Hlavní obsah

Komentář: Bílý muž na všechno nestačí. Proč Trump ztrácí na Bidena

Michal Sirový
Ekonom, profesionální volební sázkař
Foto: Profimedia.cz

Trumpovi příznivci na volebním mítinku v Tulse v Oklahomě, červen 2020.

Reklama

1. 7. 15:00

Trumpovu voličskou baštu představují běloši bez vysokoškolského vzdělání. I jejich podporu ale začíná postupně ztrácet.

Článek

Dotáhli ho do Bílého domu. A bez jejich velké podpory svůj post na podzim neobhájí. Ano, Donald Trump se bude i letos spoléhat zejména na podporu bělochů s nižším vzděláním – v roce 2016 tvořili téměř polovinu všech voličů a současný prezident získal hlas od 64 % z nich. Hillary Clintonová jen 28 % a i kvůli tomuto propastnému rozdílu prohrála. Proč Trumpa volili a proč ho ve velké míře plánují podpořit i letos?

Zní to jako klišé, ale jednou z hlavních příčin byl strach. Strach z měnícího se světa, který rozebírá například analýza časopisu The Atlantic. Dříve dominantní skupina bělochů se v posledních letech začala cítit ohrožená a Donald Trump jim nabídl řešení – staré dobré časy. Ty se totiž skrývají v jeho dnes už tak známém sloganu: „Make America Great Again!“

Bělošská nižší a střední pracující třída zkrátka našla v Trumpovi prezidenta, o kterém se domnívala, že se jí zastane.

A který třeba dokáže zastavit přesun výroby do zahraničí a zachrání tak pracovní místa v průmyslových oblastech. Ekonomická autorita současného prezidenta dokázala ustát i pandemii a bezprecedentní hospodářský pokles. V otázce obnovy ekonomiky má dle průzkumu YouGov větší podporu než jeho protivník Joe Biden.

Jenže ani důvěra v ekonomickou politiku Donalda Trumpa nezabránila odlivu velké části bělošské pracující třídy k Bidenovi. Zatímco Clintonovou porazil u této voličské skupiny o 36 procentních bodů, Biden na něj ztrácí „pouhých“ dvacet.

Prakticky ve všech dalších sociodemografických skupinách ale Trump s Bidenem podle průzkumů prohrává. A v některých i drtivě.

Důležité mikroskopické změny

Demokratický kandidát vede nad Trumpem o tolik, že současného prezidenta poráží i u jindy typicky republikánských voličů – například u starších lidí. Tradičně ve Spojených státech platí, že čím je člověk mladší, tím spíš volí demokraty. A čím je starší, tím spíš hlasuje pro republikány. Přesně tak tomu bylo v roce 2016 – Trump vyhrál u starších a Clintonová u mladších.

Letos ale zatím vede ve všech věkových skupinách Joe Biden. U nejmladších ročníků má drtivou převahu, přibližně o 30 procentních bodů. U voličů nad 65 let je vepředu těsně o jedno až dvě procenta. Pokud by Biden toto vedení udržel i ve volbách, bude prvním demokratickým kandidátem od Ala Gorea, který u seniorů vyhraje. Nepodařilo se to ani Baracku Obamovi.

Biden se ale může spolehnout i na tradiční demokratické voliče. Podle několika průzkumů by teď získal přibližně 85 % černošských hlasů – kdežto Trump jen necelou desetinu. Je ale třeba zdůraznit, že černoši tvoří jen 11 % všech hlasů. Biden ale vede i u latinos, o 40 procentních bodů. Ti ale také představují jen každý desátý odevzdaný hlas. Zajímavostí je, že současné rasové nepokoje s voličskou podporou menšin zřejmě vůbec nepohnuly. Oba prezidentští kandidáti mají u menšin téměř totožnou podporu, jakou měli už před smrtí George Floyda.

