Článek
Úvahy polského ministra
Přístup k pornografii jen prostřednictvím hesla vydaného vládou. Nejspíš vždy pro každého uživatele internetu zvlášť a adresně. To je nápad polského ministra digitalizace Marka Zagórského z vládnoucí strany Právo a spravedlnost předsedy Jarosława Kaczyńského. Zagórski se chce domluvit s poskytovateli obsahu internetu a vlastníky nejpopulárnějších internetových prohlížečů.
O omezení přístupu k pornografii se v Polsku mluví od konce loňského roku. Národně konzervativní vládě jde prý o minimalizaci přístupu nezletilých dětí k choulostivému obsahu. Ministr Zagórski teď ve vysílání rádia RMF FM řekl, že uvažuje o řešení založeném na přístupovém klíči, který by se generoval pravděpodobně úřední cestou na základě dokladu totožnosti.
„Je možné se domluvit s provozovateli prohlížečů, aby byl defaultně blokovaný přístup k některému obsahu. Bylo by možné ho odblokovat speciálním klíčem, který budeme generovat,” řekl ministr. Podle svých slov je zastánce zablokování nejen pornografie, ale i všech stran určených plnoletým – hazardu a obchodů s alkoholem. Návrh chce připravit do dvou až tří měsíců tak, aby nevzbuzoval obavy z cenzury internetu.
Třetí den procesu s Kočnerem
Obžalovaný Marian Kočner se v soudní místnosti radí se svým obhájcem Markem Parou.
Ve slovenském Pezinku pokračuje třetím dnem hlavní soudní líčení v případu vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Dopoledne proti obžalovanému Marianovi Kočnerovi i Aleně Zsuzsové vypovídal Peter Tóth, který zařizoval sledování Kuciaka a dalších novinářů. Celý proces sledujeme v online reportáži.
V úterý před soudem vypovídali rodiče Kuciaka a Kušnírové:
Debaty o „zlobivé” střední Evropě
Kondice vlády práva v Maďarsku bude ve středu odpoledne tématem debaty europoslanců ve Štrasburku. Hned po situaci v Budapešti se bude probírat stejné téma týkající se Polska. S oběma zeměmi běží procedura podle článku 7 Lisabonské smlouvy kvůli podezření ze závažného porušení unijních hodnot.
Po Maďarsku a Polsku přijde na řadu další země Visegrádské skupiny: debatovat se bude o obnovení stíhání českého premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.
Tématem europoslanců bude i překrucování evropské historie ze strany Ruska. Prezident Vladimir Putin totiž před Vánocemi označil za viníka 2. světové války Polsko.
„Evropská komise zcela odmítá všechna falešná tvrzení, která se pokouší o zkreslování historie druhé světové války nebo o představení obětí, takových jako Polsko, jako pachatelů,” má říct před poslanci za Evropskou komisi Věra Jourová. O jejím projevu předem informovala Polská televize.
Německé paslovo roku: klimatická hysterie
Německým paslovem roku je výraz „klimahysterie”. V úterý to oznámili jazykovědci ze západoněmeckého Darmstadtu, podle nichž toto slovo hanobí snahy o ochranu klimatu a znevažuje důležité debaty o tématu. Paslovo vyhlásili už podevětadvacáté.
Výběr ve středu komentují německé deníky. „Klimahysterie mluví víc o reakcích na klimatické změny než o změnách samotných. Tomu, kdo ho používá, se zcela jistě nepovede popřít samotné klimatické změny,” píše například deník Neue Osnabruecker Zeitung. O výběru komise se naopak vyjádřil kriticky deník Badisches Tagblatt z Baden-Badenu. Podle něj jazykovědci opětovně prokázali příklon k levici.
Rakušané o českých mzdách
Rakouský deník Der Standard píše o zvyšujících se mzdách ve středo a východoevropském regionu. Podle listu to způsobilo pokles migrace za prací do Rakouska a tím pádem i nedostatek pracovníků v zemi. „Existují ale i dobré protiargumenty. Navzdory nárůstu je průměrná hodinová mzda v Rakousku čtyřikrát vyšší než v Rumunsku, Maďarsku a Polsku a třikrát vyšší než na Slovensku nebo v České republice,” píše Der Standard.
Středoevropský deník ze 14. ledna 2020:
Ostřejší postup Bruselu proti polským reformám
Nová Evropská komise přitvrdila svůj postup vůči justičním reformám současné polské vlády. K Soudnímu dvoru EU posílá komise požadavek na předběžné opatření, které by zmrazilo práci disciplinární komory polského nejvyššího soudu. Ta rozhoduje o kárném řízení se soudci.
Opatření by mělo trvat až do rozhodnutí Soudního dvora o žalobě, kterou Evropská komise na Polsko podala loni v říjnu. Vadí jí, že orgán, který vybírá členy disciplinární komory, volí nově poslanci Sejmu a hrozí tak politický vliv.
„Pokud padne rozhodnutí o předběžném opatření, disciplinární komora se seznámí s jeho obsahem a rozhodne, v jakém stupni ho aplikovat,” uvedl ve středu ráno mluvčí kabinetu Mateusze Morawieckého. Morawiecki v létě vydával polský podíl na zvolení Ursuly von der Leyenové do čela komise za obrovský úspěch jeho vlády. Výměnou za to očekávali polští konzervativci od nové komise ústupky. Polský spor o soudnictví se ale na konci roku po dvou důležitých rozsudcích rozhořel naplno.
Podle místopředsedkyně EK Věry Jourové úterní krok nesouvisí s tzv. disciplinárním nebo náhubkovým zákonem, kterým chce vláda umožnit snadnější trestání nebo propouštění soudců. Proti novele Jourová několikrát vystoupila a vyzvala Varšavu, aby zákon nepřijímala.
O návrhu „náhubkového zákona” budou ve středu hlasovat polští senátoři. Ve středu nebo ve čtvrtek by měla svůj posudek novely vydat expertní Benátská komise Rady Evropy, která byla v Polsku minulý týden na pozvání Senátu. Zástupci vlády se s odborníky odmítli sejít.
