Hlavní obsah

Cash Only: Šmejc varuje před Čínou a světový obchod se drolí

Foto: Shutterstock.com

Čínská vláda navrhuje masivní reformy fiskálního systému, které mají zmírnit vnitřní předlužení.

Nedávno mě zaujalo, s jakou razancí varoval miliardář Jiří Šmejc před podnikáním v Číně. „Myslím, že riziko je extrémní. Já bych to nedoporučoval,“ uvedl jinak uměřený byznysový matador na konferenci Shifts.

Článek

Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém redaktoři SZ Byznys každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.

Šmejc v Asii dlouhodobě působil se splátkovou firmou Home Credit, kterou v Rusku i Číně budovali ještě s Petrem Kellnerem. Pro Evropany v Číně podle něho nedává smysl podnikat. Jako hlavní důvod uvedl nacionalismus, který vzrostl zejména po covidu. „My jako evropští investoři jsme mnohem méně vítáni než před deseti či patnácti lety,“ konstatoval miliardář, jehož skupina už všechny své asijské aktivity včetně operací v Číně prodala.

Jeho varování ilustruje obecnější trend, který bude mít dalekosáhlé důsledky i pro Česko. V důsledku obchodní celní války mezi USA a Čínou západní firmy masivně přesouvají výrobu z Číny do Vietnamu a dalších jihoasijských zemí, protože jsou přesvědčeny, že hluboká animozita mezi USA a Čínou potrvá dlouho.

Zatímco ve svém prvním funkčním období Trump nutil firmy stahovat se z Číny a hodně byznysu se přesunulo právě do Vietnamu, nyní před Trumpem není úniku, jelikož vysoká cla nastavil vůči celému světu. Cílem je přesunout výrobu zpět do USA, třebaže za cenu vyšších nákladů a koncových cen pro zákazníky.

Čínská krize

Letos v srpnu zavedená Trumpova cla už způsobila propad dovozu zboží a služeb do USA. Podle čerstvých dat zveřejněných v listopadu klesl dovoz o 5,1 procenta na 340,4 miliardy dolarů. Efektivní celní sazba USA se vyšplhala na více než 18 procent, což je podle Budget Lab na Yale University nejvyšší úroveň od roku 1934.

Americké firmy omezily nákupy zahraničních strojů, surovin či telekomunikačního vybavení. Zhruba polovinu propadu dovozu způsobil pokles nákupů zlata, které investoři předchozí měsíc hromadně nakupovali jako bezpečný přístav.

Dopad cel dosud výrazně mírnilo předzásobení. Americké společnosti mohly měsíce odkládat zvyšování cen, protože měly zásoby nakoupené levněji. Postupně ale začaly ceny zvedat. Mělo to důsledky pro Trumpovu popularitu. Americký prezident ve volební kampani sliboval, že pro průměrné americké rodiny udrží nízké náklady. V listopadu nicméně demokraté vyhráli volby na post guvernérů států New Jersey a Virginie a starosty města New York, zejména díky obavám z životních nákladů.

Foto: Seznam Zprávy

Americké firmy omezily nákupy zahraničních strojů, surovin či telekomunikačního vybavení.

Nižší vývoz do USA se týká především Číny, která se však pomocí subvencí snaží svůj vývoz udržet a směřovat například do Evropy.

Export tvoří důležitou součást příjmů čínského státu. Největší rival Ameriky se totiž sám potýká s vnitřními problémy, hlavně „nedostatečnou efektivní poptávkou“ obyvatelstva. Číňané jsou stále relativně chudí a spoří i kvůli problémovému důchodovému systému.

Čínská vláda proto v novém patnáctiletém plánu navrhuje masivní reformy fiskálního systému, které mají zmírnit vnitřní předlužení.

Podle prominentního ekonoma Yuekai Securities Luo Č'-chenga, který se účastnil hospodářských sympozií premiéra Li Čchianga, bude vláda klást větší důraz na využívání rozpočtu k řízení ekonomiky.

Plán zahrnuje posílení centrálního rozpočtu a přesun části dluhových povinností místních vlád na centrální úroveň. Současně počítá s posilováním přímých daní, například daně z nemovitostí.

Regionální vlády se v Číně potýkají s obrovskými dluhy a skrytými závazky. Na investice, které táhnou čínskou ekonomiku, si napůjčovaly obrovské sumy. Nyní mají problémy se splácením, protože vysychají jejich příjmy z prodeje pozemků firmám a kvůli klesajícím cenám mají problémy i developeři. Čína má pořád problém transformovat svůj ekonomický model od masivních dluhových investic směrem k technologiím a spotřebě.

Česko ve zbrani

Svět se tak fragmentuje do soupeřících bloků, které svírají Evropu. Pro exportně orientované ekonomiky jako Česko nebo Německo to představuje podstatný problém. Nedávno navštívil Česko prezident německého ekonomického institutu ZEW Achim Wambach, který varoval před přílišnou závislostí na automobilovém průmyslu a volal po sázce na pokročilé technologie.

I Wambach však věří, že německý „autoland“ může přežít levnou a kvalitní čínskou konkurenci, když prostě přesměruje produkci do třetích zemí. „Pokud si uvědomíte, že světová ekonomika roste o tři procenta ročně, tak rozvíjející se ekonomiky jsou v nižších fázích rozvoje, kdy nejprve máte kolo, pak motorku a nakonec auto. V určitém okamžiku se tito lidé vrhnou na auta. Po celém světě uvidíme mnohem více aut,“ uvedl na své přednášce na CERGE-EI.

Při prokazatelně vyšších nákladech na produkci však budou mít Německo i Česko stále konkurenční problém. Auta vyrobená v Evropě budou dražší. Jediná cesta je prodávat výrobky s vyšší přidanou hodnotou, což v případě německých aut může fungovat, ale značka „Czech Made“ zatím moc silná není.

V Česku sice vznikají silná odvětví nové ekonomiky jako herní průmysl či sofistikované IT služby, ale hlavní je pořád zpracovatelský průmysl, v poslední době hlavně ten zbrojní, který má plné zakázkové knihy na roky dopředu. Možná že právě zbrojaři či jaderné strojírenství v souvislostí s dostavbou Dukovan budou pro Česko znamenat technologický skok dopředu.

Zajímají vás akciové trhy, energetika nebo plány českých podnikatelů? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.

Doporučované