Hlavní obsah

Obviněn je muž, kvůli němuž se policie zajímá o exministra Chovance. Třikrát selhal na detektoru lži

Zdeněk Blahut odešel z vedení Úřadu pro zahraniční styky a informace v lednu loňského roku.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Policisté vyšetřují nákup odposlouchávacích zařízení za 250 milionů korun. Kdo je obviněný Zdeněk Blahut, bývalý člen vedení rozvědky?

Článek

Býval detektivem bojujícím proti mafiím a také zbraňovým expertem policie. A nakonec to Zdeněk Blahut dotáhl až na důležitého náměstka zahraniční rozvědky. Instituce, o jejíž činnosti nemá většina Čechů potuchy.

Zjednodušeně je to tajná služba, která pro Česko sbírá strategické informace ze zahraničí – například o terorismu nebo důležitých ekonomických tématech.

Blahuta v pátek obvinili detektivové z podvodu, podle týdeníku Respekt před tím několik měsíců vyšetřovali případ, do kterého se měl jedenapadesátiletý Blahut zaplést ještě jako náměstek Úřadu pro zahraniční styky a informace. Tak se zahraniční rozvědka oficiálně jmenuje.

Což z případu dělá jeden z největších skandálů tajných služeb.

Blahut se údajně zapojil do obchodu, při němž z rozpočtu tajné služby zmizelo čtvrt miliardy korun. Rozvědka měla nakoupit několik přístrojů Agáta – mobilních zařízení, díky nimž je možné odkudkoli tajně odposlouchávat telefony. Třeba i na ulici nebo v přírodě. Stačí být nablízku telefonujícímu.

Agáty měly být podle Respektu připravené k využití do Egypta v rámci protiteroristických opatření. Jenže tam zřejmě nedorazily a peníze zmizely.

29 otázek, detektor se třikrát ozval

Blahut si po odchodu ze služby založil detektivní kancelář. V roce 2014 se pak stal už zmíněným náměstkem civilní rozvědky. Jakým přesným postupem se do funkce dostal, je dodnes neznámé – ostatně i právě proto, že jde o tajnou službu. Podle některých zdrojů měl blízko k tehdejšímu ministru vnitra Milanu Chovancovi z ČSSD.

Mezi Chovancem a šéfem ANO Andrejem Babišem panovalo vždycky velké napětí. A to eskalovalo, když unikly na veřejnost nahrávky Babišových rozhovorů s novinářem Markem Přibilem.

Babiš, tehdy ministr financí, byl přesvědčený, že za twitterovým účtem, kde se nahrávky a další pro Babiše nepříjemné informace objevily, stojí Blahut. Nikdy ale nezveřejnil žádné důkazy.

Když pak Vrchní státní zastupitelství v Praze začalo naplno prověřovat podezření z podvodů v rozvědce, Blahut rezignoval. Bylo to loni v lednu, nedlouho poté, co navíc Seznam zveřejnil, že Blahut v jiné kauze neprošel detektorem lži.

Jistý podnikatel řešil obchodní spor s Českou poštou za víc než 20 milionů. Tvrdil, že si od něj státní podnik objednal zboží, ale pak ho neodebral. A přišel také s tím, že ho tehdy nakontaktoval Blahut a nabídl mu, že peníze vymůže. Ovšem za provizi čtyř milionů. To vše stále jako vysoký příslušník tajné služby. Blahut to tehdy jednoznačně popřel.

V rámci pozdějšího vyšetřování na detektoru lži dostal 29 otázek a na tři, které se týkaly možného úplatku, neodpověděl podle techniky pravdivě.

V roce 2018 skončil kromě Blahuta v civilní rozvědce také její ředitel Jiří Šašek. „Důvodem je vyšetřování závažné trestné činnosti,“ prohlásil tehdy i ministr obrany Lubomír Metnar s odkazem na – v médiích už zveřejněné – informace o možném podvodu.

Na druhou stranu: zakázky i vyšetřování trestných činů v rámci tajných služeb jsou vždycky vedené v utajovaném režimu. Není tak téměř možné získat ověřené informace o pozadí nákupů nebo o tom, s jakými důkazy vyšetřovatelé pracují.

„Bez hněvu a zaujatosti“

Civilní rozvědka si – stejně jako všechny tajné služby – zakládá na naprosté loajalitě svých příslušníků. Nesmí na ně padnout ani náznak podezření z něčeho podezřelého, nebo dokonce nezákonného. Rozvědka má ve znaku motto „sine ira et studio“, tedy „bez hněvu a zaujatosti“, což odkazuje na její profesionalitu.

Jako o každé tajné službě je také o Úřadu pro zahraniční styky a informace, který sídlí ve velké budově v pražských Kobylisích, slyšet jen výjimečně. A navíc málokdy jsou informace o jejím zapojení ověřené.

Když službě šéfoval Karel Randák, osobně si dojel do Švýcarska pro podnikatele Tomáše Pitra, který nechtěl přijet k soudu kvůli daňovým podvodům. Služba se podílela také na osvobození českých novinářů unesených v Iráku. Podle některých informací sehrála rozvědka důležitou roli rovněž v případu dvou mladých turistek, které dva roky věznili únosci v Pákistánu.

Neúspěšné zatím byly pokusy rozvědky o nalezení Čecha, kterého před čtyřmi lety unesli islamisté v Libyi.

Reklama

Související témata:

Doporučované