z jeho úhlu pohledu přinášejí inovaci.

Před 45 lety jste se Stevem Jobsem založili Apple. Jaké překážky jste tehdy museli překonat? Tedy kromě toho, že jste začínali v garáži?

Steve Jobs opravdu chtěl založit společnost. Chtěl být slavný, důležitý, chtěl posunout svět. Měl u sebe v pokoji telefon a zařizoval odtamtud všechno, co bylo potřeba. Objednával součástky, sjednával obchody, staral se o marketing.

Ale prakticky veškerý vývoj počítače Apple 1, to vše proběhlo dávno předtím. Vlastně ještě před tím, než o tom Jobs vůbec věděl, něco i pět let před založením společnosti.

S Jobsem jsme se tou dobou znali už pět let. Oba jsme byli mladí, bez peněz, bez zkušeností s podnikáním. Steve neměl univerzitní vzdělání, já ano, a měl jsem v některých ohledech vynikající výsledky. Šli jsme do toho spolu. Něco jsem vyrobil, Steve přijel a udělal z toho produkt, udělal z toho zdroj příjmů. Steve potřeboval peníze naléhavěji než já, takže to pro něj byla další motivace.

My dva jsme výborně spolupracovali. Býval jsem opravdu plachý, neměl jsem skoro žádné přátele. Už jen to, že se se mnou Steve bavil, že rozpoznal moji výjimečnost, to pro mne hodně znamenalo. Chtěl jsem s ním spolupracovat. Jobs žil úplně jiný život než já. Byl mnohem víc hipík, což jsem obdivoval, ale sám jsem takový nebyl. Já měl zaměstnání.

Viděli jsme, že o osobní počítač byl v komunitě zájem. Velké firmy tu myšlenku odmítaly, ale to nás o to více hnalo dopředu. Je to naše revoluce, lidé budou mít doma počítač. A měli jsme počítač, který byl o pět let napřed oproti všem ostatním. To byla naše inspirace a naše výhoda.

Jak byste popsal vaše začátky?

Neměli jsme žádné peníze. Museli jsme prodat nejcennější věci, co jsme měli, abychom za pár set dolarů koupili základní součástky. Pak jsme potřebovali ještě víc peněz, ale naštěstí nám součástky prodávali s odloženou splatností. Měli jsme 30 dní na to, abychom ze součástek udělali počítač, prodali ho a z toho splatili součástky.

Začínali jsme úplně od začátku. Z nejskromnějších začátků, jaké si můžete představit. Ale měli jsme výhodu. Naše kategorie produktu – osobní počítač – tehdy ještě neexistovala. Existovaly ohromné mainframové počítače, to nebylo nic pro lidi. A my přinesli počítače lidem.

Vzali jsme počítač, který jsem navrhl už před lety, a začali jsme řešit, co by měl umět. Jak jej zabalit, aby to byl produkt, jak jej nabízet lidem. To byla hlavně role Steva Jobse. Oba jsme měli štěstí, že jsme narazili na toho druhého.

Najednou jsme ale museli řešit peníze. Jak uděláme tisícovku počítačů, když výroba každého z nich stojí 250 dolarů. Potřebovali jsme čtvrt milionu dolarů. No nazdar. Steve hledal všechny možnosti a našli jsme investora, který s námi do toho šel. Věřil, že to bude velká věc.

Když se dnes díváte na iPhone nebo MacBook, rozpoznáváte tam nějaké prvky, které lze vystopovat až k vašemu počítači Apple II?

Některé věci, které jsme tehdy řešili – především snadnost používání pro koncové uživatele – to je důležitá součást těch produktů i dnes. Už od začátku jsme řešili, jestli je navržený přístroj dostatečně efektivní, jestli je malý. Steve Jobs tomu říkal elegantní jednoduchost.

Když jsme něco vyvíjeli, tak jsme strávili 90 procent času jen tím, že jsme zajišťovali, aby to mělo funkční design. Aby to bylo použitelné, konzistentní, krásné, elegantní. To pořád vidím u nejlepších produktů v současnosti.

Bohužel ale také vidím, že dnes jde hodně firmám hlavně o marketing. Co lidé chtějí, jak to prodat. A jako zákazník nemáte šanci zjistit, jestli je pod kapotou dobrý a funkční produkt.

