Hlavní obsah

Kde je Su Ťij, ptá se svět. Armáda vyhlásila výjimečný stav na rok

Foto: Profimedia.cz

Armáda vyhlásila nouzový stav, který má trvat rok.

Reklama

2. 2. 19:37

Po pondělním vojenském převratu v Barmě armáda pravděpodobně zcela převzala moc v zemi. Vojáci stále zadržují premiérku, prezidenta a další politiky. Situace se v asijské zemi podle zahraničních médií neuklidňuje.

Článek

Den po vojenském převratu v asijské Barmě převzala armáda pravděpodobně moc v zemi. Současně stále vojáci zadržují šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij. Není přitom jasné, kde přesně se nachází. Armáda také vyhlásila výjimečný stav, který má trvat rok.

Sankce z Ameriky i Evropské unie

Převrat v Barmě odsuzují světoví lídři. Americký prezident Joe Biden zemi pohrozil sankcemi. Současně vyzval vlády, aby vyvinuly na armádu tlak. K Bidenovi se přidala i Evropská unie, která ve společném prohlášení sedmadvacítky uvedla, že nasadí veškeré prostředky, aby v zemi zajistila vítězství demokracie.

Barmská armáda však tvrdí, že její akce je v souladu s ústavou. Na zahraniční kritiku nijak výrazně nereagovala. Podle serveru The Guardian vypadal v úterý život v ulicích pětimilionového města Rangún zcela běžně.

Stále není potvrzeno, kde se nachází premiérka země Do Aun Schan Su Ťij. Podle facebookového příspěvku, který však není ověřený, je předsedkyně vlády držena ve svém oficiálním sídle. V prohlášení, které na Facebooku publikovala politička May Win Myin ze strany Národní liga pro demokracii, stojí, že vedení strany vyzvalo armádu, aby ji co nejdříve propustila.

Prohlášení rovněž apeluje na armádu, aby uznala výsledky listopadových voleb. Ty právě vedly k pondělnímu puči.

Stovky politiků zůstávají podle agentury AP uzavřeny ve svých státních ubytovnách v hlavním městě Neipyijtu. Nejmenovaný zákonodárce uvedl pro agenturu AP, že se na místě nachází zhruba dalších čtyři sta lidí, kteří spolu mohou komunikovat. Se svými volebními obvody mohou jen telefonovat. Nemohou však komplex opustit. Dodal, že se uvnitř nachází policie a venku armáda.

„Od Barmy nic dobrého nečekáme.“

Generální tajemník OSN António Guterres o převratu prohlásil, že se jedná o „vážný zásah do demokratických reforem“. Puč přišel dekádu poté, co země začala přechod z režimu přímé armádní vlády.

Trenérka aerobiku na instruktážním videu náhodou zachytila vojenský převrat.

I když se zdály v úterý ulice Rangúnu klidné, mnoho místních bylo podle zahraničních médií znepokojeno. „Armáda nám vládla již padesát let. Stálo nás tolik sil získat demokracii a to je teď pryč. Jen tak, přes noc,“ uvedla pro The Guardian učitelka jménem Khin. „Už od této země nečekáme nic dobrého.“

„Armáda nemá ani hrstku empatie. Jsou schopni zabíjet civilisty jen pro své sobecké zájmy,“ dodala s tím, že armádu dříve jen neměla ráda. „Teď jsem z nich zcela znechucená. Je to parta nestvůr.“

Devětašedesátiletý podnikatel Myae utekl v roce 1988 do Thajska. V té době Barma procházela sérií prodemokratických povstání. Podle vlastních slov je ve stavu odmítání. „Chci naši vládu zpět. Buď se tak stane, nebo zasáhnou jiné země,“ uvedl. „Sledujeme to a doufáme. Není to konec. Dějiny se stále opakují,“ dodal.

Barma

- Myanmar (do roku 1989 Barma) je země v jihovýchodní Asii;

- sousedí s Bangladéšem, Indií, Čínou, Laosem a Thajskem;

- populace se odhaduje na 55 milionů;

- hlavním městem je Neipyijto, dříve to bylo město Rangún;

- od roku 1962 do roku 2011 v zemi vládla vojenská vláda;

- země je prezidentskou republikou, která vznikla v roce 1948 po získání nezávislosti na Velké Británii;

- prezidentem byl od roku 2018 do puče Win Myin;

- předsedkyní vlády byla do převratu držitelka Nobelovy ceny za mír Aun Schan Su Ťij. Na ocenění ji v roce 1991 navrhl Václav Havel.

Rada bezpečnosti OSN byla již v minulosti terčem kritiky za nedostatečný zásah v Barmě. Například v roce 2017 kvůli nepokojům vyvolaným armádou bylo 700 tisíc příslušníků menšiny Rohingů nuceno opustit zemi a utéct do Bangladéše. Ti jsou stále v utečeneckých táborech.

OSN se obává, že současná situace opět Rohingy ohrozí. Podle mluvčího OSN Stephana Dujarrica je stále v Arakanském státě (stát v Barmě) kolem 600 tisíc příslušníků tohoto etnika, z toho na 120 tisíc je v utečeneckém táboře. „Nemohou se svobodně pohybovat, nemají přístup k zdravotní péči a ke vzdělávání,“ uvedl.

Barmu dlouhodobě před tlakem OSN chrání uvnitř bezpečnostní rady Rusko a Čína.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené