Hlavní obsah

Vrací se Barma k diktatuře? Rozhodne postoj Číny, míní expert

Převrat v Barmě. (Video: AP)

 

Reklama

1. 2. 16:33

Pětapadesátimilionové zemi na jihu Asie hrozí návrat k vojenské diktatuře, která tam panovala před nástupem premiérky Aun Schan Su Ťij. Armáda, která si uchovala značný podíl na moci, nositelku Nobelovy ceny míru uvěznila.

Článek

Jakmile skončí roční období výjimečného stavu, uskuteční se svobodné volby a my předáme moc jejich vítězi. Tolik z facebookového prohlášení barmské armády, která v pondělí ráno provedla vojenský puč. Premiérka Aun Schan Su Ťij, stejně jako někteří další představitelé vládnoucí Národní ligy pro demokracii (NLD), skončili ve vězení.

„I když NLD vládla Barmě od roku 2015 a v listopadu s velkým náskokem vyhrála další parlamentní volby, armáda si stále uchovala své silné postavení a hlavní problémy přetrvaly,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Miroslav Nožina z Ústavu mezinárodních vztahů, který se Barmou dlouhodobě zabývá.

„I poté, co se ujala vlády Národní liga pro demokracii, si vojensko-ekonomický blok uchoval své pozice. Podle ústavy mu náleží 25 procent křesel v parlamentu a má silová ministerstva – resorty obrany, vnitra a ministerstvo pro pohraniční záležitosti, stejně jako většinu v Bezpečnostní radě státu.“

Barmská armáda sice nemá podporu nějaké konkrétní části společnosti nebo od nějakého etnika, je na ni ale napojeno mnoho Barmánců. „Armáda je početná, má své příznivce. Je to celý blok, na který je navázána spousta podnikatelů. Ještě před předáním moci provedla armáda skrytou a velmi bouřlivou privatizaci a do rukou armády a jejích stoupenců se dostala velká část barmské ekonomiky,“ vysvětluje Nožina, jenž v zemi prováděl terénní výzkumy.

Zatímco pondělní puč provedla armáda, na volební podvody, které se staly záminkou k němu, upozornila Strana svazové soudržnosti a rozvoje. Tedy partaj kandidující s podporou armády, jež utrpěla v listopadových volbách těžké ztráty. Armáda a s ní spříznění politici přitom takový vývoj neočekávali – po pěti letech vlády NLD si naopak mysleli, že vláda ztratí důvěru voličů. Opak byl ale pravdou a strana premiérky Su Ťij vyhrála volby s 83 procenty hlasů.

+5

Západ puč odsuzuje, Čína vyčkává

Ve chvíli, kdy začalo být jasné, že strana Su Ťij bude mít v parlamentu jasnou většinu a na armádu bude vyvíjet větší tlak směrem k demokratizaci země, se začalo schylovat k převratu. Ještě 29. ledna vznesla proarmádní strana stížnost na volby k Nejvyššímu soudu a armáda tvrdila, že bude postupovat podle zákona. Nakonec ale bylo vše jinak a puč provedli vojáci těsně před prvním zasedáním parlamentu, které se mělo uskutečnit v tomto týdnu.

Foto: Profimedia.cz

Barmští stoupenci Su Ťij demonstrují na její podporu v thajském Bangkoku.

Vojenský puč vyvolal ve světě vesměs odmítavé reakce: „Spojené státy stojí za lidmi Barmy v jejich aspiracích na demokracii, svobodu, mír a rozvoj,“ napsal nový šéf americké diplomacie Anthony Blinken s použitím dřívějšího jména země Myanmar. O „znepokojení“ se píše v prohlášení Bílého domu.

Podobné hlasy zaznívají i z Evropy. „Odsuzuji převrat a nezákonné věznění civilistů, včetně Aun Schan Su Ťij, v Myanmaru. Hlas lidu musí být respektován a civilní vůdci propuštěni,“ napsal na Twitteru britský premiér Boris Johnson.

Podle Miroslava Nožiny ale bude rozhodovat postoj jiné mocnosti, Číny: „V Barmě je klíčová pozice Číny, intervence EU a USA se budou míjet účinkem. Čína se bude vyjadřovat opatrně,“ soudí etnolog. Jeho slova později potvrdilo čínské ministerstvo zahraničí, které napsalo, že zkoumá situaci, a zdůraznilo přátelské vztahy mezi oběma zeměmi s tím, že doufá, že všechny strany v zemi zajistí podle ústavy „politickou a sociální stabilitu“.

Krátce po listopadových volbách se přitom vedení barmské armády sešlo s vysokými čínskými diplomaty. Čína má v Barmě své zájmy, především v oblasti těžby ropy a plynu. Ostré odsouzení puče ze strany Číny se tedy příliš očekávat nedá.

Od zbytku světa ale Nožina očekává sankce, které by měly dostat barmskou juntu do mezinárodní izolace. Vojáci budou zřejmě argumentovat ústavou: „V ústavě mají článek, podle něhož můžou puč ospravedlnit – armáda má vymezené právo převzít moc v případě narušení bezpečnosti a integrity barmského svazu. Budou se tvářit, že učinili ústavní krok,“ říká český znalec. Pokud prý armáda neučiní nějaký vstřícný krok, očekává vyostření situace – vojáci se svým pučem postavili proti velké většině veřejnosti, která ve volbách podpořila premiérčinu stranu.

Problém s Rohingy odhalil slabost Su Ťij

Sama Aun Schan Su Ťij, nositelka Nobelovy ceny míru, se ve vlasti stále těší obrovské popularitě, a to navzdory zahraničním obviněním, že jen přihlížela genocidě páchané na muslimském etniku Rohingů. Podle Nožiny ale právě krize s Rohingy ukázala na autonomní postavení barmské armády a naopak slabou pozici premiérky: „Když došlo ke krizi, měla by zasáhnout Bezpečnostní rada státu, kterou svolává prezident, jenž je stoupencem Su Ťij. On ji ale za celou dobu nesvolal, protože v ní má většinu armáda,“ vysvětluje.

Su Ťij se podle něj snažila vyřešit situaci Rohingů ještě předtím, než problém nastal. „Zorganizovala mezinárodní komisi, v jejímž čele stál Kofi Annan, bývalý generální tajemník OSN. Komise přinesla řadu doporučení, jak problém řešit. Den poté, kdy s nimi přišla, ale propukla krize a celý proces už šel mimo ně,“ říká s tím, že potom už Su Ťij vystupovala politicky. Nechtěla příliš napadat armádu, protože by tím zničila celý demokratizační proces. Popularitu jí pak získal odjezd do Haagu, kde před soudem hájila svoji zemi z obvinění z genocidy.

Její pozice byla ale v této věci velmi slabá: „Doma musí čelit i silným protimuslimským náladám, a to i ve vlastní straně. Napětí vůči islámským skupinám včetně Rohingů je dnes v Barmě velmi silné. Panuje tam silná xenofobie,“ uzavírá Nožina s tím, že země se nyní nejspíš vrací k režimu vojenské diktatury. Jak by mohly být volby konané pod patronací armády demokratické, si představit nedokáže.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované