Článek
Čeští patnáctiletí žáci se v mezinárodním testování PISA 2025 oproti roku 2022 zhoršili v matematice i čtení. Zhoršení v přírodních vědách nebylo statisticky významné. V mezinárodním srovnání zůstávají čeští žáci nad průměrem zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) i Evropské unie v matematické, čtenářské i přírodovědné gramotnosti. Výsledky žáků se zhoršují ve většině zemí OECD a EU.
Českým žákům se dařilo při řešení problémů v interaktivním digitálním prostředí, kde dosáhli nadprůměrných výsledků v porovnání se zeměmi OECD. Prokázali tak nadprůměrnou schopnost řešit úlohy zaměřené na programování a modelování, v nichž pracovali s algoritmy, daty a zpětnou vazbou.
Podle ministra školství Roberta Plagy je dobrou zprávou, že čeští žáci zůstávají v matematice, čtení i přírodních vědách nad průměrem.
„Česká republika, přestože máme řadu problémů a máme podfinancované regionální i vysoké školství, dokáže díky našim učitelům, našim školám v tom mezinárodním srovnání dosahovat nadprůměrných výsledků,“ řekl Plaga. Investice do vzdělání se podle něj v budoucnu vrátí.
Základní, druhé dovednostní úrovně nedosahuje 21 procent českých žáků v přírodních vědách, 27 procent ve čtení a 29 procent v matematice. Od roku 2015 se tento podíl zvýšil o sedm procentních bodů v matematice a o pět procentních bodů ve čtení. Žáci, kteří jsou pod druhou dovednostní úrovní, jsou ohroženi aktuální i budoucí školní neúspěšností, uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Podle Plagy souvisí zhoršení výsledků dětí ve čtení s tím, že se proměnily čtenářské návyky, dnešní děti mají zároveň oslabenou pozornost.
Výsledky českých žáků se postupně snižují od prvních testování PISA. Nejvýraznější je dlouhodobý pokles v matematice, kde se průměrný výsledek žáků od roku 2003 snížil o přibližně 40 bodů.
Nejlepších výsledků dosáhli žáci víceletých a čtyřletých gymnázií, nejhůře se dařilo žákům nematuritních středoškolských oborů. Rodinné zázemí má v Česku na výsledky dětí nadprůměrně silný vliv. V přírodních vědách lze rozdíly v domácím prostředí spojit s asi 15 procenty rozdílů ve výsledcích, což je sedmá nejvyšší hodnota mezi zeměmi OECD a EU.
Čeští žáci jsou podprůměrně zvídaví a vytrvalí. Podíl těch, kteří se rádi učí nové věci, dokončují započatou práci nebo při náročnějším úkolu vynaloží větší úsilí, se od roku 2022 snížil. Dvě pětiny českých žáků si nikdy nevytváří plán učení, což je přibližně dvojnásobek průměru zemí OECD.