Už dávno je pro lidi nemožné porozumět do detailů zařízením, která používají. Nemůžete rozebrat mikročip, nemůžete projíždět stovky tisíc řádků kódu. Je to jiný svět. Když jsem začínal, tak jsem rozuměl každému detailu v počítači. To trvalo pár desítek let, ale ty časy jsou nenávratně pryč.

Společnost jste založili v roce 1976 a z té doby také pochází slovo startup. Považovali jste se za startup?

Já se byznysu spíš vyhýbal. Chtěl jsem být neutrální, apolitický, a byznys byl pro mne světem plným konfrontací. Já chtěl dělat výborné produkty, výborný hardware a software. Nepovažoval jsem se za podnikatele, ale za vývojáře. Chtěl jsem dělat tak dobré věci, aby je ostatní vývojáři ocenili.

Já byl ten matematický mozek a Steve Jobs byl obchodník a marketér. Pro úspěšný startup potřebujete oba tyto lidi. Naštěstí jsme v Apple my tři – já, Steve Jobs a náš investor Mike Markkula – pokryli vše, co bylo potřeba.

A vytvořili jsme úplně novou kategorii počítačů. Počítače, které jsou pro lidi. Najednou to chtěli dělat všichni, a my měli náskok pět let. Nešlo o to, jak rychlý ten počítač je, my jsme používali stejné součástky jako ostatní. Šlo o to, co se s tím dá dělat. Apple I jsem modifikoval ze součástek, které byly k dispozici, nenavrhovali jsme to od začátku.

Když jsme měli Apple II, tak jsme věděli, že to je skutečně náš stroj. Že změní svět. Přitom jsem ten produkt předtím nabízel firmě Hewlett-Packard. Pětkrát, a pětkrát mě odmítli. Těchto Apple II jsme prodali tisíc kusů. A Steve Jobs – tehdy mladík bez peněz – dokázal svou roli naplnit lépe než kdokoli jiný.

Co byste radil dnešním startupům?

Dnešní startupy mají velkou konkurenci. Není těžké vytvořit něco, co je užitečné. Těžké je najít něco, co lidé budou skutečně kupovat. Tam potřebujete dobrý marketing. Myslím si, že se vyplatí dělat produkt, který umí něco, co vám osobně chybí a co skvěle znáte. Udělejte to perfektně, a pokud je takových lidí jako vy hodně, tak máte vyhráno.

To udělal Steve Jobs s iPhonem. Chtěl takový telefon, který mu plně vyhovuje. Udělali mu prototyp a on to tisíckrát analyzoval, každou maličkost. Musel to být produkt, který ho baví a který se mu líbí, který chce používat. A tak byl iPhone lepší, než kdyby jej navrhli podle průzkumů trhu, uživatelských testování a vnitrofiremních meetingů.

To samé jsem udělal já s Apple II. A to samé udělal třeba Elon Musk, když začal vyrábět luxusní elektroauta pro bohatší klientelu. Říkali mu, že je to nesmysl, ale on to vyráběl pro sebe.

Stále jste velmi aktivní a spouštíte nové projekty.

V roce 2020 jsem spoluzaložil novou společnost. Desítky lidí za mnou chodí s nápady, a když mne něco zaujme, pošlu to svému poradci, aby to prověřil z hlediska byznysu. Nerad skáču do nových projektů, trvalo dva roky, než jsem do toho šel.

Efforce nabízí způsob, jak ušetřit na energiích skrze efektivitu. A pro mne je efektivita přesně to, o co v technice jde. Méně energie, vyšší výkonnost. Připojil jsem se k italské společnosti Efforce a vyrazili jsme na mezinárodní trh. K investování jsme použili nejen tradiční prostředky, ale také kryptoměny. Token WOZX je vlastně něco jako investice do naší společnosti.

Baví mne to, je to nové, je to vzrušující. Nechci jen vydělávat peníze, chci inovovat.

A pak také chcete vyčistit oběžnou dráhu od vesmírného smetí?

Další společnost, do které jsem investoval, je Privateer Space. Klade si za cíl vyčistit orbitu kolem Země, která se zanáší vesmírnými troskami lidského původu. Hrozí, že to povede k nehodám. Zatím máme představu jen o těch největších kusech. Naše společnost umožní ten prostor zmapovat. Budeme pracovat se všemi, co mají o tento prostor zájem.

A až to zmapujeme, tak s tím musíme něco dělat. Hledáme různé varianty toho, jak ty trosky z orbity sundat. Je to zatím opravdu na začátku, neustále se objevují nové nápady. Zítra může přijít někdo s revolučním nápadem.