Vůbec nejpřekvapivější je tak Bidenův úspěch u bělochů. Již zmíněnou dvacetiprocentní ztrátu od bělochů bez vysokoškolského vzdělání si Biden vynahradil u těch vzdělanějších. Vede u nich o drtivých 28 procentních bodů. U bělochů tak vypadá prezidentská volba na remízu. Oproti roku 2016 je to ale velký zisk pro demokraty. Clintonová prohrála s Trumpem u bělochů o 16 procentních bodů, Barack Obama s Mittem Romneym v roce 2012 dokonce o 20 procentních bodů.

Bidenovi nahrávají i demografické změny, které se v USA v posledních čtyřech letech odehrály. Všechny tradiční demokratické sociodemografické skupiny se rozrostly: běloši s vysokoškolským vzděláním, černoši, latinos. A republikánská jediná, zato však obří skupina, se zmenšila o dva procentní body. Hádáte správně, jsou to již nám známí běloši bez vysokoškolského vzdělání.

Na první pohled může jít jen o mikroskopické změny. Zdá se, že je přece jedno, jestli bude černošských hlasů jedenáct nebo dvanáct procent. To ale není úplně pravda. V roce 2016 bylo odevzdáno přes 145 milionů hlasů. A volby rozhodlo necelých sto tisíc hlasů ve třech státech. I malé změny v demografickém složení voličů tak mohou ovlivnit konečný výsledek celých voleb.

Bidenovi tyto změny nahrávají, a bude tak mít o něco snazší pozici než předešlí demokratičtí kandidáti Hillary Clintonová a Barack Obama. I díky tomu ale může pro demokraty získat státy, o kterých se jeho spolustraníkům ani nesnilo.

Demokratické pobřeží, republikánské vnitrozemí

Volební systém je v USA natolik specifický, že by se v některých státech vlastně ani nemuselo hlasovat – předem víme, kdo v nich zvítězí. Jádro podpory Joea Bidena leží především na obou březích kontinentu. Na tom západním se demokratický kandidát může spolehnout na zisk států Washington, Oregon a vůbec nejlidnatějšího státu USA, Kalifornie. To samozřejmě neznamená, že by v těchto státech všichni voliči odevzdali hlas pro Bidena. Jejich demografické složení je ale natolik specifické, že v nich Trump nemá nejmenší šanci zvítězit. Podobná je situace i na východním pobřeží, například ve státech Massachusetts, New York a New Jersey. Biden si tak může být jistý ziskem až 170 volitelů.

I Donald Trump se ale může spolehnout na balík států, kde vyhraje i bez kampaně. Republikánský pás se táhne vnitrozemím USA od západu na jihovýchod – od Idaha až po Alabamu. Celkem má de facto jistých přes 100 volitelů, o něco míň než jeho soupeř. Vítězný kandidát však musí získat alespoň 270 volitelů, Trumpovi i Bidenovi jich tedy ještě mnoho schází.

O zbylé volitele se strhne bitva na jihu a v oblasti Velkých jezer. V současné chvíli má velkou výhodu Joe Biden. Prakticky ve všech tzv. battleground states (tedy státech s nejistým výsledkem) v průzkumech vede, často i dvojciferným rozdílem. Okolo 55 % voličů z těchto států odmítá hlas pro Trumpa vůbec zvažovat. A to je pro současného prezidenta velký problém. V klíčových státech z roku 2016 (Pensylvánie, Michigan a Wisconsin) získal ve volbách 48 % hlasů a ve všech třech to stačilo na těsnou výhru o desetiny procenta. Nyní to vypadá, že v nich může získat maximálně 45 %. S takovým výsledkem by měl jen minimální šance na vítězství.

Bidenovi se navíc podařilo vytvořit z některých republikánských bašt nově nerozhodnuté státy – například z Texasu. Clintonová v něm prohrála o 9 procentních bodů, Obama o 12, respektive o 16 procentních bodů. Jak je na tom Biden? Podle posledního průzkumu Fox News vede v Texasu o jeden procentní bod.

Trump tak postupně ztrácí všechny výhody, které měli předešlí republikánští kandidáti. Zároveň prohlubuje tradiční republikánské slabiny. Pokud nezmění svou politiku, chování a volební kampaň, bude i nadále směřovat k listopadové prohře. Pokud ztratí i Texas, bude to prohra drtivá.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené