Hlavní obsah

Klimatická změna decimuje stěhovavé ptáky. Honbou za potravou se upracují

Klimatická změna působí i na zvířata. Zatímco ptáci se jí nezvládají dostatečně rychle přizpůsobit, hlodavci z ní těží. (Video: Seznam.cz)

10. 8. 2019 8:28

Teplejší jara budí dříve hlodavce, kteří vyberou ptačí hnízda.

Článek

Drobní hlodavci se klimatické změně přizpůsobují, a dokonce z ní i těží, pro migrující ptáky je zvyšování průměrné teploty pohromou. Rychlý nástup jara je připraví o potravu, opeřenci vyvedou méně mláďat a méně se jich vrátí na hnízdiště. Nejohroženější jsou migrující ptáci, vyplývá z nové analýzy.

Mezinárodní tým 64 vědců v uplynulých dvou letech analyzoval přes 10 tisíc vědeckých prací, které se týkaly zvířat a také zmiňovaly klimatickou změnu. Výsledkem je studie, jejíž závěry vědci před nedávnem zveřejnili. Přišli na to, že klimatická změna je mnohem rychlejší než schopnost velkého množství živočichů se jí přizpůsobit. Pokud se postup změn nezpomalí, pro řadu živočišných druhů to může mít fatální následky.

Nejdůkladněji je zpracován vliv klimatické změny na ptáky, a to především z toho důvodu, že opeřenci patří obecně mezi nejoblíbenější živočichy, a tedy i počet vědeckých prací, které se jim věnují, je vyšší.

Ornitologii se věnuje i zoolog Univerzity Palackého v Olomouci Peter Adamík, který byl jediným českým zástupcem v mezinárodním výzkumném týmu. Do studie se zapojil se svými daty, které spolu s kolegy sbírá v Nízkém Jeseníku na Olomoucku. Tradici pozorování tam už v 70. letech založil amatérský ornitolog Miroslav Král. I díky jeho datům mohli výzkumníci popsat, že změna klimatu dopadá i na ptáky, kteří do tohoto regionu každoročně přilétají hnízdit.

„Dopad je nejčastěji takový, že rodiče mají snížené přežívání, protože mají problém sehnat dostatek potravy, jakoby se upracují. Častokrát vyvádějí méně mláďat a třetí věc je, že bývá častokrát nižší návratnost jedinců na jejich hnízdiště. V dlouhodobém kontextu jdou dolů počty ptáků v populaci. Příkladem je lejsek černohlavý. Je to drobný dvanáctigramový ptáček, který k nám přilétá hnízdit z Afriky. Na tomto druhu se krásně ukázalo, že i když on přilétne dřív, než bývalo obvyklé, není to dostatečně včas vzhledem ke změně potravní nabídky,“ popisuje Adamík.

Lejsek je, stejně jako další hmyzožraví ptáci, na jaře závislý na píďalkách. Jenže píďalky svým vývojem reagují na vlastní potravinové zdroje. „Čím máme na jaře teplejší počasí, tím dřív se olisťují dřeviny, a tím dřívější je nástup píďalek. Takže lejsci teď hnízdí v době, kdy už je vrchol nabídky píďalek pryč. V důsledku toho mají ti rodiče obrazně větší problém uživit mláďata, doslova se upracují, a v důsledku toho populace místy vyhynou a poklesávají,“ říká zoolog a dodává, že lejsek černohlavý v uplynulých letech úplně zmizel i z jím pozorovaných lokalit.

Faktorů, které život těchto migrujících ptáků ovlivňují, je celá řada. Není proto možné, že by jednoduše začali do střední Evropy přilétat mnohem dříve, než byli celá staletí zvyklí. „Zimují 5 až 6 tisíc kilometrů daleko a dokázat propojit a načasovat všechny věci v ročním cyklu zvířete je strašně složité. Nějakým způsobem se mění klima u nás, nějak ve Středozemí, nějak v subsaharské Africe, je to hodně věcí, které do toho zasahují. Pro dálkové migranty je hrozně těžké do toho všeho nějak zasadit svůj život tak, aby jim to vyhovovalo. Oni už těžko mohou posunout svůj odlet třeba do března. Jako hmyzožravci jsou citliví na změny počasí. Kdyby přiletěli brzy a zastihla je nějaká chladná fronta, dojde k jejich masivnímu úhynu,“ vysvětluje Adamík.

Když drobní ptáci tato všechna úskalí překonají a také seženou dostatek potravy, útrapy pro ně ještě nekončí. Změna klimatu jim totiž do cesty staví nové konkurenty a predátory, kteří se naopak změnám přizpůsobili velmi dobře.

Jako příklad uvádí Adamík plcha velkého. Když drobného hlodavce s nápadně velkýma očima a dlouhým ocasem vytáhne z jeho hnízda, nevypadá vůbec nebezpečně. Noční živočich jen naštvaně píská, že ho někdo vyrušil ze spánku a jakmile ho zoolog pustí, s ohromnou rychlostí se zahrabe zpět pod suché listí do hnízdní budky. Pro ptáky a jejich hnízda však znamená pohromu.

„Pták přiletí z Afriky a celou snůšku mláďat mu za jednu noc sežere nějaký plch, který se právě probudil,“ říká zoolog a dodává, že v minulosti se plch s migrujícími ptáky vlastně míjeli, protože v době hnízdění ještě hlodavec spal hlubokým zimním spánkem. Jenže oteplující se klima plchy budí dřív. „Před 30 lety se probouzeli až koncem června a teď, když je velmi teplé jaro, je to masově už v průběhu května. Pro plchy je to v tomto ohledu dobré, protože si mohou užít více aktivní sezóny, pro ptáky je to naopak velmi zlé,“ říká.

Další vývoj a vliv na živočišné druhy si Peter Adamík jako vědec netroufá odhadovat, protože na celou problematiku podle něj působí mnohem více vlivů než jen zvyšování průměrné teploty. „Vidíme nějaké trendy minulosti a celá řada dálkových migrantů poklesává. Nejsilnější je to u druhů v zemědělské krajině a tam nedokážeme říct, do jaké míry do toho zasahují ještě i změny v zemědělství, protože klimatická změna a změny v krajině jsou spolu dost často propojené a oddělit je je nadlidský úkol. Klimatické změny probíhaly i v minulosti, to vidíme i na fosilním záznamu. Vždy docházelo k vyhynutí a nepřizpůsobení druhů. Nyní ale netušíme, jak to bude do budoucna, protože jestli klimatická změna bude zrychlovat, bude to pro některé druhy zlé, pokud by se to zmírnilo, měly by čas trochu vydechnout a přizpůsobit se.“

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené