Hlavní obsah

Státy Perského zálivu zvažují nové ropovody, aby se vyhnuly Hormuzu

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Válka na Blízkém východě přiměla státy Perského zálivu začít znovu uvažovat o vybudování nových ropovodů, které by snížily závislost na prostupnosti Hormuzského průlivu.

Článek

Státy Perského zálivu zvažují postavit nové ropovody, aby mohly obejít Hormuzský průliv a ropu dál vyvážet. Vede je k tomu hrozba, že Írán získá neomezenou kontrolu nad touto pro přepravu ropy klíčovou úžinou. Uskutečnit takový projekt by ale trvalo roky, byl by nákladný a politicky složitý, napsal web deníku Financial Times.

Americko-izraelská válka proti Íránu, která trvá od 28. února, přiměla státy Perského zálivu vrátit se k plánům na vybudování něčeho ve stylu saúdskoarabského ropovodu East-West (Východ-Západ). Současný konflikt ještě zdůraznil strategickou hodnotu tohoto 1200 kilometrů dlouhého saúdskoarabského potrubí postaveného v osmdesátých letech letech 20. století. Už tehdy vznikalo kvůli obavám, že íránsko-irácká „válka tankerů“ by mohla Hormuzský průliv uzavřít. Nyní je tento ropovod klíčovou záchrannou tepnou, která denně dodává sedm milionů barelů ropy do přístavu Janbu v Rudém moři.

„Při zpětném pohledu vypadá ropovod Východ-Západ jako geniální mistrovský tah,“ řekl vysoce postavený manažer energetické společnosti v Perském zálivu. Generální ředitel saúdskoarabského státního ropného gigantu Saudi Aramco Amín Hasan Násir minulý měsíc analytikům sdělil, že tento ropovod je „hlavní trasou, kterou v současné době využíváme“.

Saúdskoarabské království, jež denně vyprodukuje 10,2 milionu barelů ropy, nyní zvažuje, jak by mohlo vyvážet více ropy ne přes vody kontrolované Íránem, ale potrubím. Jedna možnost je dále rozšířit kapacitu ropovodu Východ-Západ, druhá budovat nové trasy. Dřívější plány na výstavbu ropovodů ale v regionu opakovaně brzdily vysoké náklady a složitost projektu.

Podle analytičky Maisoon Kafafyové, která pracuje v Atlantické radě pro Blízký východ, se ale nálada v Perském zálivu nyní změnila. „Cítím posun od hypotetických předpokladů k operační realitě,“ řekla Kafafyová. „Všichni se dívají na stejnou mapu a vyvozují stejné závěry,“ zdůrazňuje.

„Nejodolnější variantou není jeden plynovod, ale spíše síť, soustava koridorů,“ domnívá se Kafafyová. Hned ale dodává, že právě toho by bylo nejtěžší dosáhnout.

V dlouhodobém horizontu se jakékoli nové plynovody pravděpodobně stanou součástí obchodních tras, kterými může proudit širší škála zboží než jen ropa a plyn, píše deník. Jednou z možností je podle představitele z Perského zálivu oživení plánů Spojených států na ambiciózní koridor nazvaný IMEC, který by vedl z Indie přes Perský záliv do Evropy. Součástí tohoto projektu bylo ale původně potrubí, který mělo vést do izraelského přístavu Haifa.

Složitá je také otázka, kdo bude plynovod provozovat a řídit jeho průtok. Vybudování sítě plynovodů by vyžadovalo, aby země Perského zálivu „upustily od individualistické politiky a spojily síly. Vždy se považovalo za levnější a bezpečnější přivést loď, naložit ji a vyplout s ní,“ řekl Christopher Bush, který řídí společnost Cat Group, jež se podílela na stavbě ropovodu Východ-Západ.

Související témata:

Doporučované