Vlády byly vždy ty hlavní, co se zajímaly o vesmír. Ted se objevuje vesmírný turismus, a abych byl upřímný, nejsem fanouškem vesmírného turismu. Mám pocit, že bohatí lidé létají do vesmíru kvůli zážitku.

A kdybyste dostal možnost, letěl byste do vesmíru?

Byly časy, kdy bych po takové letence na Mars, klidně jednosměrné, skočil. A znám bohaté lidi, kteří plánují let do vesmíru. Nemyslím ale, že na tyto vesmírné turisty budeme vzpomínat stejným způsobem jako na objevitele, kteří dokázali něco neobvyklého.

Ale kdyby byla cesta do vesmíru za cenu transatlantického letu soukromým letadlem, tak bych si asi do vesmíru zaletěl.

Kromě vlastního investování jste se také účastnil reality show Shark Tank, kde jste byl jedním z investorů. Podle čeho posuzujete prezentaci („pitch“)?

Hodně leží na tom člověku, který prezentuje. Důležité je sebevědomí. Také potřebuji vidět nadšení, že děláte něco, na čem vám záleží. A chci vidět, že umíte perfektně zodpovědět dotazy ohledně vašeho projektu. Umíte říct, proč to děláte a čím jste jiní.

A konečně tam musí být i návratnost investic. Jak vyděláte peníze? Protože když nebudete vydělávat, končíte.

Jaké technologické trendy podle vás budou významné v postpandemickém světě?

Viděli jsme spoustu pokroků v oblasti on-line videa a on-line konferencí. To během pandemie vyniklo. Je velká nabídka a zvykli jsme si na to. Kvůli covidu také lidé pracovali z domova a izolovali se. A zjistili jsme, že se dá z domova celkem dobře pracovat a kombinovat to s časem pro sebe. Je možné být produktivní, aniž by člověk byl pořád v kanceláři.

Takže si myslím, že se teď dočkáme řady hybridních systémů. Třeba půjdete do práce jen dva nebo tři dny v týdnu. Zařídíte si to tak, abyste si na tyto dny naplánovali setkání s ostatními. To je potřeba.

Doufám, že se nám v budoucnu podaří napravit většinu těch negativ, která s nástupem technologií souvisejí. Žijeme dnes neuvěřitelně luxusní život. Ale jsou tu nevýhody. Technologie umožňují zvyšování nerovnosti, těží z nich spíše bohatí lidé. Doufám, že se podaří to změnit. Možná skrze regulace, skrze rozporcování těch největších firem, skrze transparenci. Věřím, že pravda je důležitá a jedině na základě pravdy se můžeme dobře rozhodovat.

Lidé mají mozky, respektujme to. Třeba mne rozčiluje, že když mám s nějakým produktem problém, je strašně těžké dostat se k reálnému člověku, který by mi s tím pomohl. Jsem vždycky vděčný, když se dovolám reálnému člověku. Doufám, že si uvědomíme, že je náš život zahlcen nevyžádanými zprávami, a dokážeme říci dost.

O vašem životě a o firmě Apple bylo natočeno hodně filmů a dokumentů. Který považujete za nejlepší a nejvěrnější? Kde vás nejlépe vystihli?

Mám je rád všechny, můj oblíbený film je Piráti ze Silicon Valley. Na to se podívejte, to vás chytne. Bylo to dobrodružství. Film „Jobs“ byl dost mimo, neukazoval věci tak, jak se skutečně staly. A film „Steve Jobs“ celkem dobře vystihl Jobsovu osobnost, ale neukazoval to zajímavé, to, jak jsme se jako mladíci rozhodli založit firmu Apple.

Musím říct, že ve všech těch filmech se mi líbilo, jak ztvárnili mne samotného. Josh Gad, opravdu slavný herec, se se mnou nejen sešel, ale dokonce si kvůli přípravě nastudoval i mou knihu. To ne všichni udělali. A dokonce chtěl opravit některé věci ve scénáři, ale to mu neprošlo. A Seth Rogan, to je skvělý chlap, byla legrace sledovat, jak mne hraje na plátně.

Všichni mne ztvárnili jako chytrého, hodného a vtipného. To se jim povedlo.

(Rozhovor vznikl ve spolupráci SWC Summit a redakce Seznam Zprávy.)