Článek
Výskyt rizika srdečního selhání v populaci stoupá. V Česku bylo léčeno přes 280 000 pacientů se srdečním selháním v roce 2018. Novější data zatím nejsou.
Podle Filipa Málka, předsedy České asociace srdečního selhání, se toto onemocnění může vyvinout náhle, a nebo plíživě v průběhu let. Onemocnění covid-19 navíc této nemoci jde naproti.
Pandemie koronaviru jednak ztěžuje pacientům s kardiovaskulárním onemocněním se preventivně chránit proti srdečnímu selhání a za druhé, lidé trpící touto nemocí jsou náchylnější na to onemocnět koronavirem a průběh nemoci bývá těžší, což zatěžuje i zdravotnický systém.
„To jsou bohužel smutná fakta,“ komentuje to Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti. U pacientů se srdečním onemocněním je riziko, že nepřežijí hospitalizaci, až třikrát vyšší.
„Kvůli restrikcím proti koronaviru nemůžeme tolik sportovat, jsou uzavřená sportoviště a trávíme spoustu času doma. Spousta lidí přibírá na váze a ne zrovna málo,“ vysvětluje Linhart. Podle něj je současná situace v tomto ohledu fatální. „Ne všechno za nás vyřeší zdravotnický systém, je to na každém z nás,“ pokračuje. Je proto podle něj důležité alespoň chodit na procházky například do parku, kde je šance se nakazit minimální.
„Řada pacientů navíc z obavy z infekce nedorazila na preventivní prohlídky krevního tlaku, cholesterolu, cukrovky. To je samozřejmě další potencionální riziko, o kterém je potřeba hovořit,“ pokračuje dále Linhart.
Rozvolňovat? Riskantní
Lidé by se tak v rámci mezí měli podle Linharta udržovat ve formě a jíst zdravě. A samozřejmě dodržovat 3R – rozestupy, roušky, mytí rukou. „Ale hlavní naději vkládáme do vakcinace a zejména do vakcinace rizikových skupin. Jedna z těch skupin jsou právě pacienti s kardiovaskulárním onemocněním,“ pokračuje Linhart.
Vítá také, že vakcinace začala u nejzranitelnějších spoluobčanů. Mělo by se ale v tuto chvíli přistoupit ke konkrétnějším krokům.
„My jsme opakovaně apelovali na Ministerstvo zdravotnictví, aby se nepostupovalo jen podle věku, ale abychom vakcinovali právě ty pacienty, kteří jsou ve vysokém riziku právě z titulu svého onemocnění. Nabídli jsme ministerstvu naši spolupráci, že bychom rádi navrhli, kteří pacienti by tu přednost dostat měli, protože ne všichni jsou stejně nemocní,“ vysvětluje Linhart.
Hlavní otázkou je pak podle Linharta, jak se bude pandemie vyvíjet dál. „Vypadá to, že současná opatření budou spíše rozvolňována, ale myslím si, že jsme v situaci, kdy to rozvolňování je trochu riskantní. Procenta pozitivních případů stoupají a v tuhle chvíli si myslím, že jsme ve velmi zranitelném bodě,“ popisuje současnou situaci Linhart.
Lidé se bojí chodit do nemocnice
Podle Linharta pandemie odhalila mnoho faktů ohledně onemocnění srdce. Paradoxem je například to, že s pandemií poklesl výskyt infarktu myokardu. „Otázkou ale je, zda tito pacienti opravdu infarkt nedostali, nebo ho dostali, ale báli se přijít do nemocnice, protože se bojí infekce koronaviru,“ vysvětluje pokles Linhart. Pokud to tak je, tak podle Linharta mají tito lidé zvýšené riziko srdečního selhání, protože nezískali pomoc včas.
Dalším faktorem, který naopak způsobuje zvýšení počtu lidí s rizikem srdečního selhání, je i zhoršující se ekonomická situace. „Jakékoliv zhoršení ekonomické výkonnosti by mohlo znamenat, že kardiovaskulární úmrtnost může stoupat. Zchudne-li země, stoupá počet kardiovaskulárních onemocnění.“ Podle Linharta to znamená, že pokud se člověku hůře daří, má i menší zájem se starat o svůj zdravotní stav a často tak péči o sebe zanedbává.
Příčina úmrtí číslo jedna
Podle lékařů je tak kardiovaskulární onemocnění závažný problém, který tíží Českou republiku. „Toto onemocnění má vysoké riziko úmrtí. Zároveň velice zatěžuje zdravotnický systém, protože vyžaduje pobyt v nemocnici, ” vysvětluje kardiolog Málek.
Kardiovaskulární choroby jsou v tuzemsku příčinou úmrtí číslo jedna. Česká republika dokonce zaujímá třetí místo v úmrtnosti na tyto choroby v Evropě. Poslední „covidový“ rok k zlepšení situace podle ambulantního kardiologa Jiřího Veselého navíc vůbec nepřispívá.
V roce 2030 se může jednat o nárůst pacientů se srdečním selháním až o 51 %. To je podle Linharta poměrně pesimistická vyhlídka, u které doufá, že se v Česku nenaplní a podaří se tuto predikci zmírnit. Nicméně apeluje především na prevenci, která je u tohoto onemocnění zásadní, a podivuje se, že Češi jsou ochotni zaplatit spoustu peněz za vitamíny, které jim nepomůžou, místo toho, aby si došli k doktorovi a připlatili si za lék, který jim opravu pomůže.
Na tiskové konferenci pak kardiologové představili nový lék pro boj se srdečním selháním – tzv. glifloziny. „Glifloziny u našich pacientů významně zvyšují kvalitu života a prodlužují jej. Mají příznivý vliv na srdce a na ledviny, které u pacientů se srdečním selháním trpí. Léky ulevují zatíženému srdci a zlepšují jeho metabolismus,“ vysvětluje Filip Málek.
