Hlavní obsah

Koho saúdsko-ruská ropná válka zabolí nejvíc? Americké těžaře

Foto: public domain

Nejvíce by mohli doplatit na cenovou válku američtí těžaři.

Reklama

Všichni proti všem. Tak jsou aktuálně rozdělené role při dodávkách ropy. Rusové se nechtěli dohodnout na utahování kohoutů, Saúdové je nyní trestají tím, že kohouty naopak otevřeli naplno a srazili cenu o třicet procent. A nejvíc to bude bolet americké těžaře, kteří těží dráž než Saúdové a Rusové. Pokud se ceny nevrátí nad 50 dolarů, bude mít řada z nich problém přežít.

Článek

Jednání ropného kartelu OPEC s Ruskem vždycky představovalo pro obě strany delikátní proces – oťukávání, tajné rozhovory, po nich oznámení dohody, pak zase obviňování z nedodržení slova… A pak zase od začátku. Události minulých týdnů se však od zažitého příběhu hodně odchýlily – Saúdové a Rusové se více než nepohodli a cena ropy se propadla o 30 procent.

A aby toho nebylo málo, tak ještě kvůli dopadům koronaviru klesá po černém zlatu poptávka.

A válka může začít

„Hlavním důvodem, proč nedošlo k dohodě zemí uskupení OPEC s Ruskem, je skutečnost, že v případě dalšího omezování ropné produkce by Rusko ztrácelo svůj podíl na trhu s ropou. Navrhovaná dohoda by znamenala, že země stojící mimo uskupení OPEC by musely snížit produkci o přibližně 500 000 barelů denně – Rusko by tak bylo postiženo nejvíce, jelikož je největším producentem, kterého se dohoda měla týkat,“ komentoval pro Seznam Zprávy analytik společnosti Colosseum Tomáš Turna.

Saúdská Arábie se podle zdrojů agentury Reuters chystá zvýšit produkci nad 10 milionů barelů ropy za den, a chce tak donutit Rusko zasednout znovu k jednacímu stolu. Celá situace by paradoxně nemusela mít největší dopady na Rusko, ale na břidlicové těžaře ze Spojených států.

Doplatí i USA

Za méně než dvě dekády dokázal břidlicový způsob těžby přeměnit Spojené státy z jednoho z největších dovozců na jednoho z největších vývozců černého zlata. OPEC se v roce 2014 neúspěšně pokusil zastavit přísun ropy z břidlic tím, že vrhl na trh miliony barelů své levnější ropy a tím chtěl americké ropaře vymazat z mapy.

„Saúdská Arábie nevyhlásila cenovou válku jen Rusku, ale také americkým těžařům břidličné ropy – ti se v současnosti nacházejí ve velmi obtížné pozici, jelikož těžební náklady jsou výrazně vyšší, než jaké má Saúdská Arábie. Produkce amerických těžařů je zároveň na historických maximech a nabídka ropy výrazně převyšuje poptávku. Je velmi obtížně předpovídat, zda těžaři břidličné ropy ustojí aktuální ceny – můžeme však očekávat, že nejvíce pod tlakem budou právě oni,“ pokračoval Tomáš Turna.

Foto: SZ

Cena ropy Brent

Zatímco Saúdové i Rusové těží konvenčně a vlastně docela levně, Američané pro těžbu z břidličných vrstev zvanou frakování potřebují za barel výrazně víc peněz, aby se jim vyplatila. A přesně do této pasti nyní po rozkolu OPECu a Ruska zase Američané spadli.

Ale vymýtání americké ropy z trhu však v rozpočtu nepříjemně pocítili i samotní Saúdové, o Rusech ani nemluvě. Proto se po necelých dvou letech šejkové a ruský medvěd zase objali a v roce 2016 snížili těžbu, aby jejich rozpočty nevykrvácely. Dřív nebo později se do této fáze zase dostaneme.

Než k tomu však dojde, může se cena barelu pohybovat kolem 30 dolarů – tedy na stejné úrovni jako v roce 2016. Jenže zde do hry promluví i velká neznámá v podobě koronaviru. „Je to poprvé, co si dokážu vzpomenout, kdy byl obrovský nadbytek zásob a poptávkový šok najednou,“ řekl pro Bloomberg Ed Morse, šéf výzkumu komodit ve společnosti Citigroup. Podle jeho odhadů by mohla cena za barel spadnout dokonce až na 20 dolarů.

Benzin zřejmě nezlevní

Cenová válka bude mít nejspíše i jednu nečekanou oběť. Evropské snahy o první bezuhlíkový kontinent se budou muset utkat s extrémně nízkými cenami ropy, která se tak stává ještě lákavější ve srovnání s obnovitelnými zdroji, než byla před tímto propadem.

Ani cena benzinu u konečného zákazníka by se nemusela příliš hýbat. „V blízkém horizontu se tak dá očekávat, že cena pohonných hmot se nebude výrazně měnit – průměrná cena Naturalu 95 by se měla pohybovat okolo úrovně 31 Kč a cena nafty by pak měla mírně poklesnout, a to až k hranici 30 korun za litr, jelikož se rovněž projeví končící zima, která je tradičně spojena s vyšší poptávkou po naftě,“ řekl Tomáš Turna.

Cenu pohonných hmot totiž neurčuje jen hodnota barelu surové ropy, z velké části ji tvoří daně – v Česku z více než 50 procent. „Zároveň musíme brát v potaz, že společnosti provozující čerpací stanice disponují uzavřenými kontrakty za cenu stanovenou v minulosti a zároveň zásobami, které budou za tuto cenu na trh uvolňovány,“ vysvětluje dále Turna.

Reklama

Doporučované